K pěstování vize (souhrn a jak dál)

K pěstování vize (souhrn a jak dál)

100. veřejné online setkání k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize, které se koná v neděli 8. února v 18.00 hodin (viz https://radimvalencik.pise.cz/12822-100-verejne-online-setkani-k-pestovani-vize.html ), proběhne nedlouho poté, co jsme si připomněli čtyři roky od zahájení prací (výsledky může zájemce sledovat zde: https://radimvalencik.pise.cz/archiv/ ). Je to příležitost k bilancování cesty, kterou jsme ušli, a také k prezentaci nejvýznamnějších výsledků a možností jejich využití. Tím spíše, že pěstování vize doprovázel vznik učebního textu Základy ekonomie produktivní spotřeby (online ke stažení zde: https://valencik.cz/marathon/26/Mar26z.htm ). Zde je to nejdůležitější v bodech:

1. Historické rámce současného dění jsou dány přechodem ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění lidských schopností a ve které se tento sektor stává dominantním. Jde o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, avšak ještě hlubší a převratnější.
2. Teoretickou oporou orientace v tomto procesu (včetně odpovědi na otázky, o co jde a co dělat) je ekonomie produktivní spotřeby, která představuje přesah stávající teoretické ekonomie v hlavním směru jejího vývoje. Umožňuje:

• Ukázat a zdůvodnit tendence spojené s výše uvedeným posunem společnosti na vyšší úroveň.
• Analyzovat hlavní příčinu bariér, které tomuto posunu brání; jejich společným základem je poziční investování (přeměna majetkové nerovnosti v nástroj diskriminace založené na potlačování investičních příležitostí jednoho ekonomického subjektu – jednotlivce, skupiny osob či celých zemí – druhým ekonomickým subjektem).
• Ukázat, jak a proč se poziční investování propojilo s vytvářením struktur založených na  vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a přerostlo v systém současné globální moci, jak tato moc funguje a jak degeneruje (viz https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html ).
• Identifikovat nejvýznamnější střet, který probíhá na globální úrovni a promítá se do podmínek lokálních: mezi současnou globální mocí a velmi nesourodým hnutím odporu vůči ní.
• Odlišit dva přístupy k řešení současných problémů: a) restriktivní, přicházející s různými pseudoreformami omezujícími a deformujícími rozvoj a možnost uplatnění schopností člověka; b) perspektivní, založený na nejproduktivnějším zdroji ekonomiky – rozvoji, uchování a uplatnění lidských schopností, zejména pak na využití schopnosti člověka generovat investiční příležitosti.
• Ukázat význam ekonomických subjektů, které nejsou kontaminovány pozičním investováním, v jejichž rámci se vyplatí spolupracovat, které jsou výrazně efektivnější než subjekty kontaminované pozičním investováním a které mají předpoklady pro vzájemné propojení prostřednictvím sítí spolupráce a podpory.
• Doložit, že jakýkoli ekonomický subjekt, který splňuje výše uvedené charakteristiky (má podobu tvůrčího týmu, pokud možno mezigeneračního, ve kterém převažuje komplementarita výkonů nad rivalitou a který je schopen kaskádově generovat investiční příležitosti), se nutně dostává do střetu se svým okolím kontaminovaným pozičním investováním.
• Dát velmi konkrétní a zdůvodněná doporučení pro vznik těchto subjektů, jejich dynamický rozvoj, vzájemné propojení do sítí a – především – pro jejich schopnost obstát ve střetu s okolím kontaminovaným pozičním investováním.
• Poskytnout konkrétní doporučení pro realizaci perspektivních reforem zaměřených na využití investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností člověka v rámci tvůrčích, komplementárních mezigeneračních týmů.

3. Z výše uvedeného mj. vyplývá, že na mikroúrovni permanentně – někdy skrytě, někdy zjevně – probíhají střety mezi těmi, kteří se snaží prosadit vyšší efektivnost ekonomických subjektů prostřednictvím vytváření a rozvoje tvůrčích týmů, a na druhé straně subjekty na stejném či vyšším stupni hierarchie, navázanými na strukturu současné globální moci, které tyto týmy (dosud) poměrně úspěšně likvidují. Nejprůkaznějším a nejnázornějším příkladem logiky tohoto dění je dvojice kauz "Mikolov" a "Kolář" na ČVUT: na jedné straně se nenašly prostředky v řádu statisíců na podporu mladých vědců napojených na špičkový výzkum, na straně druhé byly vypláceny miliony bez adekvátního zdůvodnění, bez smlouvy a bez efektu (resp. s podezřením na poziční investování působící proti efektivnosti ekonomického systému). Podrobně a s využitím teorie je vše zmapováno zde: https://radimvalencik.pise.cz/12817-vize-jakou-potrebujeme-1513.html a v dalších pokračováních. Právě tato dvojice kauz a její analýza s využitím nástrojů ekonomie produktivní spotřeby umožňuje formulovat komplex doporučení, jak mohou pozitivní přístupy převládnout. Zde již dochází k přímému propojení práce na vizi s realizací praktických kroků. Ty si mj. vyžadují, aby veřejnost význam aktivit v této oblasti docenila a podpořila.

4.     Střet mezi současnou globální mocí a nesourodým hnutím odporu vůči ní, spolu se ztrátou monopolní pozice USA, vede k současnému přeformátování světa z monopolárního uspořádání na formát 4+0 (USA, ČLR, RF, Indie; onou "nulou" se stává EU, do níž jsou vytlačovány významné složky současné globální moci). Pro naši zemi z toho vyplývá:

• Usilovat o emancipaci Středounijního prostoru v rámci EU (odrazit neokolonialistické, prakticky euroatlantické tlaky).
• Na tomto základě posilovat spolupráci ve Střední Evropě.
• Realizovat v tomto prostoru perspektivní reformy, které umožní tomuto velkému regionu obstát v blížících se turbulencích a konfliktech.