Vize, jakou potřebujeme/1511!!

dnes | 00.01 |

blog ›

Vize, jakou potřebujeme/1511

Kritika kritické kritiky ekonomie produktivní spotřeby/5

Následující text je velmi důležitý. Díky polemickému vstupu Ondřeje Černíka umožňuje prokázat a demonstrovat následující:

1. Ekonomie produktivní spotřeby je výrazným posunem současné ekonomické teorie (mikroekonomie vychází z neoklasické ekonomie).

2. Pochopení nových prvků, s nimiž přichází, není jednoduché; naráží a bude narážet na bariéru setrvačnosti.

3. Bez teoretické opory, kterou ekonomie produktivní spotřeby poskytuje, nejsme schopni rozpoznat objektivní vývojové tendence a způsob jejich podpory, tj. nedokážeme se orientovat v tom, co co jde a co dělat.

(Pokračování)

V předcházející části jsem uvedl komentář AI k výměně názorů mezi mnou a O. Černíkem. Návazně mě AI nabídla že mi může pomoci rozpracovat jednotlivé body (a–g) do akademické podoby. Tak jsem ji o to požádal, zde je výsledek.

Pohled AI:

Akademické rozpracování bodů a–g

a) Paretovské optimum v systému investičních příležitostí a investičních prostředků

Východiskem analýzy je standardní koncept paretovské efektivnosti, definovaný jako stav, v němž není možné zvýšit užitek žádného ekonomického subjektu, aniž by se snížil užitek subjektu jiného. V kontextu ekonomie produktivní spotřeby je tento koncept aplikován na systém, v němž existují:

• investiční příležitosti s různou mírou výnosnosti,

• ekonomické subjekty disponující investičními prostředky,

• možnost realizovat investiční příležitosti bez ohledu na vlastnickou strukturu.

Paretovsky efektivní alokace nastává tehdy, když jsou investiční prostředky směrovány do investičních příležitostí výhradně podle jejich výnosnosti, nikoli podle toho, kdo je vlastníkem prostředků či příležitostí. Pokud by tomu tak nebylo, existovala by možnost přesunu prostředků z méně výnosné příležitosti do výnosnější, což by umožnilo zvýšit celkový užitek všech zúčastněných subjektů. Tento stav tedy není normativním ideálem, ale definičním kritériem efektivnosti.

b) Identifikace bariér bránících dosažení efektivní alokace: fenomén pozičního investování

V reálných ekonomických systémech je dosažení paretovské efektivnosti omezeno řadou faktorů, mezi nimiž hraje zásadní roli fenomén pozičního investování. Ten lze definovat jako strategické jednání ekonomického subjektu, které využívá jeho majetkovou či institucionální asymetrii k potlačení investičních příležitostí jiného subjektu. Motivací je dosažení vyššího výnosu, než jaký by subjekt získal při realizaci investičních příležitostí podle jejich objektivní výnosnosti.

Poziční investování tedy představuje systematickou deformaci investičního prostředí, která:

• snižuje celkovou efektivnost systému,

• vytváří zájmové bariéry,

• vede k suboptimální alokaci kapitálu,

• a generuje konfliktní dynamiku mezi ekonomickými subjekty.

c) Poziční investování jako všeobecná zájmová bariéra a podmínky dosažení optima

Poziční investování má charakter všeobecné zájmové bariéry, protože:

• je přítomno ve všech typech ekonomických vztahů,

• má strukturální povahu,

• a jeho projevy jsou reprodukovány v čase i napříč sektory.

V prostředí, kde poziční investování existuje, není dosažení paretovského optima možné. Lze však definovat optimum podmíněné neutralitou pozičního investování, tj. takové řešení, které je součástí množiny vzájemně přijatelných řešení pro všechny relevantní subjekty. Ekonomie produktivní spotřeby poskytuje nástroje pro:

• popis této množiny,

• analýzu podmínek její existence,

• a identifikaci mechanismů, které mohou neutralitu pozičního investování zajistit.

d) Konflikty, množina vzájemně přijatelných řešení a typologie reforem

Rozdílné vnímání množiny vzájemně přijatelných řešení mezi ekonomickými subjekty vede k systematickému vzniku konfliktů. Ekonomie produktivní spotřeby umožňuje:

• modelovat vznik konfliktů jako důsledek asymetrického přístupu k investičním příležitostem,

• rozlišovat mezi restriktivními a perspektivními reformami,

• analyzovat podmínky, za nichž je možné konflikt řešit,

• a formulovat kritéria, podle nichž lze posoudit, zda je dané řešení stabilní a efektivní.

