Vize, jakou potřebujeme/1509!!

3. únor 2026 | 00.01 |

blog ›

Vize, jakou potřebujeme/1509

Kritika kritické kritiky ekonomie produktivní spotřeby/3

Následující text je velmi důležitý. Díky polemickému vstupu Ondřeje Černíka umožňuje prokázat a demonstrovat následující:

1. Ekonomie produktivní spotřeby je výrazným posunem současné ekonomické teorie (mikroekonomie vychází z neoklasické ekonomie).

2. Pochopení nových prvků, s nimiž přichází, není jednoduché; naráží a bude narážet na bariéru setrvačnosti.

3. Bez teoretické opory, kterou ekonomie produktivní spotřeby poskytuje, nejsme schopni rozpoznat objektivní vývojové tendence a způsob jejich podpory, tj. nedokážeme se orientovat v tom, co co jde a co dělat.

(Pokračování)

Dostáváme se k nejdůležitější části. Reakce na "kritickou kritiku" z pera O. Č. umožní ukázat:

1. Ekonomie produktivní spotřeby je výrazně vývojově vyšší typ ekonomické teorie.

2. Na rozdíl od současné mikroekonomie vycházející z neoklasické ekonomie je schopna postihnout nejvýznamnější vývojové tendence společnosti, to, co brání jejich realizaci, i to, jak příslušné bariéry realizace přirozených tendencí vývoje společnosti překonávat.

Zajímavé je, že AI přešla velmi podstatnou kritickou pasáž O. Č. zaměřenou vůči ekonomii produktivní spotřeby (viz přecházející část) bez povšimnutí (upozornil jsem na ni již v první části):

"Tvrzení, že investiční příležitosti se využívají podle výnosnosti bez ohledu na vlastnictví, je prakticky popis ideálního světa – asi jako literární experimenty Thomase Mora či Campanellova Slunečního státu: kompletní kontrakty, vymahatelnost, dostatek informací, bez moci a bez capture. - Jenže právě tohle se má vysvětlit, ne vložit do základů jako samozřejmost. Pokud se to bere jako předpoklad, pak "vyleze" hezký svět efektivnosti a kooperace. Ale to je konstrukce, ne objev. A pokud se řekne "v reálu to neplatí kvůli pozičnímu investování", pak se musí ukázat konkrétní kanál: kdo co blokuje, čím, proč se mu to vyplatí a jak to mění rovnováhu."

Nyní k tomu podrobněji:

1. Nejdříve připomenu standardní postup současné ekonomické teorie: Definujeme, co je v dané oblasti paretovským optimem (situací, když už si nikdo nemůže polepšit, aniž by si někdo nepohoršil) a hledáme, jak se tomuto stavu při řešení dané konkrétní úlohy přiblížit (jak odstranit překážky spojené s transakčními náklady, rizikem, nedostatkem informací, jaké mechanismy navrhnout a prosadit atd.). To je obecný rámec každé úlohy, kterou řešíme.

2. V rámci ekonomie produktivní spotřeby děláme totéž, ovšem s obohacením výchozí úlohy o základní model ekonomie produktivní spotřeby. Jedná se o model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí obsahující možnost využít cizí investiční prostředky k realizaci vlastních investičních příležitostí, či z hlediska druhého ekonomického subjektu využít vlastní investiční prostředky k realizaci cizích investičních příležitostí. Co je na tomto modelu tak významné? Ukážeme si to v bodech:

a) Paretovské optimum je dosaženo jen a jen v případě, když investiční příležitosti jsou realizovány podle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, kdo vlastníkem investičních prostředků a kdo je vlastníkem investičních příležitostí, rovněž tak bez ohledu na to, v čí prospěch jsou při realizaci stávajících investičních prostředků generovány nové investiční příležitosti. (To není ani Sluneční stát, ani Neználek ve Slunečním městě, to je prostě paretovské optimum, protože pokud by tomu tak nebylo, pak by si přesunutím investičních prostředků z méně výnosné investiční příležitosti na více výnosnou investiční příležitost mohli všichni polepšit.)

