Vize, jakou potřebujeme/1491

Vize, jakou potřebujeme/1491

Jak rozumem uchopit současné dramatické dění?/1

Jak se zdá, čím je současné dění dramatičtější, tím je komentování událostí více plytké. K jeho úrovni nepřispívá ani jejich prošpikování katastrofismy či aforismy. Po delší době se objevilo pojednání, které se netají ambicí dosáhnout co největší komplexnosti pohledu na současnou realitu. Je z dobře kalibrovaného pera Jana Cambella a zaslouží si, aby se s ním seznámilo co nejvíce osob. Zde je celé: https://www.ceske-novinky.cz/2026/01/11/jan-campbell-na-tri-krale-o-krok-dale/

Odlišuji je od svého textu barvou, důležité pasáže jsem zvýraznil, rozděluji na každodenně stravitelné části, svůj komentář dám až na závěr, tj. po uveřejnění poslední části:

Na tři krále o krok dále – část I.

Jan Campbell

Úvod

Dnes zažíváme znovuzrození starých bludů a hloupostí. Proto se nabízí přečíst si, co rakouský spisovatel a dramatik Franz Grillparzer (1791-1872) napsal již v roce 1849: Od lidství, přes národnost, až po bestialitu. Věta je v Grillparzerových Smyslových básních a epigramech. A budeme jasně vědět, že lidstvo je dnes ohroženo mnohem více než za poslední desetiletí. Proč? Protože je ohroženo touhou po politické nezdvořilosti a násilí, radostí z vulgárnosti a drzosti, ignorováním respektu, který si každý člověk zaslouží.

Pokud správně pochopíte vystoupení prezidenta Trumpa během uplynulého týdne, tak je v dobré náladě a plný činů. Na druhé straně mince švýcarská hrůza z Crans-Montany ukazuje, jak je naše zábavná společnost nemocná. Dokazují to i politicky korektní média ve svých komentářích, která redukují výzvy v Iránu na konstatování, že Lidé zde už nemají co ztratit a otázku bez odpovědi Proč stále více Íránců vychází do ulic?

Připomínám, že demonstrace v Iránu začaly v neděli 28. prosince, když se v Teheránu shromáždili obchodníci rozhořčení prudkým poklesem hodnoty íránského rijálu. Ke dnešnímu dni se demonstrace mění v rozsáhlejší odpor s požadavky na politické změny, podporované Spojenými státy, Izraelem a dnes i upálením zaživa prokurátora provincie Severní Chorásán a několik dalších příslušníků bezpečnostních složek (Iranwire 10. ledna). Prokurátor a jeho tým byli nahnáni do kontejneru a zapáleni. Do 9. ledna 2026 se nepokoje rozšířily do 31 provincií a více než 100 měst, včetně neklidných kurdských oblastí na západě.

Nemoc společnosti, hloupost evropských a národních politiků a selhání západní strategie dokumentuje druhé bombardování Orešnikem: kontrolovaná eskalace slibovaná Washingtonem a Bruselem se mění v stále více technologický a nebezpečnější konflikt, zatímco Evropa působí jako zranitelný divák. Použití rakety Orešnik ukazuje, že Rusko nemá v úmyslu ustoupit, a unipolární svět založený na západní vojenské převaze lze prakticky hodnotit jako minulost.

Zima v české kotlině

V české kotlině kromě počasí se nic nemění. Dokazuje to cesta nepoučeného pana ministra Macinky do Kyjeva. Ten tvrdí, že Rusko použilo Orešnik za něco, co Ukrajina neudělala. To je s pravděpodobností hraničící s jistotou pravda, ale s dodáním, že Ukrajina to neudělala sama. V podstatě je jedno, zda napomohly Spojené státy nebo Velká Británie, protože vedení ještě Ukrajiny dalo k napadení souhlas. Tragédie je, že ministrovi Macinkovi v práci ministra zahraničí nepomůže ani tautologie. A kdyby nebyl posedlý ješitností, mocí a idealizací vědění, nikdy by se nepokoušel dostat na MZV ČR, kde bude mít možnost hrát interně šachy, ale venku bude poslušným sluhou ne-českých zájmů, protože role ČR s podmíněnou suverenitou či moderním otroctvím je dávno přidělená zcela jinými silami, intelektuály a siláky.

Tautologie nepomohla ani panu prezidentovi. Ten ve své písemné odpovědi týkající se odmítnutí jmenování ministrem pana Turka jasně popsal, co to je test hranic moci. Prezident neodmítl kandidáta proto, že by byl problémový odborně nebo právně, ale proto, že neprošel hodnotovým filtrem režimu. Proto ustoupit nelze, čímž nabízí důkaz, jak moc se odtrhla od vůle voličů. Nelze couvnout, protože by to znamenalo přijmout roli podřízeného. Neustoupit je nutnost, protože se jedná o precedens. Ten může ještě zviditelnit občanskoprávní spor osob.

Jsem přesvědčen, že si to uvědomuje nejsilnější muž v českém politickém systému, a současně jeden z jeho nejslabších charakterů. Pana Turka nezastavil v pochodu na ministerské křeslo, proto ho zastavil alespoň přechodně pan prezident. Tomu zřejmě rádci napověděli, že pokud se příběh Turek dostane k Ústavnímu soudu (ÚS) (na který bych se osobně neobracel), že ten bude projednávat a posuzovat pouze příběh Turek. Proto jeho rozhodnutí bude v budoucnu použitelné pouze tehdy, bude-li se jednat o stejný příběh. Protože ale nikdy nevstoupíš do téže řeky (vody), potvrdí se, že pan prezident hraje svoji roli dobře a pan premiér je zbabělec a slaboch. Jako premiér by měl probudit parlament ČR a začít proces stanovení přesného a taxativně vymezeného okruhu důvodů, pro které může prezident jmenování odmítnout. Stanovit důvody nepřísluší totiž ÚS, ale zákonodárcům, a ti se nacházejí ve sněmovně.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Mrazy a pak obleva. Ale  měl jsem štěstí. Trávil jsem dva týdny mezi Vánocemi a Novým rokem v Athénách. Občas byla po ránu jinovatka, občal  lilo jako z konce, ale většina dnů byla slunečných a teplota dosahovala i přes 20° C. Dost lidí se koupalo v moři. Měl jsem pracovně-zdravotní program. Ráno jsem vstával velmi časně a 2-3 hodiny tvořil důležitý text. Pak jsem nachodil na jeden zátah kolem 20 km, většinou v okrajových částech velkoměsta, hlavně v kopcích, které jsou  nádherné. Tam jsem nabral inspiraci pro další den. Výsledkem bylo dokončení první verze učebnice Ekonomie produktivní spotřeby.

Západ slunce kousek od stanice metra Agryroupoli. Vzadu se tyčí čtyřicetiposchoďový mrakodrap, jehož stavba se píží ke konci.

Další den výlet do největší botanické zahrady, kterou jsem objevil kousek od stanice metra Aagia Marina. Poměrně velký areál. Správce je velký obdivovatel Kundery. Vstupné  je symbolické, ale vyžaduje náročnou operaci na mobilu. 

Roste zde v tuto dobu dost hub. Tato připomíná naše klouzky.

Původní příroda zde mářadu podob.