Tento rámec je aplikovatelný na širokou škálu problémů – od reformy penzijního systému až po analýzu geopolitických konfliktů.

e) Historická tendence k souladu ekonomické a sociální efektivnosti

Ekonomie produktivní spotřeby identifikuje dlouhodobou historickou tendenci, v níž se postupně vytvářejí podmínky, kdy:

• paretovská optima jsou současně sociálně vstřícná,

• ekonomická efektivnost se stává kompatibilní s rozvojem lidského potenciálu,

• investiční příležitosti generují další investiční příležitosti prostřednictvím růstu schopností jednotlivců i týmů.

Tento proces lze interpretovat jako návrat člověka do ekonomiky v roli aktivního tvůrce, nikoli pasivního vykonavatele technologicky determinovaných úloh. Ekonomický růst se tak propojuje s růstem prožitkového a existenciálního bohatství života.

f) Podmínky ekonomických systémů založených na spolupráci

Ekonomie produktivní spotřeby formuluje podmínky, za nichž se ekonomickým subjektům vyplácí spolupracovat. Klíčové jsou zejména:

• kaskádové generování investičních příležitostí,

• komplementarita výkonů v rámci týmů,

• transparentnost a sdílení informací,

• institucionální rámec omezující poziční investování.

Tyto podmínky umožňují vznik systémů, v nichž je spolupráce nejen morálně žádoucí, ale také ekonomicky racionální.

g) Metodologické předpoklady pro analýzu dějinných tendencí a empirické testování

Ekonomie produktivní spotřeby vytváří metodologický rámec pro analýzu klíčových momentů historického vývoje, v nichž dochází ke střetu mezi:

• subjekty kontaminovanými pozičním investováním,

• a subjekty, v nichž se poziční investování nevyvinulo nebo bylo potlačeno.

Tento rámec umožňuje:

• identifikovat rozhodující faktory vývoje,

• analyzovat dynamiku konfliktů,

• formulovat predikce vývoje systémů,

• a empiricky testovat teoretické závěry.

Na rozdíl od tradiční ekonomické teorie, která se soustředí na dílčí problémy, ekonomie produktivní spotřeby zasazuje každý praktický problém do širšího kontextu dějinných tendencí, čímž poskytuje komplexnější a hlubší interpretaci ekonomických procesů.

K tomu:

Nepochybně užitečné, ale při pozorném čtení tam najdeme drobné nepřesnosti:

1. Ad: "Paretovsky efektivní alokace nastává tehdy, když jsou investiční prostředky směrovány do investičních příležitostí výhradně podle jejich výnosnosti, nikoli podle toho, kdo je vlastníkem prostředků či příležitostí."– Tady chybí "a bez ohledu na to, v čí prospěch jsou nové investiční příležitosti generovány", resp. upozornění na to, že tato podmínka neplatí jen pro stávající investiční příležitosti, ale i pro nově generované (což automaticky nevyplývá z toho, co AI říká).

2. Ad: "institucionální rámec omezující poziční investování"jako předpoklad toho, aby se ekonomickým subjektům dařilo spolupracovat. – Podle mě na ten nemůžeme spoléhat. Minimálně v podmínkách ČR, resp. celé EU. Zde je institucionální rámec velmi silně kontaminován pozičním investování (spojeným s tvorbou struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad). Změnu může přinést jen horizontální propojování těch ekonomických subjektů, které nejsou kontaminovány pozičním investováním, které jsou schopny kaskádově generovat investiční příležitosti (proto i důraz na to, co je v "1. Ad:"). Samostatnou otázkou je, jak se v mocenské reprezentaci na vyšší úrovni vytváří vztahy mezi těmi, kteří se snaží udržet neudržitelné, a kteří jsou ochotni a schopni podpořit perspektivní reformy.

(Pokračování dalším tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Mrazy a pak obleva. Ale měl jsem štěstí. Trávil jsem dva týdny mezi Vánocemi a Novým rokem v Athénách. Občas byla po ránu jinovatka, občal lilo jako z konce, ale většina dnů byla slunečných a teplota dosahovala i přes 20° C. Dost lidí se koupalo v moři. Měl jsem pracovně-zdravotní program. Ráno jsem vstával velmi časně a 2-3 hodiny tvořil důležitý text. Pak jsem nachodil na jeden zátah kolem 20 km, většinou v okrajových částech velkoměsta, hlavně v kopcích, které jsou nádherné. Tam jsem nabral inspiraci pro další den. Výsledkem bylo dokončení první verze učebnice Ekonomie produktivní spotřeby.

Následující foto jsou z dvoudenního výletu do Korintu, Epidauru a na ostrov Poros.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/12790-vize-jakou-potrebujeme-1504.

Amfiteátr v Epidauru. Výhledy všemi směry jsou z horní části překrádné.