Dodatky k Základům ekonomie produktivní spotřeby/1
Tak už je to tady! Plný text funkční opory pro studium Základů ekonomie produktivní spotřeby je online ke stažení zde: https://www.vsfs.cz/media/conference/lidskykapital//lk2026-zaklady-ekonomie-produktivni-spotreby.pdf
V posunu od konceptu do podoby plnohodnotné studijní opory sehrál důležitou roli (a zaslouží si poděkování) Arnošt Zeman, který původní verzi podrobil "křížovému výslechu" prostřednictvím AI a využil k tomu i kritické komentáře z pera Ondřeje Černíka. Výsledkem byly nejen přepracované texty jednotlivých částí studijní opory (zpracované do formátu skript) odstraňující některé nekorektnosti a zvyšující její srozumitelnost, ale i posun v odpovědi na zásadní otázku: Proč potřebuje novou ekonomii? Návazně pak hlavní přínos textu – udělat z něj "čtecí prizma" současné doby – posílil Tibor Ganzer – převedením (s pomocí AI) hlavních myšlenek do podoby série srozumitelných a přitažlivých obrázků (studijního "komiksu"), čímž podstatně přispěl k tomu nejdůležitějšímu: zvýšit přístupnost a srozumitelnost textu.
To neznamená, že tím práce na učebním textu končí. Teoretická východiska, která jsou v ní zformulována, umožňují rozšiřování teoretického základu v řadě směrů. Tomu se budeme věnovat v následující, samostatně číslované sérii s názvem Dodatky k Základům ekonomie produktivní spotřeby.
Nejdříve předznamenám, v čem vidím hlavní teoretický problém z hlediska spojení teorie (obsažené mj. v učebním textu) s praxí:
- L. Hurwicz, který vycházel z neoklasické ekonomie, si dobře uvědomoval, že dodržování pravidel formou "strážců strážců" není dostatečným řešením toho, jak změnit společnost k lepšímu. Hledal proto řešení "zdola" tím, že si položil otázku, za jakých podmínek může v ekonomických systémech dominovat kooperativní strategie, resp. splývat s Nashovou rovnováhou. V důsledku omezení, která vyplývají ze samotné podstaty neoklasického přístupu se mu to nepodařilo zcela dostatečně.
- Pokračovatel v díle L. Hurwicze R. Myerson se pokusil přesně matematicky vyjádřit podmínky, za kterých na určité úrovni "strážců strážců" může dojít k tomu, že při dostatečně vysokých výplatách se jim nevyplatí podvádět, resp. porušovat pravidla.
- Ovšem rovněž tak přesně matematicky lze dokázat, že v podmínkách, kdy v ekonomickém systému hraje významnější roli poziční investování a riziko odhalení porušení pravidel je sníženo vytvářením struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatelných zásad (tj. podvádění), je zvyšování výplat "strážcům" pravidel (konkrétně třeba na úrovni reprezentace naší země či EU) něco jako hašení požáru benzinem.
- Je tedy nutné hledat Hurwiczovo řešení "zdola". To lze s oporou ekonomie produktivní spotřeby najít v podobě ekonomických subjektů které dostatečně dynamicky kaskádově generují investiční příležitosti a jsou schopny se síťově propojovat tak, aby toto propojování vytvářelo protiváhu sítím produkovaným pozičním investováním a s ním spjatým vytvářením struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.
- Herní problematika se tak přesouvá do oblasti vztahu mezi ekonomickými subjekty kontaminovanými pozičním investování (které jsou výrazně méně efektivní ale mají v současném světě silnější pozici) a ekonomickými subjekty, které reálný vývoj neustále generuje na nižších úrovních, v nichž se vyplatí kooperovat (které jsou výrazně efektivnější, ale pozičně výrazně slabší).
Podívejme se, co doporučila AI k zahrnutí Myersonova přístupu do učebního textu:
AI:
R. Myerson:
· pracuje s exogenní pravděpodobností odhalení
,
· a s exogenním výnosem ze zneužití
.
V klasickém pojetí teorie mechanismů jsou pravděpodobnost odhalení p a výnos ze zneužití G považovány za exogenní parametry. Pokud však připustíme, že aktér může investovat do změny těchto parametrů, musí být tyto veličiny endogenizovány.
Zvýšení odměny úředníka může selhat jako nástroj prosazování pravidel tehdy, pokud část této odměny financuje poziční investování, které snižuje pravděpodobnost odhalení p nebo zvyšuje výnos ze zneužití G natolik, že očekávaný zisk z porušení pravidel roste.
Poziční investování zde definujeme jako volbu z, která mění vymahatelnost pravidel (pravděpodobnost odhalení p), anebo velikost renty ze zneužití G. Pokud je z endogenní, mění se základní motivace prosazování pravidel, což lze vyjádřit rovnicí
E = (1 – p(z)).G(z) – p(z).S
p(z) – pravděpodobnost odhalení porušení pravidel, která závisí na úrovni poziční investice z.
Vyšší z může snižovat pravděpodobnost odhalení (např. investice do skrývání, ovlivňování kontrolních mechanismů, budování vztahů, právní kličky).
G(z) – výnos (renta) ze zneužití pravidel, rovněž závislý na z.
Vyšší z může zvyšovat výnos ze zneužití (např. lepší přístup k informacím, větší prostor pro manipulaci, sofistikovanější metody obcházení pravidel).
S – sankce (penále, trest), která nastane v případě odhalení.
V základním modelu je exogenní a nezávislá na z. Proto se v rovnici nevyskytuje jako S(z), ale jako konstantní S.
Rovnice vyjadřuje očekávaný čistý výnos z porušení pravidel:
· s pravděpodobností 1−p(z) aktér není odhalen → získá rentu G(z),
· s pravděpodobností p(z) je odhalen → zaplatí sankci S.
Pokud aktér může volit z, pak optimalizuje E(z). A právě to je jádro rozdílu oproti Myersonovi: parametry nejsou exogenní, ale endogenní.
Při nízkých hodnotách z je pravděpodobnost odhalení relativně vysoká a očekávaný výnos nízký. S rostoucí investicí z klesá pravděpodobnost odhalení a roste výnos ze zneužití, takže E(z) nejprve roste. Po určitém bodě se však efekt další investice vyčerpává a očekávaný výnos opět klesá. Maximum křivky E(z) tak představuje optimální úroveň poziční investice z hlediska aktéra, který porušuje pravidla.
K tomu:
Tady je to "černé (přesněji fialové) na bílém":
1. "Endogenizování" klíčových veličin ze zásadní posun teorie vpřed (nová teorie obsahuje starou jako svůj zvláštní, realitě méně odpovídající případ).
2. Pokud k tomu ještě zahrneme výši výplaty "strážců strážců" jako parametr, který ovlivňuje velikost částky, která může být investována do pozičního zisku, tak je zřejmé, že původní Myersonovo řešení nevyhovuje.
(Pokračování)
| RE: Dodatky k Ekonomii produktivní spotřeby/1 | ondrey | 03. 02. 2026 - 08:08 |