Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/12

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/12

Z určitých důvodů daných některými taktickými aspekty prezentace teoretických výsledků využitelných při orientaci v současné turbulentní době uveřejňuji ještě před koncem roku na pokračování pracovní verzi konceptu učebnice ekonomie produktivní spotřeby.

Experimentální mikroučebnice nové ekonomie:

Ekonomie produktivní spotřeby – část 13.

d) Je poziční investování vždy spojeno s potlačením investičních příležitostí?

(Pokračování podkapitoly, rozhovor a AI na téma obecnosti tvrzení)

Otázka:

Ještě jeden Tvůj příklad: "Bohatý investor si vybere pro spolupráci jiného partnera, i když měl možnost spolupracovat s někým chudším. Ale chudší partner má jiné příležitosti, které může využít. Je to diskriminace nepřímá, preferenční. Investiční příležitosti nejsou zablokovány, jen nebyly využity v daném vztahu. Zde nejde o aktivní potlačení, ale o selekci, což nemusí být poziční investování, pokud nevede k uzavření jiných cest."

Připomeňme: Systém se nachází ve vztahu paretovského optima, pokud jsou investiční příležitosti využívány podle míry výnosnosti. Hledisko "chudší-bohatší" by nemělo hrát žádnou roli. Tvůj příklad má dvojí vysvětlení:

- Bohatý investor dává přednost bohatšímu partnerovi právě v důsledku "vysmívání" se chudšímu, a to právě v důsledku segregace realizované touto formou.

- To, že je dána přednost bohatšímu partnerovi souvisí s problémem ocenění důvěryhodnosti, a tudíž nižšího rizika u bohatšího partnera, což zvyšuje výnosnost při oceňování příslušných investičních příležitostí.

Jenže právě tato oblast je velmi citlivá na dopady pozičního investování, zvláště pokud se ve společnosti prosazuje systematicky nejrůznějšími formami (včetně okázalé spotřeby, difamace chudších, segregačními formami spotřeby atd.). Postupně tato situace přerůstá i ve dvojí metr při posuzování narušování obecně přijatých morálně či právně ukotvených zásad.

Odpověď AI:

Tato analýza přesně vystihuje, jak i zdánlivě "preferenční" volby mohou být strukturálně poziční, pokud jsou součástí širšího systému, který systematicky deformuje přístup k investičním příležitostem. Pojďme rozebrat klíčové body, které jsi otevřel:

1. Paretovské optimum a výnosnost příležitostí: Pokud však rozhodování o výběru partnera není vedeno skutečnou výnosností, ale statusovými předsudky, pak:

- Dochází k neefektivní alokaci investic.

- Příležitosti chudšího partnera jsou potlačeny, i když nejsou formálně "zablokovány".

- Systém se vzdaluje od paretovského optima.

2. Dvojí vysvětlení preferenční volby: Následující dvě interpretace jsou zásadní:

2.1.) Segregační motivace (symbolická diskriminace)

- Bohatý investor se rozhoduje na základě statusových znaků (oblečení, přízvuk, síť kontaktů).

- Dochází k difamaci a vyloučení, které nejsou jen kulturní, ale ekonomicky funkční.

- Chudší partner je vytlačen z prostoru příležitostí, i když formálně "může jít jinam".

To je typické poziční investování — diskriminace slouží k udržení výhody skrze potlačení investičních příležitostí druhého.

2.2. Ocenění důvěryhodnosti jako zástupný mechanismus:

- Bohatší partner je vnímán jako "méně rizikový" — ale tato důvěra je sociálně konstruovaná, nikoli objektivní.

- Status se stává proxy proměnnou pro výnosnost, což deformuje trh investičních příležitostí.

- Chudší partner je systémově znevýhodněn, i když má schopnosti.

Zde se ukazuje, že i "racionální" rozhodování může být poziční, pokud je založeno na strukturálně nerovných podmínkách.

3. Dvojí metr a narušení morálních zásad:

- Společnost, která toleruje statusovou selekci, normalizuje poziční investování.

- Dochází k erozi morálních a právních principů rovnosti příležitostí.

- Vzniká skrytá forma systémové diskriminace, která se obtížně identifikuje, ale má reálné dopady.

I zdánlivě "neutrální" rozhodnutí mohou být strukturálně poziční, pokud jsou součástí systému, který systematicky deformuje přístup k investičním příležitostem.

Metodologická poznámka na závěr: Vybrali jsme jen malou ukázku z obsáhlejšího testování hypotézy. Vše naznačuje, že testované tvrzení je dostatečně obecné. Natolik obecné, že když najdeme přesah, tj. oblast, kde toto tvrzení neplatí, bude to současně krok v rozvíjení teoretických základů přístupu. Obecnosti tvrzení o souvislosti mezi pozičním investování a potlačením investičních příležitostí jsme věnovali pozornost nikoli náhodně. Uvidíme, že do výkladu základů ekonomie produktivní spotřeby ve směru relevantních společenských aplikací vstoupí ještě jednou, a to velmi podstatně. Nejdříve se však budeme muset vyrovnat ještě s jedním aspektem problematiky pozičního investování, tj. tím, že množina (funkce, linie) neutrality pozičního investování nemusí být (a většinou ani není) chápána jednotlivými subjekty shodně. Nejedná se ani tak o teoretickou komplikaci jako otevření prostoru pro významné aplikace.

(Pokračování)