Vize, jakou potřebujeme/1418
Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/Aktuálně – II.
"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")
Jurečka zviditelnil podstatu toho, o co jde/2
Zásluhou odcházející ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky dochází poprvé k přímému styku pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize s realitou, s reálným střetem, který se tímto zviditelňuje. Jsem rád, že díky němu vyšlo načasování. Včas jsem připravil tři vystoupení na dost významné teoretické konference, ve kterých je prezentováno, o co jde. Dnes uveřejňuji konkrétní přehled dříve navržených možností kaskádového vytváření investičních příležitostí podstatně zvyšujících efektivnost ekonomického systému společnosti (doplním stručným komentářem). Starší text od aktuálních poznámek odlišuji barvou:
1. Zvýšení motivační síly průběžného penzijního systému k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění podle individuálních možností při současném posílení solidarity mezi těmi, kteří chtějí být i ve vyšším věku produktivně činní, a těmi, kteří již být nemohou či nechtějí. To lze zajistit vhodným přechodem ke specifické podobě NDC systému. Dokonce by stačilo vytvořit "postgraduální nadstavbu” průběžného systému, do které by mohly vstupovat osoby, které dosáhly hranice 65 let podle zásady, kolik peněz do systému vložím, tolik v podobě doživotní renty (po odpočtu vhodně nastaveného vnitro generačního solidárního odvodu) dostanu zpět. V principu by bylo možné tuto nadstavbu rozšiřovat směrem k nižším ročníkům a reformovat celý systém. Jedná se o dlouhodobý základ dále uvedených navazujících kroků.
Odhad účinku: Oproti současnému stavu by se počet výdělečně činných osob v důchodovém věku mohl zvýšit po přepočtu na plné úvazky cca o 3 až 5 %, zejména by se však otevřela cesta k navazujícím zásadním změnám s výrazným efektem.
K tomu: To je v návrhu programového prohlášení vznikající Babišovy vlády k uvedenému velmi blízko, viz: "Zvýšíme motivaci k práci ve stáří. Každý odpracovaný rok navýší důchod o 1,5 % vyměřovacího základu.". Předností je, že to bude možné zavést mnohem snadněji.
Návazně bude možné přejít ještě k jedné důležité korekci: Zohlednit skutečnost, že čím vyšší věk člověk má, tím kratší dobu bude využívat zásluhovou doživotní rentu, která se vládním návrhem zavede. Proto lze předpokládané zvyšování penze o 1,5 % se zvýšením věku produktivně činné osoby postupně zvyšovat a tím zvyšovat i motivační účinek. Důležité, že již původní návrh je dostatečný k tomu, aby se stabilita systému průběžného penzijního pojištění podstatně zvýšila.
2. Komplex pracovně právních opatření, která umožní postupné rozvolňování pracovních aktivit. Průzkumem v terénu se zjistilo, že poměrně velká část zaměstnanců by byla ochotna pokračovat v pracovní činnosti, pokud by jim byl zaměstnavatel ochoten snížit úvazek. Zaměstnavatelé mají o osvědčené zaměstnance důchodového věku často zájem, ale možnost jejich udržení formou zkráceného úvazku zatím přehlížejí. Vytváření pracovních příležitostí na snížený úvazek pro osoby ve vyšším věku by se mělo a mohlo stát součástí firemní kultury a společenské odpovědnosti firem.
Odhad účinku: Oproti současnému stavu by se počet výdělečně činných osob v důchodovém věku mohl zvýšit (po přepočtu na plné úvazky) o cca 2 %, a o dalších cca 5 % v delší perspektivě.
K tomu: I zde směřuje návrh správným směrem: "Konkrétními opatřeními budeme motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání lidí v předdůchodovém a důchodovém věku."
Kromě toho se nabízí značné rezervy v zaměření firemní kultury a společenské odpovědnosti firem tímto směrem. Tomu doposud nebyla věnována dostatečná pozornost.
3. Motivovat zdravotní pojišťovny a prostřednictvím nich poskytovatele zdravotních i lázeňských služeb k prodloužení fyzických i psychických předpokladů uplatnitelnosti člověka na profesních trzích včetně využití lázeňské péče a vhodně volených kulturních programů v rámci ní (přirozeně s přihlédnutím ke specifické zátěži osob v jednotlivých profesích). To lze zajistit tak, že část odvodů z výdělečné činnosti do zdravotního pojištění osob nad 65 let bude zůstávat příslušné výdělečně činné osobě na účtu, ze kterého bude moci hradit nadstandardní zdravotní péči určenou dané osobě právě k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění. Tím bude rovněž každá zdravotní pojišťovna zainteresovaná na poskytování těch služeb, o které jde, včetně prevence, monitoringu zdraví či poskytování lázeňské péče. Tak, aby osob, které se produktivně uplatňují v produktivním věku, bylo v jejím pojišťovacím kmeni co nejvíce.