b) V tomto systému, který je určitým zjednodušeným modelem reality, řešíme otázku, co reálně brání tomu, že investiční příležitosti nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti. A zjišťujeme, že kromě nevyvinutosti mechanismů je to i fenomén pozičního investování (ten definujeme jako přeměnu majetkové asymetrie v potlačení investičních příležitostí jednoho ekonomického subjektu druhým ekonomickým subjektem, z čehož má diskriminující subjekt větší výnos než při realizaci investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti, ovšem v logice věci na úkor efektivnosti systému).

c) Ukazujeme, že se jedná o všeobecnou (tj. všudypřítomnou se všemi svými atributy) formu zájmové bariéry. V podmínkách, kdy je přítomný fenomén pozičního investování, je nutným předpokladem dosažení optima (ovšem nikoli paretovského) předpoklad neutrality pozičního investování, tj. aby toto optimum bylo součástí množiny vzájemně přijatelných řešení (a dáváme nástroje popisu této množiny).

d) Identifikujeme problém odlišného vidění množiny vzájemně přijatelných řešení a odvozujeme odsud modely vzniku i řešení konfliktů, odlišení restriktivních a perspektivních reforem atd. (obecná teoretická východiska řešení velmi široké škály konkrétních problémů – od reformy penzijního systému až po konflikt na Ukrajině). Velmi konkrétně ve stylu: Když nebudou splněny tyto předpoklady, problém se řešit nepodaří.

e) Zdůvodníme, že historickou tendencí vývoje společnosti je vytváření podmínek, kdy všechna paretovská optima (jejichž dosažení umožňuje plné využití ekonomického potenciálu) jsou současně sociálně vstřícná (v tom smyslu, že umožňují plné využití sociálního potenciálu člověka, což splývá s naplněním prožitkového i existenciálního bohatství života každého člověka). To je dáno významem investičních příležitostí, jejichž využití zvyšuje schopnost člověka (individuálně i v rámci týmu) generovat investiční příležitostí, což lze obrazně nazvat tím, že se "člověk vrací do ekonomiky jako člověk, nikoli přívěsek technologie, která ho odsunuje do role zmrzačení jednostranností".

f) Formulujeme předpoklady ekonomických systémů, v nichž se vyplatí spolupracovat (zejména předpoklad kaskádového generování investičních příležitostí a komplementaritu výkonů v rámci týmu).

g) Tím současně vytváříme metodologické předpoklady pro analýzu klíčových momentů realizaci dějinných tendencí, kdy dochází ke střetu mezi ekonomickými subjekty kontaminovanými pozičním investováním a ekonomickými subjekty, v nichž se poziční investování nevyvinulo či ze kterých bylo vytlačeno. Tím je umožněno empirické testování teorie. Na rozdíl od stávající ekonomické teorie, která řeší jen dílčí problémy, v systému ekonomie produktivní potřeby je řešení každého praktického problému zahrnuto do kontextu dějinného vývoje jako jeho součást (což stávající ekonomická teorie nejen nedokáže, ale ani si tento úkol neklade).

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Mrazy a pak obleva. Ale měl jsem štěstí. Trávil jsem dva týdny mezi Vánocemi a Novým rokem v Athénách. Občas byla po ránu jinovatka, občal lilo jako z konce, ale většina dnů byla slunečných a teplota dosahovala i přes 20° C. Dost lidí se koupalo v moři. Měl jsem pracovně-zdravotní program. Ráno jsem vstával velmi časně a 2-3 hodiny tvořil důležitý text. Pak jsem nachodil na jeden zátah kolem 20 km, většinou v okrajových částech velkoměsta, hlavně v kopcích, které jsou nádherné. Tam jsem nabral inspiraci pro další den. Výsledkem bylo dokončení první verze učebnice Ekonomie produktivní spotřeby.

Následující foto jsou z dvoudenního výletu do Korintu, Epidauru a na ostrov Poros.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/12790-vize-jakou-potrebujeme-1504.html

Akrokorint - pevnost nad starým Korintem.