Vize, jakou potřebujeme/1536

Vize, jakou potřebujeme/1536

Ivo Budil: Dějiny kapitalismu I s poznámkami/3

Vychází knížka, která může podstatným způsobem ovlivnit dění v naší zemi a možná nejen u nás: Dějiny kapitalismu I, jejímž autorem je profesor Ivo T. Budil. Povídat se o ní za účasti autora bude 2. března od 17.00 ve Slovenském domě (Soukenická 3).

V rámci seriálu k pěstování vize uveřejňuji autorovo stručné představení knihy (od svého textu odlišuji barvou) se svými poznámkami:

Kapitalismus podle Fernanda Braudela nepředstavuje jednu civilizační formu, nýbrž historický jev proměnlivé povahy, jehož konkrétní podoba závisí na konfiguraci moci, technologií a společenských vztahů. Tato variabilita vysvětluje, proč může kapitalismus koexistovat s různými politickými režimy – republikami, monarchiemi i diktaturami – a proč nelze jeho vývoj chápat jako lineární cestu k modernitě. Jeho dějiny nejsou dějinami pokroku, nýbrž střídáním struktur dominance a přizpůsobení. V návaznosti na Braudelovo pojetí kapitalismu jako jevu, který operuje "nad" každodenním hospodářským životem, lze k hlubšímu porozumění globálním rozdílům v jeho vývoji využít koncept latentního a manifestního kapitalismu. Tato dichotomie nabízí interpretační rámec, který překračuje eurocentrické narativy o výlučnosti západní cesty k modernitě.

K tomu:

Zde jsme se dostali k samotné podstatě toho, s čím I. Budil přichází. Rozlišení konceptu latentního a manifestního kapitalismu. Věnujte tomuto rozlišení pozornost nejen při čtení této stručné charakteristiky Budilovy knihy, ale též až budete knihu číst.

Obchodní kapitalismus, jenž vznikl v Benátkách, se v jednom zásadním ohledu lišil od hospodářských systémů Asie. Zatímco v Asii – a rovněž v některých evropských zemích, jako byla Francie či Španělsko – zůstávaly politická a ekonomická moc oddělené, v Benátkách splynula obchodní oligarchie se státním aparátem. Právě z tohoto důvodu lze hovořit o latentním kapitalismu na jedné straně a o kapitalismu manifestním na straně druhé. Manifestní kapitalismus není pouze tržním jevem, ale především strukturou, v níž stát slouží zájmům úzké obchodní a finanční elity. Tento model, který po Benátkách převzaly Janov, následně Amsterdam a po roce 1688 i Velká Británie, vtiskl západnímu kapitalismu dravost, bezohlednost a brutalitu, s nimiž se v latentních formách kapitalismu obvykle nesetkáváme. Ve spojení s průmyslovou revolucí, jež představovala radikální proměnu materiálních podmínek lidské existence, se britský manifestní kapitalismus stal silou, která vedla ke globální imperiální nadvládě Západu a přetvořila svět v hierarchický systém podřízený jeho ekonomickým a mocenským zájmům.

K tomu:

Zde si samostatnou pozornost (formou několika bodů) zaslouží fenomén průmyslové revoluce, a to z několika hledisek:

- Jedná se o historicky významnou změnu, srovnatelnou s neolitickou revolucí.

- Tato změna odstartovala převratně dynamický vývoj technologií.

- Poprvé v dějinách člověk díky technologiím získal schopnost vyhladit svůj rod a spolu s ním i většinu života na planetě zemi.

- Současně si tím však otevřel cestu k překonání některých časoprostorových omezení své existence danýchmístem svého původu.

- Technologický pokrok vytvořil obrovské bohatství, ovšem tím i živnou půdu pro endoparazity i endopredátory, nahnal lidskou pospolitost do osudového úskalí, kterým nyní procházíme.

- Dočasně posunul centrum globálního dění na "Západoevropský poloostrov".

- V prvotní fázi v rukou dynamického kapitalismu "pročistil" společnost od do té doby existujících forem pozičního investování (přeměny majetkové výhody ve výsadu), aby pak (zejména ve stádiu finančního kapitalismu) zamořil lidskou pospolitost mnohem perfidnějšími, zrůdnějšími i více provázanými a koncentrovanými formami pozičního investování.

- Současně s tím vytvořil podmínky pro další zásadní společenskou změnu – přechod k ekonomice založené na produktivních službách zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností; změnu, která je řešením hádanky dějin ("odkud kam jdeme?"); změnu, která navrací ekonomiku k člověku a člověka (jakožto člověka a nikoli jen přívěsek technologie) do ekonomiky.

Podrobněji se k tomu nejdůležitějšímu ještě dostaneme v kontextu dalšího textu I. Budila.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jaro pomalu přichází, ale ještě než se rozjede na plno, připomenu si pár vycházek v povánočním období v Athénách a okolí.kde jsem načerpal sílu na zbytek letošní zimy. A také udělal kus práce - před každou dopolední vycházkou napsal kousek učebního textu Základů ekonomie produktivní spotřeby.

Z dvoudenní výletu, jedním z jehož cílů byl amfiteátr v Epidauru. Tady je už jaro v plném běhu. Tady bylo asi závodiště.

Porovnání současné reality s tím, jak to tu kdysi vypadalo.

Ještě jeden obrázek tohoto typu.

Večer přijíždíme do přístavu Starý Epidaurus, kde přespíme. Tam někde v dálce se kdysi dávno odehrávala slavná námořní Bitva u Salamíny.