Vize, jakou potřebujeme/1449

Vize, jakou potřebujeme/1449

Vladimír Prorok v !Argumentu: Jaké ideje se střetají

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/100

114. článek:Subjekty globální hry a perspektivy současného vývoje

22.10.2025 Vladimír Prorok

Celé zde: https://casopisargument.cz/66591

Obsáhlý článek, který má několik dimenzí. Časopis !Argument po delší době uveřejnil něco, co stojí za hlubší prostudován. První část, kterou vybírám, obsahuje dosud nejpřesnější výklad pojmu "narativ". Text V. Proroka od svého odlišuji barvou:

Vědecká škola a vidění světa – část V.

Vladimír Prorok

Významným metodologickým konceptem ve 20. století se stává systémová škola, byť její základy byly položeny již Aristotelem. Systémový přístup vychází z předpokladu, že realitu lze strukturovat do komplexu vzájemně propojených prvků, z nichž každý zaujímá v daném celku (systému) určité místo a má pro něj specifickou funkci. [9] Realita je tedy hierarchicky uspořádaná a lze ji nahlížet v rámci pojmů metasystém – systém – subsystém.

Systémový přístup se dnes rozvijí ve třech směrech:

1. Teorie dynamických systémů vyúsťující do fraktálové geometrie a teorie chaosu.

2. Sociologické koncepce o komplexnosti vyúsťující do teorie sítí.

3. Kybernetické modely společnosti a umělá inteligence.

Teorie chaosu je spojena s tzv. nelineárními systémy, které jsou schopny se přizpůsobovat měnícím se podmínkám [10] a vyznačují se některými zvláštnostmi: jsou citlivé na vstupní informace, výstupy nejsou proporcionální vstupům, celek není stejný jako jeho části nebo dokonce není odvoditelný z částí, není evidentní, co je příčinou a co je následkem.

U nelineárních systémů, mezi které patří i společnost, nelze jednoznačně prognózovat jejich vývoj, a tedy ani výsledky konfliktů. Průběh konfliktů má pravděpodobnostní (chaotický) charakter a odehrává se v rámci tzv. atraktoru, tj. v pásmu možných řešení, spojených s různými variantami změn vazeb prvků či prvků, které situaci vyvolávají nebo ovlivňují. Teorie sítí se užívá při analýzách vztahů mezi subjekty (zájmy) organizovanými v rámci horizontálních sítí, které mají vliv na fungování systémů. Této znalosti lze využívat jak pro destabilizaci systémů cestou eliminace klíčových prvků a vazeb systému, tak pro jejich stabilizaci vytvářením nových prvků, nových vazeb nebo nových funkcí prvků. [11] Teorii chaosu se využívá pro destabilizaci nežádoucích režimů cestou destrukce některých prvků těchto systému, nebo může být nástrojem pro pochopení nejednoznačnosti systémových zásahů a včasných korekcí. Zásadním problémem aplikace tohoto přístupu je jeho hodnotově-ideologický kontext, který předurčuje formulaci cílů zásahů, a i jejich dosažitelnost, což si aktéři ne vždy uvědomují.

[9] Základy systémového přístupu byly položeny Aristotelem v jeho díle Politika, kde definuje základní principy tohoto přístupu. Systémový přístup byl využíván v 19. století pro klasifikaci rostlin v podání C. Linného či pokus o popis společnosti v díle K. Marxe nebo při koncipování teorie války C. von Clausewitzem. Nicméně jako moderní vědecká metodologie se systémový přístup objevuje až v 50. letech 20. století v díle rakouského biologa L. von Bertalanffy.

Zdroje:

[10] Termín, který se pro ně používá, je složité adaptivní systémy (complex adaptive system – CAS).

[11] Theories of Demokratic Network Governance. Edited by Sorensen E. and Torfing. NY: J. Palgrave Macmillan 2007.

K tomu:

I tak lze interpretovat různé pokusy spojit pojmové vyjádření reality s některými matematickými postupy. Pojem "systémový přístup" patrně není  nejvhodnější, protože se váže na určitý typ pokusů, které ve své době přinesly nové pohledy, ale očekávání se ne zcela naplnila.

Podle mě jde o obecný metodologický postup, který v určitých oblastech vědecké sebereflexe společenského dění a společenského vývoje hledá vhodný model postavený na matematických základech. Patrně se jedná o žádoucí a velmi obecný postup. Nebo – jinak řečeno – pokud poznání v určité oblasti "nedoroste" či "nedozraje" do podoby exaktního modelu, není plnohodnotné.

I Marxova teorie nadhodnoty se do podoby formalizovaného modelu dovyvinula, právě proto bylo možné ukázat a dokázat matematickými nástroji některé její nekonzistence.

Matematických disciplín lze použít mnohem více, například celou paletu matematických postupů, kterými disponuje teorie her. Zde považuji za nejperspektivnější z hlediska praktické využitelnosti Hurwiczovu  teorii designu a implementace mechanismů, ovšem přebudovanou na základech ekonomie produktivní spotřeby. Ta také vychází z formalizovaného modelu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, na bázi kterého lze řešit řadu matematických úloh.

Použití matematických prostředků je určitým kritériem vyzrálosti pojmového vyjádření reality a je i určitým referenčním rámcem při sdílení poznatků.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na cestě do moravského vinného sklípku na setkání se spolužáky z Gymnázia (Elgartky) jsem se stavil v Dolních Kounicích, kde trávila dětství moje maminka. Když ještě byla, vozil jsem ji tam každý rok, aby si zavzpomínala. Ráno  mě čekalo překvapení - první sníh. Po cestě zpět do Prahy jsem se ještě stihl zastavit zastavit ne místě kousek před Prahou, kde je výhled na Blaník.

Ještě jeden pohled z dáli na Dukovany.

A první pohled na Dolní Kounice pod námi. V dálce Pouzřdanská step (vlevo) a Pálava (vpravo).

Vchod do areálu kláštera Rosa coeli. Vlevo četnická stanice, kde  kdysi dávno šéfoval můj dědeček, než byl odsud hned po Mnichovu vyhnán sudetskými  němci.

Zámek, který se přes velké potíže daří rekonstruovat a využívat jeho kulturní i turistický potenciál.