Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/ Reakce IV.

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/ Reakce IV.

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

V době, kdy připravuji další zpřehlednění a doplnění posunu, který se podařil v oblasti analýzy teoretických základů současného dění s využitím ekonomie produktivní spotřeby, dodal do diskuse přínosný text Ondřej Černík. Velmi jej vítám, protože právě díky své  kritičnosti umožňuje lépe vyjádřit podstatu posunu, ke kterému došlo. Celý jeho text najdete v původní úpravě zde (pod příslušným dílem seriálu): https://radimvalencik.pise.cz/12651-komentare.html Jako vždy od svého odlišuji barvou a průběžně komentuji:

Jak porozumět rozdílům mezi mechanism designem (Leonid Hurwicz, Roger Myerson, Walter Trockel) a pojetím autora těchto stránek část II.

Ondřej Černík

Níže stručně shrnuji tři jádrové roviny mechanism designu a následně ukazuji, kde dochází k nepochopení (body I–IV).

1. Hurwicz: implementovatelnost a konstrukce pravidel

Leonid Hurwicz nepracuje s morálními kategoriemi typu "kontaminace" nebo "zvrácené formy investování". Jeho otázka zní: Jak navrhnout pravidla trhu tak, aby ani strategičtí hráči neměli motivaci lhát, manipulovat nebo ničit efektivitu systému?

Hurwiczův přínos spočívá v tom, že analyzuje:

•          truth-telling podmínky,

•          implementovatelnost pravidel,

•          jak transformovat soukromé informace v efektivní alokaci.

Nevolá po změně povahy lidí, ale po změně pobídkové struktury.

K tomu:

- Hurwicz také rád používal impresivní výrazy, kterými doplňoval komentáře k přesně definovaným  modelům. Je to naprosto přirozené. Už název jeho nobelovské přednášky je emotivní a záměrně emotivní: "Ale kdo uhlídá strážce?"

- Použití této charakteristiky v příslušném díle považuji za naprosto adekvátní: "Podnikatelé si začali konkurovat i v oblasti pozičního investování. To je mnohem nenasytnější na disponibilní prostředky. Aby se k nim dostali, museli je získat tím nejdravějším způsobem, tj. i porušováním obecně přijatých zásad (od běžných zlodějin až po nejperverznější formy). Tím ovšem nejen "demoralizovali" kapitalistické podnikání, ale začali vytvářet struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, které prorostlo s nejvíce zločinnými formami pozičního investování, v některých částech světa ovládlo institucionální systémy na národní i nadnárodní úrovni. Největší lumpárny v dějinách se překrývají vyvoláváním konfliktů a manipulací veřejností s využitím dvojíme metr". Samozřejmě, pokud tomu předchází přesné definování příslušných pojmů, což je jak v případě pojmu "poziční investování", tak i "struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad" dodrženo.

- Žádný poctivý teoretik v oblasti teoretické ekonomie "nevolá po změně povahy lidí" ... a žádný takový případ v žádném z mých textů O. Černík ani nikdo druhý nenajde ani pod drobnohledem.

Co přijde dál:

Omlouvám se čtenářům, ale musel jsem reagovat na pokus podsunout mně to, co v mém textu není. K tomu nejdůležitějšímu se dostanu v další části. Jedná se o porovnání přístupu L. Hurwicze a R. Myersona k řešení problematiky dodržování pravidel "legální hry". Tato problematika je, jak se ukáže, naprosto zásadní pro odpověď na otázku, "Za jakých předpokladů může dojít k pozitivním změnám?"   

Ještě  před tím, než budu citovat příslušné pasáže, stručně naznačím podstatu problému (která je z teoretického hlediska svým způsobem fascinující):

a) L. Hurwicz ve své nobelovské řeči přichází s představou, že problém vynutitelnosti pravidel může mít dvojí řešení:

- Buď se podaří najít mechanismy, které za daných podmínek (sice ne na "věčné časy", ale na dost dlouho a s dostatečnou samovynucující silou i vůči změně podmínek) zajistí dominanci "legální  hry" (hry, ve které jsou dodržována pravidla), protože pro hráče bude výhodnější dodržovat pravidla, než je porušit.

- Nebo spoléhat "strážce" pravidel (na ty, kteří bdí nad dodržováním pravidel), konkrétně na to, že na některé úrovni "strážců strážců" (tedy těch, kteří hlídají strážce nižší úrovně) vznikne situace, že se zde vytvoří podmínky pro dominanci "legální hry".

L. Hurwicz se zaměřuje spíše na první část problematiky, vůči druhé je skeptický.

b) R. Myerson naopak zaměřuje svoji pozornost na nejvyšší úroveň "strážců strážců" a snaží je najít podmínky, za kterých se zde prosadí "legální hra".

Ani Hurwicz ani Myerson dostatečně aplikovatelné řešení problému z hlediska stavu současného světa v lokálních i globálních podmínkách nenalézají. Řešení, které by řeklo, "když uděláte toto, tak to bude fungovat". Dokonce se k takovému řešení ani nepřibližují^*. L. Hurwicz, který došel nejdále, resp. který nahrál W. Trockelovi, aby postoupil až tam, kam se na neoklasickém základě postoupit dá, si to uvědomoval. Problém je právě v tom neoklasickém základě stávající teorie mechanismů. Proto neustále zdůrazňuji, že je nutno použít mnohem silnější teorii, aby se aplikovatelné řešení našlo, tj. rozvinout možnosti teorie mechanismů na základě ekonomie produktivní spotřeby.

^*K tomu malá poznámka: Takové řešení existuje, je ve stádiu "poloprovozu" a připravuje se ke spuštění.

(Pokračování)