Vize, jakou potřebujeme/1586!

Vize, jakou potřebujeme/1586

Zásluhou Petra Saka odstartovala velmi zajímavá diskuse k jednomu z nejvýznamnějších výstupů současné české společenské vědy, práce Ivo Budila Dějiny kapitalismu I. s jeho původní teorií latentního a manifestního kapitalismu. Stručně jsem o uvedeném díle informoval zde: https://radimvalencik.pise.cz/12848-vize-jakou-potrebujeme-1534.html a dalších třech pokračováních. Za zveřejnění stojí odpověď I. Budila P. Sakovi, mj. i proto, že dodržuje jedno z nejdůležitějších pravidel vědecké diskuse či polemiky – korektně, a hlavně s pochopením interpretuje stanovisko, ke kterému se vyjadřuje:

Vzkříšení produktivního kapitalismu: Odpověď doc. Petru Sakovi – část I.

Ivo Budil

Ve svém podnětném a inspirativním článku Kapitalismus – ano či ne? Co říká kauza J. Epsteina podrobildoc. PhDr. Petr Sak, CSc. současný západní kapitalismus velmi přísné moralizující, a v mnoha směrech oprávněné kritice. Skandál spjatý s rozsáhlou klientelou Jeffreyho Epsteina nebyl podle Petra Saka nahodilou patologickou anomálií či nešťastným systémovým selháním, ale zákonitým produktem kapitalistického sociálna, jež učinilo z chamtivosti, egoismu, asociálnosti, narcismu a bezohlednosti žádoucí společenskou normu privilegovaných tříd. Kapitalismus tak končí totálním morálním a osobnostním antropologickým rozkladem jeho čelných protagonistů, případně regresí ve vývoji člověka hrozící zničením lidské civilizace. Morální a intelektuální deformace lidské osobnosti, za niž je údajně kapitalismus odpovědný, komplikuje i veškeré pokusy o jeho žádoucí překonání. 

Petr Sak se ve své pochmurné vizi odvolává na moji dichotomii latentního a manifestního kapitalismu představenou především v knize Dějiny kapitalismu I (Triton, 2026). Svůj obraz současného pozdního kapitalismu Petr Sak ztotožňuje s některými atributy, které ve svých textech přičítám manifestnímu kapitalismu a jež zahrnují úpadek produktivních sil, deindustrializaci a znevolňování a degradaci rozsáhlých vrstev obyvatelstva prostřednictvím privatizace školství, zdravotnictví a sociálních služeb. Současný neoliberalismus představuje vyvrcholení zmíněného trendu zodpovědného za hospodářský, intelektuální a mocenský úpadek Západu. Na druhé straně Petr Sak kritizuje koncept latentního kapitalismu. Moje přesvědčení, že kritický stav manifestního kapitalismu lze vyřešit návratem k latentnímu kapitalismu, označil za naivní. Brání tomu mimo jiné historie kapitalismu a tíha jeho zločinů: "Je to, jako bychom chtěli vyřešit sociabilitu padesátiletého gangstera přechodem do jeho dětství."

Je na místě, abych stručně shrnul svoji teorii vývoje kapitalismu, a polemicky se tak vymezil vůči některým Sakovým tvrzením. Ve svém výkladu kapitalismu vycházím zejména z autorů, jako byl Fernand Braudel, Immanuel Wallerstein, Oliver Cromwell Cox, André Gunder Frank nebo Giovanni Arrighi. Kapitalismus chápu primárně jako existenci specifické společenské vrstvy a dělby práce spjaté s akumulací kapitálu a příslušnými výrobními prostředky a ekonomickými a finančními institucemi a instrumenty umožňujícími tento proces. Kapitalismus zaměřený na dálkový obchod se rozvíjel již v šestém století podél Hedvábné stezky a později v dalších civilizacích, Číně, Indii, islámském světě nebo ve Španělsku za Filipa II. či ve Francii Ludvíka XIV. Šlo o kapitalismus latentní, jehož charakteristickým rysem je oddělení politické a ekonomické moci.

Ve středověku se v Benátkách a některých severoitalských střediskách vyvinul typ státu zcela ovládaný obchodní a finanční oligarchií, jež jej přeměnila v nástroj akumulace kapitálu. Zrodil se manifestní kapitalismus, v němž politická a ekonomická sféra splývá. Manifestní kapitalismus mění rozsáhlá ovládaná území v periférie, které využívá jako zdroj surovin a levné pracovní síly a odbytiště zboží. Skutečnost, že kapitál se v rámci manifestního kapitalismu vymkl politické kontrole, způsobuje, že se cyklicky, vždy, když klesá jeho ziskovost, přesouvá z produktivní výrobní sféry do výnosnějších oblastí, finančnictví, spekulací či nemovitostí. To je podstata současného neoliberálního Západu.

K tomu:

První zde dvou částí (jak jsem rozdělil odpověď I. Budila P. Sakovi) shrnuje to nejdůležitější. Názorně a přehledně.

V diskusi na 104. online setkání k pěstování vize několikrát zaznělo, že důležité je přesně vymezit, co chápeme pod pojmem "kapitalismus". Problém řady nedorozumění totiž spočívá v tom, že do tohoto pojmu vkládáme různé, někdy i emocionálně podbarvené, představy. Za sebe doporučuji kapitalismus chápat takto: Kapitalismus je ekonomický systém založený na konkurenci rozšířeně se reprodukujících kapitálů v tržním či částečně tržním prostředí.

Záznam vystoupení Petra Hampla na 104. online setkání k pěstování vize: https://youtu.be/vauf7Ii9iLQ?si=uyIc_o_kp5JKIvRi

Upřesnění či alternativu tohoto pojetí uvítám.

(Pokračování druhou částí textu I. Budila)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Velikonoční svátky jsem využil k návštěvě termálních lázní Bükfürdo v Maďarsku. Jsou dobré na klouby. Lze spojit s výlety do přírody i návštěvou památek, využít možnost levnějšího vstupu od 15.00 (což úplně stačí). Lázně sice leží v rovině, ale autem je to kousek do pěkných hor. Jezdím přes Rakousko, dálnice na rakouské straně vede téměř k lázním.

Vždy se po cestě někde zastavím. Tentokráte to bylo v Mattersburgu. Zde je centrum města.

Pohled do okolí od kostela.

Vojenský hřbitov. Smutné bylo velké množství hrobů dvacetiletých hochů, kteří padli v únoru-březnu 1945. Vojenský hřbitov u Soproně, který jsem navštívil před několika léty však působí ještě úděsněji.

Toto je již v Bükfürd. První čápi, které jsem letos viděl.