Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/49

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/49

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů. Tento je příspěvek na další konferenci, která bude za několik dní na téma sociální politiky, ale také do něj bude zařazena reflexe současného stavu vědy o společenských problémech. Právě do tohoto tématu příspěvek vyúsťuje.

Restriktivní versus perspektivní sociální politika a věda – část VII.

Nezastupitelná role vědy v této oblasti, její devastace a cesta k nápravě

(Pokračování)

2. Prosazení jedné výlučné oblasti jako jedné adekvátní pro hodnocení výstupů, a to právě oblasti, která je nyní již plně pod cenzurním dohledem restriktivního přístupu

Dnes jediným uznávaným výstupem jsou časopisy impaktované ve WoS, a to ještě jen z 1. a 2. kvintilu a jen z anglosaského světa. To umožňuje dosáhnout absolutní kontroly:

- Formou "anonymního" posuzování článků, což fakticky znamená likvidaci odlišných názorů (např. na argumenty, které se používají při obhajobě doktríny Green dealu či dalších restriktivních přístupů).

- Celé je to pojištěno hrozbou, že jakýkoli časopis může být označen za predátorský.

- Byť by argumenty anonymních posuzovatelů byly sebehloupější, nemá posuzovaný šanci jim čelit.

- Jsou vytvořeny podmínky, aby se mohly šířit blacklisty nepřipustitelných osob a témat.

- V nepolední řadě jsou pak zavedeny likvidační poplatky za podání článku k posouzení, dokonce po jeho opublikování i za jeho zpřístupnění (což je nutná podmínka citací, bez kterých ani publikování článku nemá dostatečnou váhu).

A tak se svět prestižních časopisů stává sedimentem sedlin, které s vědou nemají nic společného, zatímco skutečná věda do tohoto světa nemá šanci proniknout. Přizpůsobování se tomuto světu mrzačí talenty a nahrává konjunkturalistům ochotným sloužit komukoli.

3. Použití plně cenzurou ovládaných výstupů k eliminování perspektivního přístupu z ostatních oblastí

Koncentrace uznávaných výstupů do oblasti plně ovládané cenzurou umožňuje následně ovládnou grantové agentury, akreditační řízení a tím při přidělování financí a kádrování, efektivně tak znemožnit jakékoli úsilí zaměřené na řešení společensky významných témat, které by vycházelo z perspektivního přístupu.

4. Znemožnění působení vědeckých škol

Všechna období, kdy se věda úspěšně rozvíjela, se vyznačovala existencí toho, co se nazývalo "vědecká škola" pojmenovaná buď po místu, kde působila, významné osobnosti, která ji založila, případně tématu, se kterým přišla jako nosným. Stačí se podívat na dějiny kterékoli vědy včetně těch disciplín, které se zabývají reflexí společenského dění. Dnes něco takového neexistuje. Dříve bylo působení vědecké školy spojené s nějakým pracovištěm a s vydáváním nějakého časopisu. Dnes by takové pracoviště bylo odříznuto od finančních prostředků a časopis by neměl šanci být zařazen ani do databáze Scopus. Ani (doslova) probojovávání určité myšlenky a její prezentace, která je v omezené míře stále možná, k systematickému zaměření určitým směrem je více než obtížné. Do povědomí hodnotitelů pronikl příkaz eliminovat "autocitace". Autor tak nemá možnost odvolat se na své dosavadní výsledky, ale naopak – je po něm požadováno, aby měl nejméně pět citací z cenzurou ovládaných časopisů, i když tam žádné výsledky, o které by se dalo opřít, nebo s nimi alespoň polemizovat, nejsou.

Jak dosáhnout nápravy? Nabízejí se například tyto kroky:

- Definovat podmínky pro konference se statutem reprezentativního vědeckého fóra a vrátit jejich výstupů statut uznávaných výsledků.

- Zaměřit hodnocení výstupů na oblast, ve které se střetají různé názorové proudy, vytvořit podmínky pro jejich odborné soupeření, podporovat týmovou práci a vyústění výstupů do oblasti řešení reálných problémů.

- Odvodit od programového prohlášení vlády priority výzkumu v oblasti věd zabývajících se reflexí společnosti a posuzovat výstupy vědy tímto prizmatem s důrazem na komplexnost a praktickou využitelnost (ve smyslu dotažení do realizovatelných, vzájemně provázaných doporučení).

K tomu:

K návrhu konkrétních kroků nápravy by bylo vhodné co nejdříve (nejlépe ve spojení s nástupem nové vlády) organizovat odbornou akce typu vědeckého setkání či vědecké konference za co nejvíce reprezentativní účasti.

Záleží i na tom, jak by takovou akci podpořila svým zájem veřejnost, což by vedlo např. k tomu, že by se významná část odborné veřejnosti či akademické půdy nechtěla dostat do stavu "dobrovolného vyloučení" ze žádoucích a neodkladných aktivit směřujících k nápravě stavu v oblasti vědy.

(Pokračování)