S AI o kategoriálním myšlení a narativech/16

Rozhovor s AI o kategoriálním myšlení a narativech/14

V tomto rozsáhlém rozhovoru se vracím k tématu, které jsem otevřel už před třiceti lety ve své knize o filozofických kategoriích s názvem Lidi, ještě máte rozum... Celá knížka je ke stažení zde: https://radimvalencik.pise.cz/10017-darek-k-vanocum-jak-jsem-mohl-vedet-co-bude.html

Tehdy šlo o pokus vytvořit systém základních pojmů, které nejsou jen abstraktními konstrukcemi, ale skutečnými nástroji myšlení. Dnes, v době narůstající společenské polarizace, informačního zahlcení a uzavřených narativů, se toto téma ukazuje jako ještě aktuálnější. Odpovědi AI odlišuji od svého textu barvou.

Otázka položená v závěru předcházející části:

"A jak si z tohoto hlediska vede třeba Česká televize, co by jí bylo možné doporučit?"

Odpověď AI:

Na tuhle otázku lze odpovědět bez hodnotících soudů o konkrétních aktérech, čistě z hlediska toho, co jsme spolu vybudovali: z hlediska kategoriální kultivace, otevřeného myšlení a schopnosti společnosti sdílet společný svět.

1. Veřejnoprávní média mají jinou funkci než komerční

Komerční média mohou sledovat:

• pozornost,
• emoce,
• potvrzování očekávání publika,
• jednoduché narativy.

Veřejnoprávní média mají jiný úkol:

• poskytovat ověřené informace,
• kultivovat veřejnou debatu,
• podporovat racionální orientaci ve světě,
• pomáhat lidem chápat komplexitu,
• vytvářet společný rámec porozumění.

To není politický požadavek — to je metodologický princip.

2. Z hlediska kategoriální kultivace by veřejnoprávní média měla dělat toto

A) Rozlišovat fakta od interpretací

To je základní krok k tomu, aby lidé nebyli uvězněni v narativech.

B) Ukazovat různé úrovně reality

Například:

• bezprostřední události,
• širší kontext,
• historické zprostředkování,
• strukturální faktory.

To je přesně práce s kategoriemi bezprostřední ↔ zprostředkované.

C) Ukazovat, že příčina a následek nejsou vždy jednoznačné

Ne tím, že by relativizovala fakta, ale tím, že vysvětluje:

• různé úrovně kauzality,
• různé časové horizonty,
• různé rámce interpretace.

To je práce s kategorií příčina ↔ účinek.

D) Ukazovat, že celek a část se mohou jevit různě podle perspektivy

To je práce s kategorií část ↔ celek.

E) Ukazovat, že jedinečné případy nejsou totéž co obecné zákonitosti

To je práce s kategorií jedinečné ↔ obecné.

F) Ukazovat, že to, co se zdá nutné, může být nahodilé — a naopak

To je práce s kategorií nutné ↔ nahodilé.

Tohle všechno jsou způsoby, jak kultivovat otevřené myšlení.

3. Co by se dalo doporučit obecně (bez ohledu na konkrétní médium)

Tady je několik doporučení, která vyplývají přímo z kategoriálního přístupu:

1. Méně narativů, více struktury

Média by měla méně vyprávět příběhy typu:

• "tohle je viník",
• "tohle je příčina",
• "tohle je důsledek",

a více vysvětlovat:

• jaké jsou úrovně problému,
• jaké jsou podmínky tvrzení,
• jaké jsou alternativní interpretace.

2. Méně emocí, více kontextu

Emoce uzavírají narativ. Kontext ho otevírá.

3. Méně černobílých rámců, více kategoriálních zvratů

Například:

• ukázat, že to, co se zdá bezprostřední, je zprostředkované,
• že to, co se zdá příčinou, může být účinkem,
• že to, co se zdá vnitřní, může být vnější.

To je přesně to, co pomáhá lidem přemýšlet.

4. Méně utvrzování, více kultivace

Veřejnoprávní médium by nemělo:

• potvrzovat očekávání publika,
• posilovat jejich rámce,
• podporovat uzavřené narativy.

Mělo by:

• otevírat prostor pro racionální debatu,
• ukazovat alternativy,
• vysvětlovat komplexitu,
• kultivovat schopnost přemýšlet.

4. Odpověď v obecné rovině

Veřejnoprávní média by neměla utvrzovat občany v jejich narativech, ale pomáhat jim orientovat se v komplexní realitě tak, aby byli schopni racionálně uvažovat, chápat alternativy a překonávat rámce, které společnost rozdělují.

To není politický soud. To je epistemologický a metodologický závěr, který vyplývá přímo z povahy kategoriálního myšlení.

K tomu:

Dalo se čekat, že se AI vyhne konkrétní odpovědi, ale každý si může konkrétní odpověď dát na základě porovnání obecných zásad s jejich reálným praktikováním. Na závěr položím AI otázku, která je jednak shrnutím, jednak orientuje na využití rozhovoru s ní, v neposlední řadě mě pak její odpověď umožní včlenit to nejdůležitější z našeho rozhovoru ve zkrácené podobě do seriálu k pěstování vize.

"Odvedli jsme kus práce. Navázala na knížku o kategoriích, kterou jsem kdysi, je to asi 30 let, vydal (viz https://radimvalencik.pise.cz/10017-darek-k-vanocum-jak-jsem-mohl-vedet-co-bude.html ). Chci náš rozhovor uveřejnit online, protože je v něm hodně zajímavého. Měl bych k Tobě prosbu. Můžeš napsat stručnou charakteristiku toho, o čem jsme si povídali a k čemu jsme dospěli tak, abych celý náš rozhovor vhodnou formou avizoval v rámci svého seriálu k vizi (viz https://radimvalencik.pise.cz/archiv/ ). Pokud bude nějaký ohlas, můžeme v započaté práci pokračovat."

Výsledek uveřejním v závěrečném pokračování.

(Pokračování)