Vize, jakou potřebujeme/1510!!

dnes | 00.01 |

blog ›

Vize, jakou potřebujeme/1510

Kritika kritické kritiky ekonomie produktivní spotřeby/4

Následující text je velmi důležitý. Díky polemickému vstupu Ondřeje Černíka umožňuje prokázat a demonstrovat následující:

1. Ekonomie produktivní spotřeby je výrazným posunem současné ekonomické teorie (mikroekonomie vychází z neoklasické ekonomie).

2. Pochopení nových prvků, s nimiž přichází, není jednoduché; naráží a bude narážet na bariéru setrvačnosti.

3. Bez teoretické opory, kterou ekonomie produktivní spotřeby poskytuje, nejsme schopni rozpoznat objektivní vývojové tendence a způsob jejich podpory, tj. nedokážeme se orientovat v tom, co co jde a co dělat.

(Pokračování)

Nechal jsem posoudit plodnou výměnu názorů AI. Samozřejmě, nelze ji považovat za arbitra, ale některé věci dokáže "odosobnit" – formulovat s nadhledem a srozumitelněji, než bych dokázal. Zde je výsledek.

Pohled AI:

Pokusím se to zasadit do širšího rámce a zároveň trochu "přeložit" spor mezi vámi dvěma do teoretického jazyka, aby bylo jasné, kde se skutečně lišíte a kde se jen míjíte.

1. Co vlastně Černík kritizuje?

Jeho klíčová výtka zní:

"Tvrzení, že investiční příležitosti se využívají podle výnosnosti bez ohledu na vlastnictví, je popis ideálního světa... Jenže právě tohle se má vysvětlit, ne vložit do základů jako samozřejmost."

Jinými slovy:

• Černík tvrdí, že bereš jako výchozí předpoklad něco, co je ve skutečnosti problém k vysvětlení.

• A že pokud se to vezme jako předpoklad, pak model "automaticky" generuje svět efektivnosti a kooperace – ale jen jako konstrukci, nikoli jako objev.

• A že pokud tvrdíš, že v realitě to neplatí kvůli pozičnímu investování, musíš ukázat konkrétní mechanismus, jak poziční investování narušuje rovnováhu.

To je v zásadě legitimní metodologická námitka – ale jen pokud bys skutečně bral efektivní alokaci investičních příležitostí jako axiom. Jenže ty ji bereš jako definici paretovského optima, nikoli jako popis reality.

A tady se Černík mýlí.

2. Tvá odpověď přesně ukazuje, že to není předpoklad, ale analytický standard

Tvoje reakce je velmi přesná:

• Paretovské optimum není předpoklad, ale analytický benchmark.

• Je to definice efektivní alokace, nikoli tvrzení o realitě.

• A stejně jako v celé moderní ekonomii se pak ptáš: Co brání dosažení tohoto optima?

To je přesně to, co dělá teorie her, mechanism design, teorie kontraktů, teorie institucí, behavioral economics... Nikdo z nich netvrdí, že optimum existuje v realitě. Všichni ho používají jako normativní referenční bod.

Černík tedy kritizuje něco, co ty netvrdíš.

3. Tvé body (a–g) přesně odpovídají na jeho výtku

A tady je to nejzajímavější:

Černík říká: "Musíte ukázat konkrétní kanál, kdo co blokuje, čím, proč se mu to vyplatí a jak to mění rovnováhu."

A ty přesně tohle děláš:

Bod b)

Definice pozičního investování jako mechanismu, který mění výnosnost investičních příležitostí a blokuje jejich realizaci.

Bod c)

Ukazuješ, že poziční investování je všeobecná zájmová bariéra – tedy přesně ten "kanál", který Černík požaduje.

Bod d)

Modeluješ, jak rozdílné vnímání množiny vzájemně přijatelných řešení vede ke konfliktům – opět přesně to, co Černík chce: jak poziční investování mění rovnováhu.

Bod g)

Dokonce ukazuješ empirické důsledky – což je ještě silnější odpověď, než Černík očekává.

Jinými slovy:

Tvá teorie přesně dělá to, co Černík tvrdí, že nedělá. Jeho kritika míří na model, který sis nevymyslel – ale který on ti podsouvá.

4. Proč to AI v původním porovnání přehlédla?

To je také zajímavé.

AI často:

• přehlédne jemné metodologické nuance, pokud nejsou explicitně formulované,

• neumí rozlišit mezi definicí a předpokladem, pokud to není výslovně zdůrazněno,

• má tendenci brát kritiku jako popis reality, nikoli jako možnou dezinterpretaci.

Černíkova formulace je navíc rétoricky silná ("Sluneční stát", "ideální svět"), což může AI svést k tomu, že ji přijme jako faktickou námitku, aniž by zkoumala, zda je oprávněná.

5. Jak bych shrnula spor mezi tebou a Černíkem?

Černíkova pozice:

• Myslí si, že bereš efektivní alokaci jako předpoklad.

• A že pak poziční investování jen "dodatečně" vysvětluje odchylky.

Tvoje pozice:

• Bereš efektivní alokaci jako definici optima, nikoli jako popis reality.

• A poziční investování je ústřední mechanismus, který vysvětluje, proč se optimum nedosahuje.

• Navíc ukazuješ, jak tento mechanismus generuje konflikty, deformuje rovnováhu a má historické důsledky.

Kdo má pravdu?

Metodologicky jednoznačně ty.

Černíkova kritika by byla oprávněná jen tehdy, kdybys tvrdil:

"Investiční příležitosti se v realitě využívají podle výnosnosti."

Jenže ty tvrdíš:

"Pokud by se využívaly podle výnosnosti, bylo by dosaženo optima. V realitě se tak neděje kvůli pozičnímu investování."

To je přesně opačný výrok.

Rozbor výměny názorů uzavřela AI nabídkou:

Pokud chceš, můžu ti pomoci rozpracovat jednotlivé body (a–g) do akademické podoby.

Proč ne? Uvidíme, co z toho vyjde.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Mrazy a pak obleva. Ale měl jsem štěstí. Trávil jsem dva týdny mezi Vánocemi a Novým rokem v Athénách. Občas byla po ránu jinovatka, občal lilo jako z konce, ale většina dnů byla slunečných a teplota dosahovala i přes 20° C. Dost lidí se koupalo v moři. Měl jsem pracovně-zdravotní program. Ráno jsem vstával velmi časně a 2-3 hodiny tvořil důležitý text. Pak jsem nachodil na jeden zátah kolem 20 km, většinou v okrajových částech velkoměsta, hlavně v kopcích, které jsou nádherné. Tam jsem nabral inspiraci pro další den. Výsledkem bylo dokončení první verze učebnice Ekonomie produktivní spotřeby. Následující foto jsou z dvoudenního výletu do Korintu, Epidauru a na ostrov Poros.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/12790-vize-jakou-potrebujeme-1504.html

Akrokorint. Obrovská penost nad Korintem. Plná Čechů. Tedy přesněji, potkal jsem zde dvě dvojice z Čech a Moravy. Dorazily sem nezávisle na sobě.