Jaké reformy a proč (81) - Změnit politický systém

27. duben 2014 | 08.00 |


Začínám připravovat 17. ročník konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, které se zúčastní i studenti naší univerzity, případně i dalších. Součástí konference bude výměna názorů na otázky související s problémy zrodu ekonomiky založené na produktivních službách, tj. službách spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Uveřejňuji třetí podkladový materiál. Je od studenta doktorského studia.

V závěru příspěvku je vysloven požadavek umožnit dostatečně obsáhlou diskusi k projednání základní východisek reforem. Tomu bude vyhověno. Počítám s třífázovou diskusí opírající se o zveřejněné texty:

1. Výchozí teze.

2. Vlastní text příspěvku (s možností reagovat na teze).

3. Reakce na přednesené příspěvky.

Podrobně viz:

http://radimvalencik.pise.cz/1204-jake-reformy-a-proc-63-konference-lk-2014.html

K příspěvku: Domnívám se, že reformovat politický systém vůbec nemusí být jednodušší než provést reformy.

Zavedení meritokratického systému v podmínkách, kdy je institucionální systém ovládán tím, co označuji za "struktury založené na vzájemném  krytí porušování obecně přijatých zásad" (chcete-li klientskými sítěmi, mafiemi, oligarchy...), bych považoval za velmi riskantní. Především si však myslím, že prvním krokem k jakékoli pozitivní změně musí být kvalifikovaná představa o tom, proč problémy vznikly, proč se nahromadily, jak mohou být komplexně vyřešeny. Odpověď na tuto otázku jsem se pokusil dát v:

http://radimvalencik.pise.cz/967-jake-reformy-a-proc-2.html

Netrvám na tom, že právě to musí být základ, ze kterého se v diskusi bude vycházet. Ale považuji za korektní, aby základem byl pokud možno obdobným způsobem komplexní pohled.

Nyní materiál M. Blahouta:

Michal Blahout

Politický systém, aneb je třeba ho změnit?

Úvod

Cílem série těchto konferencí je do příštích voleb do Poslanecké sněmovny (na podzim 2017) připravit program vzájemně provázaných reforem orientovaných na řešení současných problémů. Domnívám se, že nestačí jen reformy navrhnout a představit. Daleko důležitější je uvažovat, jak navrhované změny realizovat. Za největší problém nepřijetí komplexních reforem považuji odpor systému jako celku. Náš politický, ale i společenský systém je nastaven tak, že procesně vytváří překážky k přijetí komplexních reforem orientovaných na řešení současných problémů. Tento příspěvek si za hlavní cíl klade navrhnout vhodný společenský a politický systém, který umožnil lepší fungování státu a podporoval udržitelný ekonomický růst. Dílčí cíl příspěvku je identifikovat příčiny současného systému bránící přijetí komplexních reforem.

Práce spadá do kategorie behaviorálních ekonomie za jejíž zakladatele lze považovat autory Daniela Kahnemana a Amose Tverského, kteří dostali Nobelovu cenu za ekonomii za svoji práci s názvem Prospect theory. Na jejich práci navázali další autoři jejichž poznatky budou využity v tomto článku. Za nejvýznamnější lze označit Dana Arielyho, který se zabývá lidským rozhodováním a chybami, kterých se lidé dopouštějí. Dále bude využita práce autorů Davida Dunninga a Justina Krugera, kteří v roce 199 publikovali článek vysvětlující vliv odbornosti na chybovost v rozhodování a vysvětluje, proč lidé své chyby opakují.

1. Současný systém a jeho chyby

V první řadě je klíčové určit, v jakém systému žijeme. Oficiálně je náš systém definován jako parlamentní demokracie, nebo též parlamentarismus. Ale je tomu opravdu tak? Základními kritérii, kterými lze systém hodnotit jsou rozložení vlády ve společnosti, uplatňování moci vládou a míra svobody. Prvním kritériem je rozložení moci ve společnosti, která může být v rukou jednotlivců, v takovém případě hovoříme o monarchiích, či diktaturách, dále pak v rukách určité skupiny, v takovém případě se jedná o oligarchii, teokracii a meritokracii a v poslední řadě v rukách všech lidí, či občanů daného státu, tedy demokracií. Zvláštním případem je republika, kde je moc dána právem, které nelze porušit na základě vůle jednotlivce, skupiny, ani všech obyvatel. V současné době neexistuje žádný systém, který by čistě spadal do jedné konkrétní kategorie a některé ze zmíněných systémů neexistují a ani existovat nemohou. Druhým kritériem je úloha vlády. Podle tohoto kritéria se systémy dělí na pravicové, či levicové. Za extrémně levicové systémy lze považovat takové, kde má vláda 100 % podíl moci a za extrémní pravici pak takový systém, kde neexistuje vláda, tedy anarchie. A posledním kritériem je míra svobody jednotlivce, tedy volnosti jeho konání.

