Vize, jakou potřebujeme/1399

Vize, jakou potřebujeme/1399

Do série "Dobrá teorie dneška: Prosadí se?" zasazuji reakci na důležitý článek týkající se základního sporu o levicové politice. Po těchto volbách zvlášť důležitý.

Prokop-Hauser v !Argumentu: Obyčejný dogmatismus/1

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/100

113. článek:Metapopulisté, technofašisté a jiné příšery

25.9.2025 Vítek Prokop

Celé zde: https://casopisargument.cz/66159

Reaguji na jeden z nejobsáhlejších příspěvků v časopisu Argument z pera Vítka Prokopa, který je věnován knize Michala HauseraMetapopulistická demokracie: Politika doby přechodu, s jejímž poselstvím autor článku souzní. Podle mého názoru, který doložím, se jedná o obyčejný dogmatismus doprovázený všemi neduhy:

- Neúctou k teorii.

- Syndromem sektářské výlučnosti.

- Ambicí kádrovat.

Kruté z mé strany? Nikoli. Pouze upozornění na to, že "tudy cesta nevede". V prvním díle rozboru uvedu nejdůležitější argumenty ve prospěch svého kritického vyjádření a následně z velmi obsáhlého článku V. Prokopa (i v něm obsažených citací M. Hausera) vyberu to nejdůležitější s důrazem na to, co považuji za nejpřínosnější (autentické pasáže z textu Vítkova pojednání pro lepší orientaci odlišuji barvou).

Takže nejdříve důvody, proč mám kritický postoj k autorovi články i autorovi knihy, kterou se článek zabývá:

1. Kniha nese v názvu lákavé sousloví "doba přechodu". I autor, který dává obsáhlou reflexi knihy, takto chápe současnost, viz:

""Starý svět umírá a nový se teprve rodí. Teď je čas příšer." Tento citát od Antonia Gramsciho je v posledních letech často citován různými levičáky. Stala se z něj tak bohužel jakási prázdná fráze. Málokdo se totiž zamýšlí nad tím, co konkrétně toto přechodné období mezi starým a novým znamená."

Návnada je vhozena do rybníka diskusí. Ale není příliš výživná. V celé práci nenajdeme dostatečnou odpověď odkud a zejména kam jdeme. Naprosto chybí popis, definování či analýze cílového stavu. Odfláknout to použitím pojmu "socialismus" či "komunismus" po doložitelném selhání stávajících pokusů to nelze. Chybí i dostatečná analýza současného stavu společnosti, která, pokud má vůbec něco společného ve svých podstatných rysech s kapitalismem, je velmi svéráznou formou kapitalismu.

Goethe říkal, že "kdo si nezapne dobře první knoflík, ten se už dobře neobleče". V případě Hauserovy knihy i její Prokopovy reflexe to platí přímo učebnicově. Když nevíme kam dojít, nepochybně zabloudíme.

Mlžením odpovědi na otázku, odkud kam jdeme, vzniká svérázná podoba dogmatismu. Čtenář musí respektovat představu autorů knihy i její reflexe, aniž by byla tato představa definována. Ideální pozice pro kádrování.

2. A k vytvoření pozice pro kádrování směruje článek V Prokopa hned vzápětí. Hned za citovanou pasáží ještě v rámci téhož odstavce pokračuje:

"To má pak jeden naprosto zásadní dopad. Nevíme, kdo jsou ty příšery a jak proti nim bojovat. Stejně tak jako v jiných tématech tak i nyní český filozof Michael Hauser využil tohoto bílého místa na mapě a rozhodl se jej probádat ve svojí nejnovější knize Metapopulistická demokracie: Politika doby přechodu. Kniha tak navazuje na Dobu přechodu, kde autor předložil způsob, jak analyzovat rozpad doktríny neoliberalismu a postmoderní kultury."

Návnada byla vhozena, je to ovšem jen imitace, nikoli potenciální sousto. Ale už je skrytě vyhrožováno, že někdo bude označen za příšeru. Nasvědčují tomu i navazující pasáž: "...tento text je pouze zamyšlením nad hlubším vztahem metapopulismu s kapitalismem a socialismem", aniž by kdekoli poblíž, ale ni ve vzdálenějších pasážích našel čtenář definování kapitalismu či socialismu. To je přece každému jasné, co to je! – asi chtějí autoři říci.

V závěru (v úplně posledním odstavci Prokopova článku) už je šídlo z pytle ven:

"Česká levice je v současnosti rozdělena na několik proudů, a právě publikace jako je Metapopulistická demokracie ukazují, že socialistický proud má nejlepší předpoklad pro to dobýt moc, přestože je organizačně nejslabší. Jako jediný totiž systematicky analyzuje situaci, což je klíčový předpoklad pro to pak činit správná politická rozhodnutí. Ten, kdo porozumí tepu doby, jej dokáže i změnit."

Další učebnicový příklad. Tentokrát syndromu sektářské výlučnosti, z pozice které se kádruje. Jedině "socialistický proud... systematicky analyzuje situaci", ostatní břídilové to nedělají. Tento proud totiž "porozuměl tepu doby". To je fajn. Ještě se tak dozvědět, jak autoři chápou pojem "socialismus". V dalším pokračování uvidíme, proč absence jasného a srozumitelného formulování toho, autoři chápou pod socialismem (dobře skrytá ortodoxie v chápání socialismu) je doslova záhubná.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

I v Praze máme Novou ves. Málokdo ví, kde. Je pod Velkou Ohradou nad Prokopským údolím před soutokem Prokopského potoka s Dalejským potokem. Jsou z ní pěkně vídět skály pod Butovickým hradištěm.

Některé průhledy na tyto skály jsou fascinující.

Nejhezčím místem je ovšem cestička, která nenápadně začíná před Hemerovými skálami, těsně před můstkem pod nimi, pokud jdeme proti proudu Prokopského potoka. Po její levé straně vidíte  třeba takovouto krásu.

Samotná cestička je krásná po celý rok, ale teď zvlášť.