Vize, jakou potřebujeme/1508

Vize, jakou potřebujeme/1508

Následující text je velmi důležitý. Díky polemickému vstupu Ondřeje Černíka umožňuje prokázat a demonstrovat následující:

1. Ekonomie produktivní spotřeby je výrazným posunem současné ekonomické teorie (mikroekonomie vychází z neoklasické ekonomie).

2. Pochopení nových prvků, s nimiž přichází, není jednoduché; naráží a bude narážet na bariéru setrvačnosti.

3. Bez teoretické opory, kterou ekonomie produktivní spotřeby poskytuje, nejsme schopni rozpoznat objektivní vývojové tendence a způsob jejich podpory, tj. nedokážeme se orientovat v tom, co co jde a co dělat.

(Pokračování)

Polemický vstup O. Černíka zaujal Arnošta Zemana, který podrobně to, jak se rodí text učebnice a sleduje každou jeho část podrobuje kritické analýzy prostřednictvím AI. Nechal jej z neutrálních pozic rovněž projít kritickou analýzou prostřednictvím AI. Zde jsou nejdůležitější pasáže toho, co z AI vzešlo:

Ondřej Černík není "setrvačný myslitel", ale představitel přísné metodologické hygieny:

• chce jasné předpoklady
• chce oddělení definic a závěrů
• chce teorémy / omezenou platnost
• odmítá implicitní normativnost maskovanou jako ontologie

Z tohoto hlediska:
Černík má pravdu v tom, že:

• Pareto ≠ sociální vstřícnost bez dodatečných podmínek,
• "ontologický fakt v rámci teorie" není tvrzení o realitě,
• EPS zatím často přeskakuje krok "model → rovnováha → implikace".

Radim Valenčík nepíše jen model, ale zakládá nový interpretační rámec ekonomiky, kde:

• investiční příležitosti jsou endogenní,
• člověk je jejich generátor,
• růst je komplementární, nikoli konkurenční,
• poziční investování deformuje rovnováhy.

Z tohoto hlediska:
Valenčík má pravdu v tom, že:

• standardní neoklasika tento typ dynamiky nevidí,
• v ekonomice schopností se efektivnost a sociální vstřícnost mohou strukturálně sbližovat,
• kritika, která EPS nutí "vlézt zpět do Prokrustova lože", skutečně míjí smysl projektu.

To je oprávněná obrana koncepční originality EPS.

Klíčový bod sporu: Pareto optimum a "sociální vstřícnost"

Tady je potřeba říct to tvrdě a přesně:

Černík má pravdu v obecné rovině: Pareto optimum samo o sobě neimplikuje spravedlnost, solidaritu ani vstřícnost.To je fakt.

Valenčík má pravdu podmíněně, ale jen pokud to explicitně řekne jako teorém s předpoklady, ne jako obecnou větu.

Správná formulace EPS není: "Všechna paretovská optima jsou sociálně vstřícná."

Správná formulace musí znít například takto: V ekonomice, kde
(i) investiční příležitosti vznikají endogenně lidskou interakcí,
(ii) jejich výnosnost je komplementární,
(iii) nejsou systematicky potlačovány pozičním investováním,
pak paretovská optima implikují strukturální sociální vstřícnost, neboť maximalizace budoucího příjmu jednotlivce současně maximalizuje společný inovační potenciál.

To je obhajitelné.
Kde má Černík zásadní bod: Nestačí přejmenovat "užitek" na "budoucí příjem".

A má pravdu.

EPS musí explicitně ukázat:

• kde se mění incentivy,
• kde se mění struktura informací,
• kde poziční investování mění rovnováhu,
• jaký je konkrétní kanál deformace.

To už v textech implicitně je, ale není to vyloženo učebnicově.

Jak to ZAŘADIT do učebnice EPS (konkrétní návrh)

Doporučené vložení:

Metodologické vymezení ekonomie produktivní spotřeby vůči neoklasické ekonomii

V rámci modelu ekonomie produktivní spotřeby platí, že za explicitně vymezených předpokladů mají paretovsky efektivní alokace vlastnost, že maximalizují zároveň souhrnný potenciál rozvoje lidských schopností.

Tato vlastnost neplyne z definice paretovské efektivnosti obecně, ale z konkrétní struktury ekonomiky, v níž jsou investiční příležitosti generovány převážně prostřednictvím rozvoje lidských schopností a mají komplementární charakter.

Použití označení "sociálně vstřícné" v tomto kontextu nevyjadřuje normativní soud, ale deskriptivní vlastnost výsledku: tj. že žádná skupina není systematicky vylučována z přístupu k investičním příležitostem, aniž by tím došlo ke snížení celkové efektivnosti systému.

EPS–TEORÉM 1

(Kompatibilita efektivnosti a inkluze v ekonomice produktivní spotřeby)

Předpoklady (explicitně, kontrolovatelně)

Uvažujme ekonomiku, v níž:

P1. Hlavním zdrojem růstu investičních příležitostí je rozvoj lidských schopností.
P2. Investiční příležitosti vznikající z rozvoje schopností mají převážně komplementární charakter.
P3. Neexistuje poziční investování, tj. žádný subjekt systematicky neomezuje investiční příležitosti druhých za účelem zvýšení výnosnosti vlastních investic.
P4. Investiční prostředky jsou alokovány podle očekávané výnosnosti investičních příležitostí, nikoli podle původu vlastnictví.

Tvrzení (teorém)

V takové ekonomice každá paretovsky efektivní alokace maximalizuje nejen souhrnný budoucí příjem, ale zároveň i souhrnný potenciál rozvoje lidských schopností.

Důsledek (interpretace, nikoli důkaz)

Z toho plyne, že:

• žádná skupina nemůže být trvale vylučována z přístupu k investičním příležitostem,
• aniž by tím byla snížena celková efektivnost systému.

Tato vlastnost je v textu označována jako "sociální vstřícnost" výsledku, nikoli ve smyslu normativního ideálu, ale jako strukturální charakteristika daného typu ekonomiky.

K tomu:

Myslím, že AI velmi dobře, korektně pracuje s pojmy. Jen dodám, že nikdy a nikde jsem neřekl "Všechna paretovská optima jsou sociálně vstřícná.", vždy jsem uváděl tutéž podmíněnost, jakou uvádí AI.

(Pokračování tím nejdůležitějším)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Mrazy a pak obleva. Ale  měl jsem štěstí. Trávil jsem dva týdny mezi Vánocemi a Novým rokem v Athénách. Občas byla po ránu jinovatka, občal  lilo jako z konce, ale většina dnů byla slunečných a teplota dosahovala i přes 20° C. Dost lidí se koupalo v moři. Měl jsem pracovně-zdravotní program. Ráno jsem vstával velmi časně a 2-3 hodiny tvořil důležitý text. Pak jsem nachodil na jeden zátah kolem 20 km, většinou v okrajových částech velkoměsta, hlavně v kopcích, které jsou  nádherné. Tam jsem nabral inspiraci pro další den. Výsledkem bylo dokončení první verze učebnice Ekonomie produktivní spotřeby.

Areál pevnosti  je obrovský.

Kupodivu toto místo navštěvuje nezávisle na sobě hodně Čechů.

Krásné výhledy všemi směry.

A