Lidé mají v tomto rozdělení často problémy. Například fašismus řadí do pravicového spektra a anarchisty označují jako levicové extrémisty. Tyto chyby a mnoho dalších se týkají nejen běžných občanů, ale i politiků, politologů a novinářů. Dále pak absence vlády neznamená větší svobodu, ba naopak.

Za systém, který je považován za nejlepší a jehož dosažení je kladen za cíl, je právě demokracie. (tady si nejsem jist, zda je to dobře formulováno) Dosáhli lidé někdy demokracie? K jakým dopadům to vedlo? A Je to opravdu ten nejlepší systém, který může být? V demokracii rozhoduje většina a na základě vůle většiny mohou být porušena práva jednotlivce, či menšiny. Dosahuje většina opravdu nejlepších rozhodnutí? Nepřispívá automatické získání volebního práva jeho devalvaci? Pro člověka má větší hodnotu taková věc, při jejímž získávání musel vynaložit určité náklady. Jsou kompromisní řešení ta správná? Toto jsou základní otázky, které budou v této kapitole rozebrány.

2. Existuje možnost?

Určit chyby systému je prvním krokem, ale jistě ne tím posledním. Důležité je nejenom na problém upozornit, ale především přednést možné řešení, které by mohlo být předloženo k debatě a podrobeno konstruktivní kritice.

V první řadě je důležité určit si očekávání, která od daného systému máme. Zda je důležité dospět ke správným, či chtěným rozhodnutím, jelikož lidé se ne vždy rozhodují racionálně. Jsou schopni určit, čeho chtějí docílit, ale nejsou schopni najít správné řešení k dosažení zamýšleného cíle. Dále pak efektivita legislativy, kde je klíčová reakční rychlost a praktičnost. Tedy jak zákonodárci jsou schopni připravit a uvést legislativu do praxe a zda je tato legislativa přehledná a funkční. Dále pak úroveň osobní svobody jednotlivce a míra spravedlnosti.

Za nejlepší systém splňující stanovená kritéria lze považovat, aspoň dle názoru autora práce, meritokratický systém, k čemuž budou předneseny argumenty k volné diskuzi. Představující nejen klady daného systému, ale možnosti jeho konstruování. Dále pak zhodnocení možné realizace v praxi včetně identifikace příčin bránící jeho realizaci.

Připomínky:

K článku:

Mohl by se udělat průzkum, jak se lidé v politice orientují. Jednou mi při výuce zbyla chvíle a tak jsem studentům dal menší testík, kdy měli podle sebe definovat pravicovou a levicovou politiku a pak jsem jim napsat několik politických stran, které měli seřadit od nejlevicovějších po nejpravicovější. Z 25 studentů udělal obojí správně jen 1.

Ke konferenci:

Nejsem si jist, zda teze budou stačit jako dostatečný podklad pro reakci. Člověk tam sice přednese myšlenky, ale nejspíše nebude prostor pro argumenty, které budou tyto myšlenky podporovat. Případný oponent tak nebude moci na tyto argumenty reagovat. Nebylo lepší dát termín pro odevzdání tezí o něco dříve. Ty pak vyvěsit a v případě, že někoho zaujme něčí teze, tak se přihlásí a později dostane celý článek a bude na něj moci reagovat. Buď rozvinout, nebo oponovat.

Zdroje:

http://knihy.abz.cz/prodej/mytus-racionalniho-volice-proc-v-demokracii-vitezi-spatna-politika

http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/1223-prezije-parlamentni-demokracie-21-stoleti-.aspx

KRUGER, Justin; DUNNING, David. Unskilled and Unaware of It: How Difficulties in Recognizing One's Own Incompetence Lead to Inflated Self-Assessments. Journal of Personality and Social Psychology [online]. 1999, roč. 77, čís. 6, s. 121-1134. Dostupné online. DOI:10.1037/0022-3514.77.6.1121.

Poznámka: Zpracováno v rámci projektu Specifického výzkumu Reformy systémů sociálního investování a sociálního pojištění, problematika jejich přípravy a realizace řešeného na VŠFS

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší