Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/14

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/14

Z určitých důvodů daných některými taktickými aspekty prezentace teoretických výsledků využitelných při orientaci v současné turbulentní době uveřejňuji ještě před koncem roku na pokračování pracovní verzi konceptu učebnice ekonomie produktivní spotřeby.

Experimentální mikroučebnice nové ekonomie:

Ekonomie produktivní spotřeby – část 14.

Odlišné vidění neutrality pozičního investování hráči – příčiny vzniku a cesty řešení konfliktů

(Pokračování kapitoly)

a2) Cesta vycházející z předpokladu kompozitní finální výplaty

Cesta kompozitní finální výplaty, která zohledňuje skutečnost, že to, co jeden či druhý hráč z rozdělení výnosů získá, má vliv i na ocenění výnosu druhým hráčem. Z hlediska očekávaného vývoje lze předpokládat situaci, kdy jeden či oba hráči posuzují výsledek rozdělení výplat ze společné akce nejen z hlediska toho, co získá každý z nich pro sebe, ale také z hlediska toho, jaké bude mít důsledky výplata druhého hráče pro něj samotného (tj. pro prvního hráče). Jednou z možností, jak tuto skutečnost vyjádřit je rozlišit, dvě složky výplaty každého z hráčů:

- primární (to, co každému hráči připadne jako dohodnutý výsledek rozdělení výnosů ze společné akce);

- korekci (to, o kolik je hráč ochoten snížit svoji výplatu či naopak požaduje zvýšení své výplaty z hlediska důsledků primárního rozdělení výplat). Jedním z možných vyjádření korekce výplat je následující rovnice:

x = x_p + a_X(x, y)(1.1),

y = y_p + a_Y(x, y)(1.2),

kde x_p, y_pjsou primární výplaty, a_X(x, y), a_Y(x, y) jsou korekce výplat vycházející z anticipace budoucího vývoje jedním i druhým hráčem. Pokud provedeme lineární aproximaci, získáme následující rovnice:

x = x_p + a_X.(x - y) (2.1),

y = y_p + a_Y.(y - x)(2.2).

Pokud tyto rovnice interpretujeme jako funkce, pak je lze přepsat ve tvaru:

y = y_p/a_X + (1 – 1/a_X).x (3.1),

y = (1 – 1/a_Y).y_p + a_Y/(1 - a_Y).x(3.2).

Obě cesty se spojují. Budeme uvažovat pouze zjednodušený případ lineární aproximace. Z (1.1), (1.2) a (3.1), (3.2) a toho, že obě dvojice lineárních funkcí procházejí bodem d, vyplývá:

(x_ax = y_p/a_X)˄(x_ay = (1 – 1/a_Y).y_p)˄(a_x = (1 – 1/a_X)˄(a_y = a_Y/(1 - a_Y))(4)

Metodologická poznámka: Identifikování dvou odlišných cest, které vedou ke stejnému výsledku je pěkný teoretický výsledek, ale zatím jsme nenašli dostatečně významnou aplikaci. Snad jen to, že lépe přispívá k pochopení podstaty pozičního investování.

b) Problém odlišného vidění reality a jeho vyjádření

Jak jsme si uvedli, shodné vidění množiny, funkce či linie neutrality pozičního investování oběma hráči je příliš silný předpoklad. Souvisí totiž s tím, jak hráči vidí budoucnost, resp. další hry, a s tím, jak vnímají kontext her. Při řešení většiny praktických úloh nemůžeme spoléhat ani na to, že se najde nezávislý arbitr, který by byl schopen oběma hráčům prezentovat předpoklad neutrality pozičního investování v podobě přijatelné pro oba hráče. Teorie má však řadu možností, jak se s tímto problémem vypořádat.

Ukážeme si to na nejjednodušším případě, kdy si hráči dělí nějaký přírůstek příjmu (Δx, Δy) a hranice dosažitelných výplat je linií (na našem obrázku vyznačena tučnou linií se šipkami na obou koncích:

Obrázek 6: Problém odlišného vidění předpokladu neutrality pozičního investování

Zdroj: Vlastní výtvor                        

y = N_x.x           linie neutrality, jak ji vidí první hráč

y = N_y.x           linie neutrality, jak ji vidí druhý hráč

Čtenář se může pokusit vyčíst z obrázku, zda je jedná o případ, který umožňuje dohodu, nebo o případ, kdy dohoda není možná a ke společné akci (případně – jak si ukážeme v jedné z interpretací – k řešení konfliktu) nedojde.

x_Nx < x_Nya současně y_Ny < x_Nx, tj. oba hráči požadují z hlediska toho, jak vidí linii neutrality, pro sebe menší výplatu, než je ochoten nabídnout druhý hráč. V daném případě existuje prostor pro dohodu.

(Pokračování)