Jurečka nic nepochopil a ani nemohl

Restriktivní a perspektivní přístup k současným problémům - Jurečka straší zbytečně a hloupě

To nejdůležitější v programovém prohlášení je:

"Seniory chce ale budoucí vláda motivovat k tomu, aby setrvali na pracovním trhu tím, že jim za každý rok práce automaticky navýší penzi o 1,5 procenta vyměřovacího základu. "To by bylo zhruba kolem 400 korun měsíčně. Samozřejmě u některých více, u některých méně," řekl důchodový poradce Martin Kohoutek."

Tuto cestu se snažila a snaží ještě nyní Fialova vláda znemožnit. Svými kroky se snažila rozvrátit důvěru v penzijní systém. Bránila jakékoli diskusi i odborné analýze na téma zvýšení motivační role penzijního systému k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka dle  individuálních možností a vyhodnocení očekávaných ekonomických efektů. A teď má drzost lhát:

"Chystaná opatření nejen v sociální oblasti zkritizoval v pátek končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). - "Nová koalice slibuje, že všem všechno dá, všechno bude levnější, ale zároveň na to prý nepotřebuje žádné nové příjmy. Takže pečení holubi nám začnou lítat sami do pusy. Kde na to vezmeme, to nám vládní koalice neřekne. Proto to za ně řeknu já. Zadluží tuhle zemi jak nikdo před nimi a každý včetně našich dětí to bohužel bude ještě hodně dlouho splácet i s úroky," okomentoval to končící ministr práce a sociálních věcí (Jurečka) a tvůrce penzijní reformy i superdávky."

Nezadluží! Naopak. To, co navrhuje vláda a vychází z našich analýz prezentovaných v rámci pěstování vize povede k trvalé stabilitě penzijního systému.

To je právě ten rozdíl mezi restriktivním přístupem (vedoucím k destrukci společnosti, který tupě prosazoval Jurečka), na kterém stavěla Fialova vláda a perspektivním přístupem, ke kterému jako k normálnímu se vrací Babišova vláda. Proto ten řev!

Prozíravě jsme před pár dny provedli srovnání formou prezentace nejdůležitějších pasáží na důležité konferenci, která se uskuteční v za necelý týden. Zájemce ji najde ve 43.-50. pokračování seriálu Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/43 zde:

https://radimvalencik.pise.cz/12572-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-43.html

a v dalších pokračováních, zde je název  příspěvku a abstrakt:

Restriktivní versus perspektivní sociální politika a věda

Abstrakt: K rozklíčování současného dění a zviditelnění toho, o co jde, je důležité rozlišení restriktivního a perspektivního přístupů reagujících na současný stav vývoje lidské pospolitosti. Polarita mezi nimi se projevuje prakticky ve všech oblastech společenského života. Toto rozlišení splývá s otázkou: Omezovat život člověka, který se v důsledku technologického vývoje stává nahraditelným až zbytečným, nebo se zaměřit na rozvoj, uchování a uplatnění specificky lidských schopností, což bezprostředně souvisí se zvyšováním inovačního potenciálu společnosti? V souvislosti s problematikou stárnutí populace pak tato otázka stojí takto: Provést restrikce v penzijním systému mj. i formou nuceného administrativního prodlužování doby odchodu do důchodu, nebo vytvořit motivační systém k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění dle individuálních možností? Nelze přitom nevidět, že polarita restriktivního a perspektivního přístupu se promítá i do oblasti věd zaměřených na teoretickou reflexi vývoje společnosti. Příspěvek využívá původní teoretická východiska z oblasti ekonomie produktivní spotřeby a na základě tohoto formuluje závěry cílené do oblasti zvýšení efektivnosti vědecké činnosti, posílení její společenské prestiže a užšího spojení s praxí.

K Jurečkovu strašení se přidali i někteří přisluhující "ekonomičtí odborníci", kteří nikdy skutečnou ekonomii nepochopili.

K tomu ještě ocituji část z Dikuse a Závěru příspěvku na konferenci:

Diskuse

To, co jsme si doposud řekli, otevírá několik diskusních dimenzí:

- Je prizma restriktivní versus perspektivní přístup adekvátní pro pochopení současného dění, konkrétně pak sporu o to, jak přistoupit k problematice stárnutí populace a jeho dopadech na národní hospodářství?

- Nakolik je přehnané tvrzení, že v době přijímaní velmi výrazných změn v penzijním systému destruktivního charakteru byla potlačena diskuse v této oblasti i na akademické půdě, která nástupu nekvalifikovaného přístupu dokázala čelit jen v omezené míře?

- Jsou tvrzení a popis některých jevů týkajících se účelově vytvořeného systému hodnocení výstupů vědy působícího v mezinárodním měřítku tak, aby podporoval restriktivní přístup, s návaznými finančními a personálními důsledky, rovněž tak s důsledky v oblasti možnosti spojení teorie s praxí přehnaný, nebo se jedná o postižení celkového trendu?

Akademická půda, pokud zůstane věrná svým historicky ověřeným principům, vytváří ideální podmínky pro adekvátní a využitelné odpovědi na otázky tohoto typu.

Závěr

Současným osudovým úskalím neprojdeme bez kvalifikované, teoretické reflexe současného stavu lidské pospolitosti, rizik a perspektiv dalšího vývoje v lokálních průmětech a globálním kontextu. Vytlačování nejen vědy spojené s perspektivním přístupem k současným problémům, ale i diskuse o vztahu restriktivního a perspektivního přístupu v různých oblastech společenského života, je jedno z největších civilizačních rizik současnosti. Postižná je zejména akademická půda, kde současný způsob hodnocení výstupů vědy a zpětný dopad tohoto hodnocení na její vývoj mrzačí racionalitu i lidské duše, nutí členy akademické obce podřizovat se tupému restriktivnímu přístupu, jehož důsledky se projevují v podobě prosazování stále větších absurdit.

Moje doporučení: Sledujte seriál k dobré teorii. Je i o tom, co se právě děje.