K nedělní demonstraci zaplněné prázdnotou

K nedělní demonstraci zaplněné prázdnotou

Prostudoval jsem  větší množství zpráv a komentářů k nedělní demonstraci "na podporu prezidenta". Hodnotím její přínos k osvětě národa (pochopení toho, o co jde a co dělat, pozitivně. Tím víc, že se nacházíme v osvětové fázi.

Přesto si dovolím poznamenat, že některé podstatné věci nám unikají. Nejblíže k pochopení toho, o co jde, jsou komentáře J. Štefce (zde: https://www.facebook.com/profile.php?id=100066179366443 nebo zde https://www.stredoceskenovinky.cz/zpravy/politika/stefec-co-vlastne-chteji-zvratit-demokraticke-volby/ ) a D. Sterzika (Vidláka) (zde https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/kult-zkazy ). Oba matadory analyticko-komentátorské arény považuji za přínosné doplnit několika poznámkami:

1. Demonstrace zviditelnila a ilustrovala to, jak fungují vlivové sítě založené na poskytování inside informací, které byly v době předtrumpové, v době suverénně vládnoucí monopolarity trpělivě vybudovány. Kdo  se řídil informacemi vycházejícími  ze záměrů jádra současné globální moci byl úspěšný. Mnozí v tom dosud vidí svoji perspektivu a podřizují svou  psychiku i intelekt této cestě ke kariéře. Většinou jsou to ti, kteří ve své vlastní schopnosti nevěří. Vytváří se  tak typické stádní prostředí vzájemného utvrzování v primitivních narativech naordinovaných podle potřeby. Je až ostudné, jak logiku fungování (strukturu a mechanismy) současné globální moci přehlížejí i zkušené osobnosti. K tomu viz i s obrázkem (budu  znovu a znovu připomínat): https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html

2. Tyto vlivové sítě založené na poskytování inside informací byly použity při všech tzv. oranžových revolucích. Dnes jejich role pomalu (možná až příliš pomalu) slábne a bude nezadržitelně slábnout. To, že příliš pomalu, je dáno tím, že někteří nechtějí domyslet, jak současná globální moc  funguje (i degeneruje). On totiž střet s ní je dost komplikovaný a někteří si ani  nechtějí představit, co proti nim stojí. Představa, že "zakroutíme kapitalistům krkem" nebo že se "národ vzbouří proto  cizákům" je asi přitažlivější. Ale i v méně krajních podobách jsou takové zjednodušené představy tím, co nejvíce brzdí dozrávání společenského vědomí a sebevědomí.

3. V návaznosti na výše řečená demonstrace moc úspěšná nebyla. Jen takové "plácnutí do vody" čí spíše "plácnutí kýblu výkalů". Ještě nikdy na žádné z těchto "oranžových" demonstrací nedošlo k tomu, že:

- Byla tak prázdná myšlenkami,  že ani horlivý mainstream nevěděl, o čem má z obsahového hlediska psát. Zmatenost mediálního mainstream v tomto směru je přece tak zřejmé a poučná!

- Prokázala uzavřenost zmanipulovaného světa vlivových sítí vůči reálným problémům i nabízejícím se reálným příležitostem, spojování vlastních ambicí účastníků s bezobsažnými a od reality odtrženými požadavky či spíše pseudopožadavky, s tím, co ani  není možné splnit.

- Ilustrovala "úspěšně" použití dvojího metru, a to hned v několika směrech. Od vyzývání ke slušnosti  za přítomnosti obdivovaného "slušňáka" Foltýna až po ignorování – a tím i svým způsobem krytí – kauz typu "Dozimetr" či  "Bitcoin", o odlišnostech v postojích k prezidentu Zemanovi a Palovi ani nemluvě. Jen na okraj – vyzývat ke slušnosti, ale směřovat tuto výzvu jen k těm druhým, zase tak slušné není.

Zkrátka: Obyčejné absurdní představení v havlovském stylu.

4. Nejpoučnější bylo chování mediálního mainstreamu s vlajkovou lodí ČT v čele. Přesně podle učebnice. Dokonce lze citovat ze které a co (doslova):  HUDEC, Vladimír. Úvod do teorie žurnalistiky. 2. dopl. a uprav. vyd. Praha: Novinář, 1989. ISBN 80-7077-048-1. Vřele doporučuji. Je dostupná ve většině knihoven. Hudcova učebnice vychází z leninského pojetí role tisku (a obecně medií), kde je tisk chápán jako:

- kolektivní organizátor – nástroj sjednocování pracujících, koordinace společenské činnosti;

- propagandista – prostředek šíření ideologie, hodnot a politických cílů;

- agitátor – nástroj mobilizace k určitému jednání.

Tyto tři funkce vycházejí z koncepce tisku, kterou Hudec v učebnici rozpracovává. Je to totalitní protipól role tisku (a dalších medií) jako zdroje vyvážených, pravdivých, objektivních, nezkreslených, úplných informací. Je to rozdíl mezi médii sloužícími totalitě a médii sloužícími demokracii. (Mj. na demonstraci o demokracii, ústavnosti, respektování výsledků voleb toho moc nezaznělo, což je ovšem příznačné.)

5. Zajímavé by bylo srovnat nedělní demonstraci s tou statisícovou na Václaváku, která byla bez podpory mediálního mainstreamu a na které se kvalifikovaně hovořilo o konkrétních problémech ekonomiky (např. energetice apod.), dodržování práva atd. Ta rozhodně nebyla  obsahově prázdná, obsahovala velmi důležité prvky osvěty.

Na závěr:

Učme se z toho, co se odehrává. A učme se dostatečně rychle. Jde i o čas. A potřebujeme se opřít i o dobrou teorii. Myslet si, že se obejdeme bez ní, je podobné, jako vydat se plachetnicí na cestu kolem světa bez kompasu a bez sextantu. Mj. něco k tomu jsem uveřejnil právě dnes zde: https://radimvalencik.pise.cz/12834-dodatky-k-ekonomii-produktivni-spotreby-1.html Zájemce tak najde odkaz na online přístupný ke stažení učebního text nové ekonomie, té, která umožňuje pochopit současné dění.