Vize, jakou potřebujeme/1450

Vize, jakou potřebujeme/1450

Vladimír Prorok v !Argumentu: Jaké ideje se střetají

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/100

114. článek:Subjekty globální hry a perspektivy současného vývoje

22.10.2025 Vladimír Prorok

Celé zde: https://casopisargument.cz/66591

Obsáhlý článek, který má několik dimenzí. Časopis !Argument po delší době uveřejnil něco, co stojí za hlubší prostudován. První část, kterou vybírám, obsahuje dosud nejpřesnější výklad pojmu "narativ". Na závěr vybírám pasáž vztahující se k problematice současné globální moci. Text V. Proroka od svého odlišuji barvou:

Vědecká škola a vidění světa – část VI.

Vladimír Prorok

Hlubinný stát v první fázi představoval propojení zájmu finanční oligarchie, fondů a transnacionálních korporací, coby nositelů globalizace, se státem (USA, EU), respektive jeho institucemi. S posílením pozice nositelů globalizace došlo k oddělení "hlubinné moci" (Deep Power) od státu, kdy část establishmentu začala realizovat zájmy často neformálních (?) struktur hlubinné moci na úkor stability národních států.

Vítězství a politika D. Trumpa (reindustrializace – MAGA) jsou pokusem vrátit rozhodovací pravomoci reprezentantům národní průmyslové buržoazie.

Ideologicky a metodologicky nejednoznačným projektem se dnes jeví být tzv. "velký reset", realizovaný EU, který je specifickou reakcí na globální problémy. Tento projekt ideově navazuje na zprávu Římského klubu "Meze růstu" z roku 1972 u počátku které stáli levicoví liberálové, opírající se o empiricko-analytický a systémový přístup.

Zpráva Římského klubu konstatovala na základě výsledků počítačové simulace ekonomického a populačního růstu a limitovaných zdrojů neudržitelnost existujících modelů rozvoje civilizace. Není náhoda, že zpráva byla prezentována nejprve v Rio de Janeiru a v Moskvě a stala se podkladem pro spolupráci Západ-Východ. Analogicky tomu cílem velkého resetu je snížit zatížení planety omezením využívání zdrojů a snížením znečišťování, což je ale možné jen snížením (racionalizací) spotřeby nebo počtu spotřebitelů.

Green Deal coby jádro velkého resetu má tento komplexní problém řešit prostřednictvím multiplikačního efektu. Orientace na obnovitelné zdroje znamená omezení těžby a využívání tradičních zdrojů jako je uhlí, plyn a jádro znečišťujících reálně nebo potenciálně životní prostředí. Zároveň to vede k omezení těžkého průmyslu, který tyto zdroje využíval a následně znečišťoval životní prostředí.

Deindustrializace je průvodní jev i udržitelného zemědělství, kde se objevují otázky, zda nový typ zemědělství bude schopen uživit existující populaci, zvyklou navíc na určitý typ produkce. Díky velkému resetu se EU měla stát lídrem technologického a civilizačního pokroku. Velký reset vychází z logiky, že pokud je problém a vy ho začnete řešit, máte šanci diktovat pravidla hry. V daném případě se to týká elity EU, představující části nové pravice (neokonzervativci a neoliberálové) spojené se starou šlechtou, které se oprávněně obává ztráty svého vlivu v důsledku rozvoje nových technologií (umělá inteligence, robotizace...), a proto vsadily na velký reset.

Tato představa ale narazila na dva problémy:

1) Méně rozvinuté země odmítají omezit výrobu, která ani dnes nezajišťuje jejich obyvatelům, srovnatelný blahobyt, jaký má Západ, a některé nově industrializované země se chopily příležitosti a začaly produkovat ekovýrobky levněji než EU.

2) Narůstá nespokojenost mas, na které daná politika dopadá, což je spojeno s růstem vlivu euroskeptických politických stran.

