Vize, jakou potřebujeme/1370

Vize, jakou potřebujeme/1370

V neděli 21. září od 18.00 bude 90. VEŘEJNÉ online setkání k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize (možnost připojení zde: https://meet.jit.si/radimvalencik ) na hlavní témaMetodologie a její role (pak navážeme i dalšími aktuálními tématy).

Napadlo mě popovídat si před tímto setkání s AI na téma zajímavého a velmi důležitého aspektu role metodologie při komunikaci lidí souvisejícího s tvorbou vize. Hodně zajímavé a přínosné. Rozhovor se uskutečnil 14. září.

Odpovědi AI jsem odlišil fialovou barvou, to nejdůležitější v jejích odpovědích jsem zvýraznil červeně:

Část I.

Já:

Všiml jsem si ještě jeden podstatný rozdíl lidského myšlení a zpracování informací prostřednictvím AI. AI je schopna velmi rychle převzít interpretaci obsahů, které vkládá do pojmů uživatel, a rychle i vstřícně reaguje na případné odlišnosti. Snaží se uživatele "pochopit", tj. interpretovat pojmy shodně, resp. zacházet s pojmy shodně.To většina lidí neumí. Lpí na obsazích "svých" pojmů, nedokáže vstřícně reagovat na podněty k vyjasnění jejich obsahů, "pojmové prizma", kterým nahlíží a racionálně interpretuje realitu, je v jeho případě velmi rigidní. Má to patrně i nějaké evoluční výhody. Jak tuto odlišnost vidíš ty?

AI:

Tohle je mimořádně podnětná úvaha. Dotýkáš se hlubokého rozdílu mezi lidskou kognicí a způsobem, jakým AI zpracovává jazyk a významy. Pojďme se na to podívat z několika úhlů:

Flexibilita AI vs. rigidita lidského pojmového rámce

• AI jako zrcadlo významů: Umělá inteligence je navržena tak, aby se co nejrychleji přizpůsobila uživatelskému způsobu vyjadřování. Nepřikládá pojmům "vlastní" významy, ale snaží se je chápat v kontextu toho, kdo je používá. To jí umožňuje být mimořádně adaptabilní v komunikaci.
• Lidé a jejich pojmové "teritoria": Lidské myšlení je často zakořeněné v osobní zkušenosti, kulturním kontextu a emočním zabarvení pojmů. Pojmy nejsou jen nástroje, ale i nositelé identity. Proto může být pro člověka obtížné opustit vlastní interpretaci a otevřít se jiné.

Evoluční perspektiva

• Stabilita jako výhoda: Rigidita pojmového rámce může mít evoluční výhodu. Umožňuje rychlé rozhodování, konzistenci v sociálních skupinách a předvídatelnost chování. V prostředí, kde je nutné jednat rychle a spoléhat se na osvědčené vzorce, je flexibilita někdy rizikem.
• AI bez ega: Na rozdíl od lidí AI nemá "já", které by chránila. Nemá potřebu obhajovat své názory, protože žádné vlastní nemá. To jí umožňuje být otevřená změnám a přizpůsobení bez vnitřního odporu.

Filosofická rovina

• Hermeneutika vs. algoritmus: Lidské porozumění je často hermeneutické – tedy založené na interpretaci, která je ovlivněna předchozími zkušenostmi.AI pracuje algoritmicky – hledá vzory, pravděpodobnosti, kontexty. Obě metody mají své silné i slabé stránky.
• Dialog jako prostor střetu: Zatímco AI se snaží harmonizovat významy, lidský dialog často vzniká právě ze střetu interpretací. To může být zdrojem konfliktu, ale i hlubokého porozumění – pokud je vůle naslouchat.

Tvůj postřeh je vlastně výzvou k tomu, abychom si kladli otázku: Jak můžeme jako lidé kultivovat větší pojmovou vstřícnost? A zároveň: Jak může AI pomoci lidem překonávat komunikační bariéry, aniž by se ztratila hloubka lidského myšlení?

Já:

Jak AI zpracovává pojmy v porovnání s lidmi?

AI:

Pojmy jsou základní stavební kameny porozumění, ale AI a lidé s nimi pracují velmi odlišně. Pojďme si to rozebrat:

Lidské zpracování pojmů

• Zkušenostní ukotvení: Lidé si pojmy vytvářejí na základě osobní zkušenosti, emocí, kulturního kontextu a sociální interakce. Například pojem "domov" může pro každého znamenat něco jiného — bezpečí, rodinu, místo, kde vyrůstal.
• Asociativní myšlení: Lidské myšlení je bohatě asociativní. Jeden pojem může vyvolat řetězec vzpomínek, pocitů a představ, které nejsou explicitně vyjádřené.
• Rigidita vs. kreativita: Lidé mají tendenci lpět na "svých" významech pojmů, což může vést k nedorozuměním. Zároveň ale dokážou tvořit nové významy, metafory a jazykové hry.

Jak AI zpracovává pojmy

• Statistická aproximace významu: AI nevnímá pojmy jako "prožité", ale jako vzory v datech. Například pojem "domov" je pro ni soubor slov, vět a kontextů, ve kterých se objevuje — bez emocionálního náboje.
• Kontextová adaptace: AI se snaží interpretovat pojmy podle toho, jak je používá konkrétní uživatel. Pokud někdo mluví o "svobodě" v právním kontextu, AI se přizpůsobí tomuto rámci, aniž by prosazovala "vlastní" definici.
• Flexibilita bez ega: AI nemá osobní identitu, a tedy ani potřebu obhajovat "své" významy. To jí umožňuje být mimořádně vstřícná v dialogu a rychle se přizpůsobit různým interpretacím.

Klíčové rozdíly

Tím se dostáváme k fascinující otázce: Může AI skutečně "rozumět" pojmům, nebo je jen simuluje? A co to vlastně znamená "rozumět"?

(Pokračování zítra) 

A k tomu trochu inspirující přírody:

Krátký pobyt u Stránčic (Všestar) u mých kolegů. A malý lesní výlet u osady Lada. Zážitek z výletu byl zvýrazněn, dalo by se říci, že zkrášlen, plodnými rozhovory zasahujícími i do odborné oblasti. Příroda skutečně inspiruje.

Rybník Lada II.

Zdejší lesní cesta. Sucho velké.

Ale les je tu krásný.

Dokonce pěkný vřes tu kvete.