Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/34

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/34

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Tento je na poměrně prestižní konferenci a obsahuje další nové prvky. Uveřejňuji jen to, co je nové a podstatné:

Cesta ke stabilnímu penzijnímu systému a poziční investování - III.

Asymetrie diskusí k problematice stability penzijního systému

Uvedeme několik příkladů asymetrie diskusí k problematice stability penzijního systému, která se vyskytuje na různých odborných úrovních vztahu:

a) Přímo do očí bijící obrat v názorech M. Jurečky (který coby ministr práce a sociálních věcí nesl v kritické období, kterým se zabýváme, hlavní odpovědnost ze změny v penzijním systému. V dubnu 2021 pro internetové medium Peníze.cz uvedl v odpovědi na otázku, zda by udržitelnosti systému průběžného penzijního pojištění výrazně prospělo další postupné zvyšování důchodového věku: "Nešel bych tudy. Chápu, že se zvyšuje doba dožití, ale na druhou stranu si musíme říct, jaká je kvalita života ve vyšším věku. Chci jít cestou motivace, říkat lidem, že pokud na to fyzicky i mentálně mají, ať pracují dál i v důchodovém věku. Ale říkat to paušálně všem ve všech profesích podle mne nejde. Když je člověk po celém dospělém životě v práci opotřebovaný, roste pak i riziko pro lidi, kteří jsou na jeho práci závislí. Paušálně zvyšovat věk odchodu do důchodu tedy nechci." (Jurečka 2022) Podobný názor zastával např. i V. Michalík. Názor lze změnit, ale zjevnou asymetrií je to, že nikde nedoložil, proč by cesta zvýšení motivací nebyla dostatečná. Nikde se touto možností nezabýval.

b) Dalším příkladem asymetrie může být porovnání:

- Na jedné straně obsáhlého článku D. Prokopa (člena NERV) z března 2023, který dokládá, že motivační cesta by měla být dostačující, ukazuje např. možnosti ve využití motivované cílené zdravotní péče. Současně velmi naléhavě varuje před podrýváním důvěry ve stabilitu systému průběžného penzijního pojištění.

- Na straně druhé rovněž obsáhlého článku D. Budaie (2025) Marian Jurečka se zapíše jako ministr, který našim důchodům pomohl jako málokdo. Nejde o to, že se jedná o příliš  okatý chvalozpěv, ale zejména o to, že nikde, ani náznakem, nejsou zmíněny možnosti motivačního přístupu k dobrovolnému individuálnímu prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích.

Podobných příkladů by bylo možná uvést velké množství. Asymetrie, o které hovoříme, je poměrně zjevná.

c) Přínosný je z tohoto hlediska i širší historický přehled článků uveřejněných v časopisu Politická ekonomie. Přínosné jsou zejména pojednání  Janíčko, Tsharakyan (2013), kteří prostřednictvím modelu ukazují klíčový význam prodlužování doby produktivního uplatnění a formulují hospodářsko-politická doporučení cílená na různé skupiny obyvatel ─ především ženy, obyvatele ve vyšším produktivním věku (55–64 let). Podle nich by příslušná opatření měla zahrnovat rekvalifikační programy, tréninkové programy, aktivní podporu při hledání práce, nebo snahu o sladění rodinného a pracovního života, vhodné nastavení motivací k prodloužení období produktivního uplatnění (Janíčko, Tsharakyan 2013, s. 335-6). Fiala, Langhamrová (2014), Šimková, Sixta, Langhamrová (2016), Langhamrová, Šimková, Sixta (2018). Lakotová (2021) shrnuje stávající diskusi a mj. uvádí: "Politická řešení fiskálních dopadů stárnutí populace by se podle tohoto závěru tedy měla zaměřit především na problematiku stárnoucích osob, např. zvýšením jejich motivace zapojit se na trhu práce i po dosažení důchodového věku. V úvahu připadá také motivace daňovým zvýhodněním, výraznějším zvýšením důchodových dávek v případě odložení jejich čerpání apod. Pozornost hospodářské politiky by měla být věnována také zvyšování motivace zaměstnavatelů osoby v důchodovém věku do pracovních poměrů přijímat, či je dále zaměstnávat. V neposlední řadě by bylo třeba věnovat větší úsilí preventivním i léčebným opatřením v oblasti zdravotní péče, které by prodloužily délku života občanů prožitou ve zdraví" (s. 65).

Tyto práce vytvořily příznivou odbornou základnu pro porovnání restriktivního a perspektivního přístupu k otázce stability systému průběžného penzijního pojištění u nás. Od roku 2021, tj. uveřejnění příspěvku Lakotové, se však v Politické ekonomii neobjevil žádný článek, který by byl této problematice věnován, což je z hlediska předcházející frekvence i aktuálnosti a závažnosti tématu přinejmenším anomálie.

K tomu:

Tato část "nastavuje zrcadlo" tomu, co se odehrává v odborné oblasti (i na akademické půdě). Pochopitelně nastoluje otázku: Jak vysvětlit asymetrii v současných diskusích k penzijní problematice?

Odpovědí na ni se zabývá třetí kapitola příspěvku. V této části je důležité, že vytváří korektní teoretické předpoklady pro to, aby mohla být položena.

Snad ještě malá osobní poznámka: Pokud bych neměl před tím vytvořené odborné zázemí v podobě výrazného a doložitelného posunu v oblasti základní teorie (překonání neoklasického přístupu v hlavním směru jejího vývoje), netroufnul bych si do tak kontroverzní problematiky, jako je tato. Ale patrně by se mně to, o co jde, ani nepodařilo takto naformulovat.

(Pokračování)