První problém je snaha řešit cestou sankcí vůči konkurentům (Čína, Rusko, státy BRICS), druhý problém se řeší v první etapě systémem vzdělávání, nepřipouštějícím alternativy v duchu správných narativů a v další etapě může být nutné manipulování s výsledky voleb a omezení demokracie, cestou diskreditace opozice a jejich lídrů kvůli neadekvátním názorům (AfD, Le Penová, Stačilo...). 

Reálným výsledkem velkého resetu je ztráta konkurenceschopnosti EU, na čemž mohou mít zájem jeho konkurenti – transnacionální korporace, pro které je EU regulátor snižující jejich zisky, dále Velká Británie, která z EU vystoupila a další. Je otázkou, zda politika velkého resetu je výsledkem uplatnění empiricko-analytického přístupu při nedocenění systémového přístupu v historické dimenzi, což je pro tuto školu typické, nebo jsou destruktivní doporučení produktem protivníků EU, kteří si přejí její oslabení. V každém případě to nemá nic společné s (neo)marxismem a jeho metodologií, jak se někdy tvrdí.

Ztráta dominantní pozice Západu vede část neokonzervativní evroamerické elity (EU, NATO) k pokusům obnovit imperiální model. Vzhledem k slabosti USA a politice Trumpa klíčovou roli přebírají britské elity, řídící se podle všeho heslem, že Británie nemá trvalé spojence, ale jen trvalé zájmy. Tento model předpokládá oslabení protivníků vyvoláváním konfliktů a jejich ekonomickým a vojenským vyčerpáním. Analogickou politiku se snaží prosadit ale i část elity EU, která potichu rezignuje na velký reset, a snaží se cestou sankcí a zbrojení obnovit své postavení, narážejíce přitom na omezení vyvolaná velkým resetem a nezájmem USA, ji v tom podporovat. Navíc politika ekonomických sankcí má v podmínkách ekonomické globalizace bumerangový efekt a oslabuje i jejich protagonisty. Obnovení imperiálního modelu ať už v pojetí EU nebo Velké Británie cestou zbrojení a eskalací konfliktů povede nevyhnutelně k dalšímu zadlužování a omezování sociálního státu, jako klíčového faktoru stability Západu. Imperiální model s dominancí Západu zapadá do normativně-ontologického modelu myšlení nedoceňujícího globalizaci jako principiálně novou formu rozvoje (post)kapitalismu, kdy dochází k systémovým změnám ve všech segmentech společnosti, včetně nového rozložení sil.

K tomu:

1. Zde považuji za důležité  porovnat Prorokovo pojetí s popisem současné globální moci  zde: https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html

2. Je důležité zdůraznit, že jádro současné globální moci se vyznačuje značnou konzistencí, i když vynucování poslušnosti dosazováním stále více vyprázdněných slouhů vede i k jeho degeneraci.

3. Velmi významnou oporou současné globální moci jsou globálně působící vlivové sítě, které se mohly vytvořit jen a jen v podmínkách dočasné monopolarity světa a ovládnutí institucionálních systémů některých zemí, zejména USA, Kanady, VB, EU, Austrálie. Některé autoritativní režimy jejich vliv potlačily, ale z principiálních důvodů nejsou schopny vytvořit globálně fungující protiváhu.

(Pojednání V. Proroka uveřejněné v časopisu !Argument je mnohem obsáhlejší a stojí za prostudování celé, na řadě jsou však další významná témata)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na cestě do moravského vinného sklípku na setkání se spolužáky z Gymnázia (Elgartky) jsem se stavil v Dolních Kounicích, kde trávila dětství moje maminka. Když ještě byla, vozil jsem ji tam každý rok, aby si zavzpomínala. Ráno  mě čekalo překvapení - první sníh. Po cestě zpět do Prahy jsem se ještě stihl zastavit zastavit ne místě kousek před Prahou, kde je výhled na Blaník.

Rosa coeli. Kdysi významný klášter. Dnes zakonzervována zpřístupněn (v letních měsících).

Část areálu kláštera.

Vstupní brána do Kounického zámku.

Vustup na první nádvoří.