Vize, jakou potřebujeme/1583!

Vize, jakou potřebujeme/1583

Práce Ivo Budila, zejména Dějiny kapitalizmu I. s jeho původní teorií latentního a manifestního kapitalismu, patří mezi to nejlepší, co bylo v posledních létech v oblasti obecně teoretických základů pochopení vývoje společnosti publikováno. Stručně jsem o uvedeném díle informoval zde: https://radimvalencik.pise.cz/12848-vize-jakou-potrebujeme-1534.html a dalších třech pokračováních. Význam Budilova díla podtrhl Petr Sak v souvislosti s rozborem  Kauzy "Epstein", kde coby "vedlejší produkt" předvedl, jak intenzivně lze sdílet výsledky vědeckého bádání. Sdílení nejnovějších poznatků považuji za neodkladný a nejdůležitější krok dalšího postupu v oblasti nápravy současného stavu ("včera bylo pozdě" vydat se touto cestou). To je také hlavní důvod,  proč velmi důležité pojednání P. Saka uveřejňuji a doprovázím svým komentářem.

Kapitalizmus – ano či ne? – část V.

Co říká kauza J. Epsteina

Americký prezident Donald Trump deklaruje, že neuznává mezinárodní právní řád ani ta nejzákladnější duchovní, mravní a morální pravidla lidstva. Své chování a chování USA řídí pouze podle svých zájmů a vůle či spíše svévole. Podle vlastních nápadů napadá cizí státy. V případě napadení Iránu se západoevropské kapitalistické koloniální státy houfovaly jako hyeny, které cítí kořist a nechtějí chybět u jejího dělení. Zdržela je pouze neočekávaně účinná obrana Iránu. 

To, že prezidenty USA se stali dementní Joe Biden a extrémní osobnost Donalda Trumpa, nelze chápat jako nějaký ojedinělý exces. Je to součást sofistikovaného kapitalistického systému a zároveň obraz kapitalizmu. Chcete-li pochopit kapitalizmus, studujte Epsteinovu kauzu a sledujte americké prezidenty!

Součástí kapitalizmu je mýtus demokracie, to je způsob řízení státu prostřednictvím lidu. Implementací tohoto mýtu do vědomí mas lze dobře ovládat společnost. Demokracií je to, co za demokracii prohlásí vládnoucí elita-kryptokracie, deklarativní demokracie.

Lidstvu se zatím nepodařilo přejít na společenský systém, který by překonával problémy kapitalizmu. Problémem je, že nový společenský systém nemůže vznikat v "sociálním vakuu", ale na sociálnu doposud vládnoucího kapitalizmu, který všemi prostředky bránil v přechodu na kvalitativně jiný společenský systém. Tlak kapitalistického sociálna působí proti sociálnu nové kvality ve dvou směrech. Jednak vojensky, ekonomicky, politicky, zpravodajsky, propagandisticky v reálném časoprostoru, ale také zevnitř osobnosti téměř každého člověka.  Každý člověk má ve větší či menší míře zvnitřněn kapitalizmus a hodnotu majetku ve své osobnosti jako důsledek mnoha generačního působení. Při specifických podmínkách v osobnosti člověka převáží dřívější hlubší vrstvy kapitalistického sociálna nad novější tenkou vrstvou sociálna nové kvality.

To vysvětluje realitu přelomu osmdesátých a devadesátých let v SSSR, kdy nejvyšší komunistická nomenklatura (Jelcin, a další, včetně kádrů KGB) až s trapnou chorobností rozkrádala hodnoty vytvořené v SSSR. V republikách po rozpadu SSSR byli v čele kapitalistické transformace nejvyšší komunističtí funkcionáři (Alijev, Ševarnadze, Nazarbajev....). Také na Ukrajině možná překvapivě od samého začátku v devadesátých letech vrcholnou politiku dělali komunistické a svazácké špičky (Kučma, Juščenko, Janukovyč, Tymošenková).

Tlak kapitalistického sociálna působí proti sociálnu nové kvality ve dvou směrech. Jednak vojensky, ekonomicky, politicky, zpravodajsky, propagandisticky v reálném časoprostoru, ale také zevnitř osobnosti téměř každého člověka. 

I u nás po listopadovém převratu u mnoha komunistů došlo ke kapitalistické regresi a z řady z nich se stali komunističtí antikomunisté (Pavel, Pithart, Bek, Baxa, Čalfa, Zuna, Mitrofanov, Rychetský, Šabata, Telička, Svěrák .... ).

K tomu:

To, co P. Sak popisuje v posledních třech odstavcích, je přesně to, o čem pojednal M. Djilas ve své Nové třídě: Na bázi realizace organizačních, rozdělovacích a vlastnických či vlastnictví zabezpečujících funkcí se začala rodit nová třída (downkapitalistů) a jejich slouhů.

Pozornost si však zaslouží i tato pasáž: "nový společenský systém nemůže vznikat v "sociálním vakuu", ale na sociálnu doposud vládnoucího kapitalizmu, který všemi prostředky bránil v přechodu na kvalitativně jiný společenský systém". I zde je ovšem potřeba jít dál. Nezůstat v rovině nerealizovatelných abstrakcí, ale velmi konkrétně popsat, jak střet nastupujícího, efektivnějšího se zastaralým, retardačním, neefektivním, upadajícím probíhá. Např. takto:

Ekonomické subjekty s dominující kooperativní strategií v reálných hrách

Identifikování, definice a popis ekonomických subjektů, v nichž dominují kooperativní strategie nejen v legálních, ale i v reálných hrách, v nichž jsou samovynucující seNashovy rovnováhy založené na kooperativních strategiích, jsou jedním z nejvýznamnějších teoretických výsledků ekonomie produktivní spotřeby. Jsou to ekonomické subjekty, v nichž se nevyvinulo či za kterých bylo vytlačeno poziční investování. Oproti ekonomickým subjektům kontaminovaným pozičním investováním jsou nositeli mnohem vyšší efektivnosti, a to zejména v případě, že jsou schopny kaskádově generovat investiční příležitosti. Jakmile ekonomický subjekt tohoto typu vznikne, jsou excitovány hry mezi ním a prostředím, tj. subjekty kontaminovanými pozičním investováním. Odolnost ekonomických subjektů, v nichž se vyplatí spolupracovat, závisí na využití komplementarity uvnitř tvůrčích týmů, které tvoří jejich jádro, intenzitě kaskádového generování jejich investičních příležitostí a schopnosti vytváření síťových vazeb s ekonomickými subjekty stejného typu. Růst jejich role je základním předpokladem prolomení bariér přechodu k ekonomice založené na produktivních službách orientovaných na nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jeden z nejhezčích počátků jara lze zažít na výletu s výstupem na Koukolovu horu. Je mezi Berounem a Zdicemi, pod ní je parkoviště pro dostatečný počet aut. Výstup je nenáročný. Lze spojit i s delší túrou.

Při výstupu se nabízejí krásné výhledy, tento je směrem k Plzni, bílá skrvnka na předposldním horizontu je hrad Točník.

Tento výhled je již z Koukolovy hory na obec Svatá.

A tady je výhled na Beroun.

Skály pod Koukolovou horou. Je vidět i kaplička, která je na Koukolově hoře.