T. Ganzer: AI o pozičním investování/3

Zajímavý a přínosný příspěvek v podobě komunikace s AI na téma poziční investování poslal Tibor Ganzer. Zde je první část:

S AI o pozičním investování – část III.

Tibor Ganzer

Tibor:  Které z posledních jmenovaných opatření a aktivit na potlačení negativních projevů pozičního investování by mohli být uplatnění v kulturním a ekonomickém okruhu České republiky ?

DeepSeek (fáze uvažování):  Hmm, uživatel se ptá na konkrétní opatření proti negativním dopadům pozičního investování v podmínkách České republiky. Je to navazující dotaz na předchozí hlubší diskusi o tomto konceptu.
Uživatel je zjevně poučený a zajímá ho praktická aplikace teoretických řešení. Pochopil, že poziční investování není jen o financích, ale o širším společenském problému alokace zdrojů. Teď hledá, co by reálně fungovalo v českém kontextu.
Česká republika má specifické podmínky - malou otevřenou ekonomiku, historické zkušenosti s transformací, silné regionální disparity a jedinečný politický systém. Řešení musí popisovat okruh těchto realit.
Nejpraktičtější se jeví kombinace měkkých a tvrdých opatření. Na jedné straně legislativa a daňové nástroje (což je na vládě), na druhé straně výchova a kulturní posun (což je dlouhodobý proces). Důležité je navrhnout řešení, která nejsou utopická, ale vycházejí z existujících mechanismů.
Zajímavé by bylo zmínit i roli místních samospráv - v ČR mají poměrně silné postavení a mohly by více tlačit na např. dostupné bydlení nebo kvalitu veřejných služeb. To by ale přesahovalo rozsah možné odpovědi.
Uživatel pravděpodobně očekává konkrétní, akční návrhy spíše než obecné teorie. Proto je dobré u každého bodu uvést příklad, jak by to mohlo fungovat v praxi.

DeepSeek (fáze odpověď): 

V kontextu České republiky, s ohledem na její kulturní, ekonomické a politické specifika, by bylo nejefektivnější zaměřit se na opatření, která jsou proveditelná, mají širší společenskou podporu a navazují na existující tendence.
Zde je návrh konkrétních opatření, která by mohla být uplatněna:
1. Posílení veřejných statků a služeb (Nejvyšší dopad a společenská shoda)
Tato oblast je klíčová, protože přímo řeší kořen problému – poskytuje alternativu k soukromým pozičním statkům.
  Kvalitní a dostupné předškolní vzdělávání: Investice do sítě veřejných mateřských škol a jeslí. Toto opatření okamžitě snižuje obrovskou poziční úzkost rodičů, zvyšuje šance dětí ze znevýhodněného prostředí a umožňuje rodičům (zejména ženám) návrat na trh práce. Jedná se o opatření s velmi vysokou společenskou i ekonomickou návratností.
  Reforma financování regionálního školství: Snaha o snížení obrovských rozdílů v kvalitě mezi školami. Podpora "spádových" škol, sdílení nejlepší praxe, investice do vybavení. Cílem je, aby výběr školy nebyl vyhrocený poziční závod.
  Dostupné veřejné bydlení: V českých podmínkách obrovsky zanedbaná oblast. Vytvoření fondu dostupného nájemního bydlení pro mladé rodiny, seniory a nízkopříjmové skupiny by uvolnil obrovský tlak z trhu s nemovitostmi a snížil nutnost "investovat" do vlastního bydlení jako jediné možnosti.
2. Fiskální a daňová politika (Oblast politického sporu, ale klíčová)
  Zavedení odpadkové daně (Daň z vkladů do oběhu): Toto je konkrétní, environmentálně motivované opatření, které má i redistribuční efekt. Zdanění jednorázových plastů, obalů a výrobků s krátkou životností generuje prostředky, které lze použít na veřejné statky (životní prostředí, školství). Je to hmatatelnější a obhajitelnější než obecné zvyšování daní.
  Důsledné zdanění krátkodobých spekulativních transakcí s nemovitostmi: Zvýšení daně z příjmu u právnických osob a cizinců při prodeji nemovitosti v krátkém časovém horizontu (např. do 5 let). Toto směřuje přímo proti pozičnímu pojetí nemovitostí jako čistě finančního aktiva.
  Podpora "modrých zón" a veřejné dopravy ve městech: Místo budování dalších parkovacích míst investovat do kvality MHD, pěších zón a cyklostezek. Tím se z veřejného prostoru, který je sdíleným statkem, stane příjemnější místo pro všechny, nejen pro majitele automobilů.
3. Změna firemní kultury a měření úspěchu
  Podpora B Corp certifikace a společensky odpovědných firem: Vytvoření národní ceny nebo daňových pobídek pro firmy, které se certifikují dle standardů B Corp nebo splňují vysoké standardy ESG. V ČR již několik takových firem existuje, lze je postavit jako příklad.
  Vláda a municipality jako příkladný zadavatel: Ve veřejných zakázkách systematicky preferovat firmy, které splňují etická, environmentální a sociální kritéria (např. férové mzdy, zaměstnávání znevýhodněných skupin, lokální dodavatelé). Tím se vytvoří obrovský tlak na změnu chování firem.
4. Kulturní a vzdělávací posun (Dlouhodobá, ale zásadní práce)
  Revize Rámcových vzdělávacích programů (RVP): Větší důraz na občanskou a finanční gramotnost, která bude zahrnovat témata jako nerovnost, udržitelnost, fungování trhu a role veřejného sektoru.
  Mediální kampaně a osvěta: Místo glorifikace extrémního bohatství a "success pornu" dávat v médiích prostor příběhům firem, které fungují jinak (družstva, zaměstnanecké podíly, férové odbory). Oslavovat společenskou odpovědnost.
  Podpora komunitního života: Granty pro municipalities na pořádání komunitních akcí, obnovu veřejných prostranství, komunitní centra. Nejsilnější obranou proti individualistickému pozičnímu investování je silná místní komunita, kde se lidé znají a cítí vzájemnou odpovědnost.
Závěr pro Českou republiku:
Nejrealističtější cesta je začít od oblastí s nejširším konsenzem – tedy investice do předškolní péče, školství a dostupného bydlení. Tato opatření přímo zvyšují kvalitu života drtivé většiny populace a snižují tlak na poziční závody.
Opatření v daňové a fiskální sféře jsou politicky citlivější, ale je možné je prosazovat pod "vlajkou" boje proti daňovým únikům, ochrany životního prostředí (odpadková daň) nebo regulace přehřátého trhu s bydlením.
Nejdůležitější je změna narativu: přestat měřit úspěch společnosti pouze růstem HDP a začít ho měřit kvalitou života, dostupností služeb a soudržností komunity. Tento posun v uvažování je v Česku již částečně přítomen, je potřeba jej dále kultivovat.

K tomu:

Tady je vidět, jak je AI ještě nedokonalá. Zejména v této verzi. Tak nějak se píší programy politických stran – aby se  to líbilo, ale nic to neřeší.

Mj. na základě komunikace TG-AI si lze udělat představu, o kolik koňských délek jsme před AI, pokud jí nedáme nové podněty.

Nechci to zkoušet ze svého počítače, ale bylo by dobré, kdyby se někdo zeptal AI (nejlépe v jejích různých verzích) zeptal, čím se liší návrhy AI obsažené v těchto třech dílech od našeho pěstování vize s odkazem na naše stránky.

(Pokračování – možná, že bychom se přece jen ještě měli vrátit k problematice vývoje globálních vztahů po jednání Trump – Putin)