Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/48

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/48

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů. Tento je příspěvek na další konferenci, která bude za několik dní na téma sociální politiky, ale také do něj bude zařazena reflexe současného stavu vědy o společenských problémech. Právě do tohoto tématu příspěvek vyúsťuje.

Restriktivní versus perspektivní sociální politika a věda – část VI.

Polarita restriktivního a perspektivního přístupu, kde se vyskytuje

(Pokračování)

Protože to, jak by uvedená komplexní reforma mohla vypadat a jaká konkrétní opatření v rámci odvětví produktivních služeb zaměřených na člověka by bylo možné učinit, jsme již vícekrát s kolegy popsali v monografiích (např. Valenčík a kol. 2015, 2022, 2025), resortně na tuto oblast zaměřených článcích (v časopisu Fórum sociální politiky, Valenčík, Šulc 2020, Valenčík, Sedláček 2020), mezinárodních časopisech (např. Mertl, Mihola, Valenčík 2019, Valenčík 2023), a to i v poslední době v materiálech, které budou brzy publikovány, nebudeme se opakovat, abychom se nevystavili hrozbě autoplagiátoství.

Zdůrazníme jen to nejdůležitější, a to původním rozšířeným způsobem: Významná je zejména motivovaná součinnost mezi poskytovateli produktivních služeb zaměřených na prodloužení doby produktivního uplatnění, tj. jejich synergické působení spojené s kaskádovým generováním investičních příležitostí v této oblasti. Jinými slovy – postupné využívání investičních příležitostí, jejichž ekonomické efekty se projeví v prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění  dle individuálních možností, může přinášet stále významnější ekonomické efekty, které nejen trvale stabilizují systém průběžného penzijního pojištění, ale vytvářejí i zdroje pro financování produktivních služeb působících v této oblasti. Přičemž právě tato oblast může být jednou ze "startovních", pokud jde o přechod ke společnosti, ve které bude dominantním sektorem sektor produktivních služeb zaměřených na člověka, společnosti, která navrátí ekonomiku k člověku a člověka (jakožto člověka, nikoli apendix jakékoli technologie, včetně AI) do ekonomiky. Lze se jen ptát, zda nezvykle překotné a silou protlačené změny v penzijním systému nebyly motivovány snahou zastavit přirozený vývoj tímto perspektivním směrem. Střet restriktivního a perspektivního přístupu je totiž tak trochu skryt pod povrchem viditelného dění, ale je reálný a jeho podstatou je střet bezprostředně se týkající role pozičního investování ve společnosti, střet, ve kterém se rozhoduje, zda se bude stupňovat míra kontaminace společnosti tímto fenoménem, nebo zda dojde k obratu směrem k postupné dekontaminaci.

Nezastupitelná role vědy v této oblasti, její devastace a cesta k nápravě

Fenomén  devastace vědy zaměřené na reflexi společenského dění tak, aby restriktivní přístup mohl být prezentován jako "jediná možná cesta" a perspektivní přístup byl vytlačen z akademické půdy (do oblasti ovládané partyzány, resp. do alternativní oblasti, k čemuž se dostaneme v závěru), je globální fenomén. Vzhledem k tomu, že destrukcí vědy zaměřené na reflexi společenského dění se dosud nikdo systematicky nezabýval, a pokud zabýval, tak z pochopitelných důvodů je s výsledky jeho bádání velmi obtížné se seznámit, dáme jen neúplný přehled některých symptomů:

1. Znehodnocení vědeckých konferencí jako jednoho z nejvýznamnějších výstupů vědy

V bodovaném hodnocení výsledků vědy je sborníkům z konferencí a příspěvků v nich přidělována nula, resp. nejsou započítávány do hodnocených výstupů. V mnoha případech dokonce došlo k tomu, že výzkumné instituce byly kritizovány za to, že mají příliš mnoho výstupů v této oblasti. Přitom právě vědecká konference je jednou z nejvýznamnějších forem prezentace výsledků vědeckého poznání, kde před přímým dohledem odborníků z dané oblasti dochází ke skutečnému, kvalifikovanému hodnocení výstupu. Je to o to  významnější, že na řadu či dokonce většinu mohou i delší dobu existovat  různé názory. Ne náhodou nejen ve společenských, ale i přírodních vědách, v době, kdy věda funguje normálně a efektivně, existovaly vědecké školy, které si konkurovaly. Proto rozdílnost přístupů se dříve řešila velmi efektivními formami, například tím, že sborník z konference měl část původních příspěvků a následně i část reakcí na přednesené příspěvky. Tím bylo poměrně efektivně zabráněno, aby někdo prezentoval nekvalifikované výstupy bez následků na jeho odbornou pověst. Kvalitní vědecká fóra typu konferencí tak mohla určovat perspektivní směry bádání. Eliminace této role konferencí umožnila stávající cenzuru, restrikci, která otevřela cestu o dominanci restriktivního přístupu ve všech oblastech.

- Mertl J., Mihola, R., Valenčík, R (2019) Incentive Extension of Pay-as-You-Go Pension Systém. Journal of International Studies, p. 195-213.

- Valenčík, P. (2023) Positional investing and reforms in the socio-economic sphere on the example of the pension system in the Czech Republic. Cifra. Jekatěrinburg. Economics. (3). Online dostupné zde: https://cifra-economics.ru/media/articles/7309.pdf

- Valenčík, R. a kol. (2015) Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb? Praha: VŠFS, EUPRESS. ISBN 978-80-7408-126-2. Online dostupné zde: https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2015_ctvrta_prumyslova_revoluce.pdf

- Valenčík, R. a kol. (2022) Tvůrčí mezigenerační týmy: základ inovačního potenciálu

i realizátor změn. Praha: VŠFS, 2022. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-

240-5. Online dostupné zde: https://www.vsfs.cz/prilohy/tmt_final_web.pdf

- Valenčík, R. a kol. (2025) Základy teorie pozičního investování. Praha: VŠFS, SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-281-8. Online dostupné zde: https://www.vsfs.cz/soubory/eupress/online/zaklady_teorie_pozicniho_investovani_valencik.pdf

- Valenčík, R. Sedláček, P. (2020) Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí?, Fórum sociální politiky. VÚPSV, s. 1802-5854.

- Valenčík, R. Šulc, J. (2020) Jakou reformu penzí pro ČR a proč?, Fórum sociální politiky. VÚPSV, s. 1802-5854.

K tomu:

Širší veřejnost vůbec netuší, k jaké perverzi vyloučením konferencí, resp. příspěvků na nich přednesených z hodnocených výstupů vědy vůči vědě došlo. Na místo kvalifikovaných diskusí nastoupili anonymní cenzoři vybaveni seznamy témat, která se nesmějí publikovat (např. kritika Green dealu), a seznamy osob, které nesmějí publikovat. Šanci má tak jen ten, kdo se přizpůsobí. Na běžícím pásu jsou tak vyráběni vohnouti, kteří pak bez uzardění píšou články pro "vyvolené" výpěstky  akademické půdy. Mnohdy se tak tímto mechanismem podaří zlomit odbornou páteř i mladému talentovanému člověku.

(Pokračování)