Vize, jakou potřebujeme/1401

Vize, jakou potřebujeme/1401

Prokop-Hauser v !Argumentu: Obyčejný dogmatismus/3

Reaguji na jeden z nejobsáhlejších příspěvků v časopisu Argument z pera Vítka Prokopa, který je věnován knize Michala HauseraMetapopulistická demokracie: Politika doby přechodu, s jejímž poselstvím autor článku souzní. C Celé zde: https://casopisargument.cz/66159

Podle mého názoru, který doložím, se jedná o obyčejný dogmatismus doprovázený všemi neduhy:

- Neúctou k teorii.

- Syndromem sektářské výlučnosti.

- Ambicí kádrovat.

Z velmi obsáhlého článku V. Prokopa (i v něm obsažených citací M. Hausera) vyberu to nejdůležitější s důrazem na to, co považuji za nejpřínosnější (autentické pasáže z textu Vítkova pojednání pro lepší orientaci odlišuji barvou).

K článku V. Prokopa o knize M. Hausera v !Argumentu: Obyčejný dogmatismus – část III

Dnes vybírám nejlepší pasáže z článku v Prokopa věnované "kontejnerové revoluci":

"Přes 90 procent mezinárodního obchodu probíhá po moři. S výjimkou speciálních typů zboží typu ropa, zimní plyn a automobily je drtivá většina produktů přepravována díky standardizovaným kontejnerům. Přestože mezinárodní námořní doprava je žilami globálního kapitalismu tak stojí stranou veřejného zájmu a teprve pandemie covid-19, která paralyzovala přístavy, reálně ukázala, jak moc jsme na tomto typu přepravy závislí."...

"První kontejnerová loď přeplula Atlantik až v roce 1966. Ovšem už o tři roky později veškerý transatlantický námořní obchod probíhá jen skrz kontejnerové lodě. Jak upozorňuje Marc Levinson ve svojí knize Krabice: jak kontejner učinil svět menší a ekonomiku větší tak právě v roce 1966: "rostl objem mezinárodního obchodu s průmyslovým zbožím více než dvakrát rychleji než objem celosvětové průmyslové výroby a dvaapůlkrát rychleji než celosvětový hospodářský výkon. Něco urychlovalo růst obchodu, přestože hospodářský růst, který obvykle obchod podporuje, byl slabý."  Francouzský marxistický ekonom Cédric Durand v brožuře Against the Trade Wars: How Global Imbalances are threatening Peace, Justice and Democracyuvádí, že obchod v tomto období rostl rekordní rychlostí. Vrcholu dosáhl v průběhu 90. let, kdy mezinárodní obchod rostl třikrát rychleji než světové HDP. Právě v této době se díky zhroucení protosocialistických režimů a úspěšné integraci Číny a Indie zahraničním investorům zvýšila dostupná pracovní síla z 1,5 miliardy lidí na 3 miliardy lidí.

Drastické snížení nákladů na dopravu radikálně transformovalo samotnou výrobu. Kapitálu nyní nic nebránilo naplno využít mnohem levnější práci, kterou nabízely chudé země – v mnoha případech bývalé kolonie takzvaného Západu. V roce 1923 byla turínská továrna automobilky Fiatu jedna velká budova – v prvním patře začínala výrobní linka přijetím hrubých surovin a v posledním patře vyjížděl hotový vůz, který pak byl otestován na závodní dráze umístněné na střeše továrny. Celý proces výroby a jejího řízení se nacházel na jednom jediném místě, na základě čehož pak Gramsci upozorňoval na jednoduchost, s jakou by proletariát mohl převzít přímou kontrolu nad výrobou.

Kontejner zabil tyto mamutí výrobní komplexy a umožnil, aby se jednotlivé kroky výroby nacházely na geograficky vzdálených místech planety. V turínské továrně Fiatu tak dnes už žádnou výrobu nenajdete – ta skončila v roce 1982"....

"Nová výrobní geografie způsobila masové vymírání malých výrobců dodávajících zboží pro lokální trhy. Zrodily se skutečně nadnárodní korporace. Možnost přenést výrobu do vzdálené země s nižší cenou práce pak za prvé zásadně oslabila vyjednávací sílu odborů v průmyslových zemích."...

"...došlo k nastartování závodu ke dnu, kdy se jednotlivé státy začaly předhánět v likvidaci práv pracujících s vidinou, že výhoda například v podobě menšího zdanění kapitálu, slabších pracovních regulací či nižších mezd přiláká zahraniční investory. Slova jako investice a konkurenceschopnost se stala předmětem zbožného uctívání."...

"Přesouvání výroby do chudších zemích globálního Jihu zvýšilo produktivitu práce a doručilo kapitalismu vítězství and protosocialismem, který vzhledem ke své politice plné zaměstnanosti a snahy o co největší průmyslovou nezávislost na okolním světě nemohl využít stejného postupu. Ovšem jaká byla cena za toto vítězství?...

"Všichni pracovníci jsou snadno nahraditelní a všichni pracují za podobně nízké mzdy. Zrodil se prekariát. Pracující chudina žijící v permanentním strachu z ještě hlubšího pádu."...

"Likvidace tradičního proletariátu se pak neobešla bez obětí na životech. Nejlépe to jde vidět na společnostech bývalých protosocialistických států, kam deindustrializace vtrhla extrémně rychle. Výzkumy odhadují, že napříč východní Evropou si vyžádala přes 7 milionu mrtvých. Oběťmi byli muži ve věku mezi 30 až 54 lety, převážně pak zaměstnaní jako dělníci. Příčiny smrti? Sebevraždy, selhání srdce, alkoholismus – vše dopady stresu způsobeného tím, že okusily nezaměstnanost, krásný vynález kapitalismu."...

"Proces prekarizace práce každopádně stvořil fenomén polarizaci výdělků. Další předpověď komunistického manifestu se tím naplnila – střední třída začala postupně mizet. V současné době narůstá počet vysoce špatně placených zaměstnání a vysoce dobře placených zaměstnání. Polarizace platů se v nadstavbě projevuje politickou polarizací. Likvidace tradičních proletářských komunit poskytla úrodnou půdu pro vzestup pravicového populismu."

K tomu:

Sebepřitažlivějším výkladem "kontejnerové revoluce", právě tak jako v jiných přístupech nástupem umělé inteligence nelze odpovědět na tu nejdůležitější otázku: PROČ ZDEGENEROVAL A NÁSLEDNĚ ZKOLABOVAL (PROTO)SOCIALISMUS?

Obcházením této otázky autoři (článku i knihy) se stávají obětí ortodoxního dogmatismu. Jinak řečeno – nestáčí znárodnit (postátnit) kapitál. V proměně společnosti a jejím posunutí do vyššího levelu, ve skutečné revoluci, v procesu skutečného zespolečenštění, ve skutečném navázání na Marxův odkaz jde o něco jiného. Jde o to pochopit, že současná proměna společnosti je srovnatelná s průmyslovou revolucí, kdy se novým dominantním sektorem stávají odvětví produktivních služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka.

V příštím pokračování k otázce, "kdo jsou nepřátelé socialismu?"

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Každoroční podzimní výlet do Brd. Kolem Kamenné. Tentokrát jem hřeben obešel po dolní straně nad Řevnicemi.

Krásné průhledy, tento na Mořinku (uprostřed). Od ní už je to kousek na Karlštejn. Několikrát jsme tudy šli v rámci výletu s VŠFS z Prahy.

Takto nádherné jsou tu lesní cesty v tuto dobu.

A další průhled.

Dolní část hřebenu Kamenné. Proč se Kamenná jmenuje Kamenná?