Odhad účinku: Oproti současnému stavu by se počet výdělečně činných osob v důchodovém věku zvýšil po přepočtu na plné úvazky o cca 1,5 až 2 %. Postupným zdokonalováním systému podpory produktivního uplatnění v této oblasti, včetně zdokonalení tímto směrem orientovaných lékařských technologií k prodlužování lidského života v přiměřeně dobrém zdravotním stavu v průměru až cca o 10 %.
K tomu: V této oblasti je asi největší ekonomický zdroj efektivnosti. Ten ovšem bude zapojován postupně, protože změny v uvedené oblasti si vyžádají vytvoření nezbytných podmínek a dobrou teoretickou přípravu. Současně je nutné zdůraznit, že právě v této oblasti se nejvíce projeví přínosy pro člověka v oblasti prodloužení jeho plnohodnotného života. Jakkoli změny v této oblasti nepřijdou ihned, jsou reálnou perspektivou ještě pro současné třicátníky. V tomto směru lze oslovit i mladší ročníky, protože na nich závisí realizace zásadních změn vyúsťujících v ekonomiku, která se vrací k člověku, a současně vrací člověka do ekonomiky jako člověka.
4. Celoživotní vzdělávání včetně certifikovaných kurzů zaměřených na upgrade schopností (profesních, komunikačních, sebepéči o zdraví apod.) poskytovaných univerzitami s ohledem na reflexi změn ve společnosti. I tyto vzdělávací služby lze ufinancovat z jejich ekonomických efektů. Postupně se změní celý vzdělávací systém.
Odhad účinku: Oproti současnému stavu by se počet výdělečně činných osob v důchodovém věku zvýšil po přepočtu na plné úvazky o 0,5 až 1 %. Ve dvacetileté perspektivě až o 5 %.
K tomu:
Tady jsou nejsnadněji dostupné rezervy. Stačí vypsat vhodně definované granty, pokud ovšem nebude docházet prostřednictvím nich k rozkrádání prostředků určených na výzkum, jak tomu bylo za Fialovy vlády.
5. Osvěta směřující k tomu, aby člověk od dětství uvažoval o celé své profesní kariéře, postupně si konkretizoval představu o své seberealizaci. Náklady v tomto směru jsou minimální a lze začít realizovat neodkladně. Pokud se tím postupně ovlivní dominující pohled na svět, povede to ke snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému. Jde o změnu životního stylu směrem k přirozenému životu naplněnému smyslem.
Odhad účinku: Oproti současnému stavu by se počet výdělečně činných osob v důchodovém věku zvýšil po přepočtu na plné úvazky o až o 5 %.
K tomu: Podobná poznámka jako k předcházející části.
6. Hlavní a klíčové: Růst role tvůrčích mezigeneračních týmů v ekonomice jako nositelů inovačního potenciálu i jako oblasti ekonomicky velmi efektivního uplatnění osob vyššího věku. To ovšem předpokládá vymanění se ze setrvačného vývoje směřování ke společnosti.
Odhad účinku: Oproti současnému stavu by se počet výdělečně činných osob v důchodovém věku mohl zvýšit (po přepočtu na plné úvazky) v důsledku růstu role tvůrčích mezigeneračních týmů v perspektivě 20 let od zahájení komplexních reforem až o 10 až 15 %, což je víc než dostatečné pro jeho udržitelnost. V delší perspektivě pak ještě o vyšší procento... Pokud shrneme výše řečené, tak problém trvalé udržitelnosti průběžného penzijního systému lze řešit výše uvedeným způsobem, protože během 20 let lze dosáhnout zvýšení počtu výdělečně činných osob v důchodovém věku po přepočtu na plné úvazky o více než 20 % oproti současnému stavu (při současném výrazném zvýšení výdělků). To je pro jeho trvalou udržitelnost více než dostatečné. K tomu je nutné uvažovat výrazné pozitivní efekty v oblasti daňového systému. Současně s tím bude probíhat přechod ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách.
K tomu: Tady jsou vůbec nejvýznamnější rezervy, o kterých stojí za to pojednat samostatně.
Na závěr:
Dlužno dodat, že Jurečka po celou dobu svého jurečkování úspěšně bránil tomu, aby k využití těchto možností (nejvýnosnějších investičních příležitostí) mohla proběhnout diskuse (natož, aby byly realizovány). Typický syndrom "zatemnění" v důsledku podřízení postupně vyprazdňovaného duchovna současné globální moci.
(Zítra k tomu nejdůležitějšímu)
A k tomu trochu inspirující přírody:
V Praze. Ale kde? Kunratický háj. Podzim ve zlatém stádiu. A také plný hub, které nejsou všeobecně známé.
"Už zase žloutne zem a stromy svlíkaj listí..." Ale je to nádhera.
Kupodivu nejen na tomto místě, ale i na dalších procházkách jsem zaznamenal méně václavek než v jiných létech.
Ještě jeden pohled na Kunratický potok.
Čirůvka fialová. Půvabná a chutná.