Jak dojde ke změně k lepšímu/3
Zpracováno pro pěstování vize, vzhledem k aktuálnosti uveřejňuji též v předstihu.
Dopsal jsem ve spolupráci s kolegy důležitý teoretický článek. Možná vůbec nejdůležitější za několik let. Je určen pro impaktovaný časopis v angličtině. Uveřejňuji jeho pracovní verzi. Text článku od popularizačních a vysvětlujících částí odlišuji barevně.
Vyústění: Na společenskou realitu na jakékoli úrovni můžeme nahlížet prizmatem střetu ekonomických systémů, v nichž se vyplatí spolupracovat, a systémů, které jsou kontaminovány pozičním investováním a které považují dynamicky expandující systémy, v nichž spolupráce umožňuje dosáhnut vyšší efektivnosti, za "nepřítele, který je ohrožuje". Příspěvek popisuje:
- Podmínky, v nichž se systémy založené na kooperaci mohou zrodit.
- Jak podpořit jejich vznik a rozvoj.
- Co je nutné pro to, aby nepodlehly ve střetu s ekonomickými subjekty kontaminovaným pozičním investováním.
Závěry v uvedené oblasti jsou netriviální a obecné. Kolik lidí si dnes uvědomuje například to, že jakoukoli změnu k lepšímu, pokud má být trvalá, lze prosadit jen a jen tehdy, když je nesena ekonomickými systémy, v nichž se vyplatí spolupracovat? A když se o takové subjekty neopře, nic se nepodaří.
Najdeme například alespoň dílčí prvky či zárodky tohoto pohledu v programech politických subjektů jdoucích do voleb? Nebo se v jejich programech jedná jen o nevážně myšlené sliby, s jejichž dodržením se nepočítá? A podobných příkladů nepochopení toho, o co jde lze uvést spoustu.
Tentokráte zde bude jeden obrázek sestávající se ze čtyř. Ale není tak těžké (alespoň přibližně) pochopit, o co jde. I částečné pochopení je přínosem. Předznamenám, že čtenáře čeká již jen jeden obrázek, a to ještě až po několika pokračováních.
Zde je pracovní verze příslušného článku v češtině:
Teorie pozičního investování a předpoklady pozitivních změn – část III.
Teoreticko-metodologická východiska
Systém teoretických východisek budeme prezentovat formou porovnání a komentování dvou dvousložkových modelů v jejich původní podobě (Binmore 1994, p. 74, figure 14), (Černík, Valenčík 2021, p. 223, figure 1). Uvádíme je v rámci jednoho obrázku, aby více vynikla jak jejich příbuznost a návaznost, tak i podstatné odlišnosti. Komentář, kterým oba modely porovnáme, je původní, podstatným způsobem rozvíjí komentáře v dříve publikovaných výstupech. Původní jsou i závěry v podobě formulování teoreticko-metodologických východisek našeho přístupu.
Obrázek : Dvousložkové modely trhu
Horní část obrázku, která se sestává z Edgeworthova krabicového grafu a grafického znázornění Nashovy vyjednávacího problému v podání K. Binmore (1994), je stále významným orientujícím podnětem určitého směru bádání v oblasti teorie her, zejména teorie designu a implementace mechanismů. Zkoumání v této oblasti inicioval L. Hurwicz a našel řadu pokračovatelů. Soubor prací L. Hurwicze (včetně jeho přednášky při příležitosti udělené Nobelovy ceny za ekonomii) a jeho následovníků uspořádal Benerjee (2022). Právě teorie mechanismů ukázala význam pochopení vztahů mezi problematikou dosahování paretovského optima na trhu formou směny (horní část obrázku vlevo) a řešením Nashova vyjednávacího problému (horní část obrázku vpravo). Jedná se o podvojný graf založený na neoklasickém přístupu, tj. maximalizaci užitku (i když může mít i další interpretace, resp. lze jej různé modifikovat).
Edgeworthova "krabice" obsahuje všechna možná rozdělení statků mezi dva spotřebitele. Jejími souřadnicemi, kterými je omezena, jsou množství jednoho a množství druhého statku, které připadnou jednomu spotřebiteli (ten má v levém dolním rohu nulové množství jednoho i druhého statku, zatímco v pravém horním rohu má k dispozici všechny statky), či druhému spotřebiteli (ten má v pravém horním rohu nulové množství jednoho i druhého statku, zatímco v levém dolním rohu má k dispozici všechny statky), tj. "krabice" vznikla otočením proti sobě souřadnic popisujících množství statků, které připadne jednomu a druhému spotřebiteli. Uvnitř krabice jsou indiferenční křivky (z jejich nekonečného množství jsou vybrány dvě patřící každá jednomu ze spotřebitelů). Šedé ploše vymezené indiferenčními křivkami v levé části obrázku odpovídá šedá plocha v pravé části obrázku.
Souřadnicemi pravé části obrázku (XE, XA) – odvozeno od pojmenování spotřebitelů "Adam" a "Eva" – je velikost užitku, který spotřebitelé dosahují spotřebou toho množství jednoho a druhého statku, která jim připadne.
Důležité jsou bod e v levé části horního obrázku a bod ξ v pravé části. Jsou to body výchozího rozdělení statků, resp. body nedohody. Od nich se odvíjí proces směny, resp. vyjednávání.
Bod (w, f) vlevo a x vpravo jsou dva body, které představují paretovské zlepšení oproti výchozí situaci, resp. bodu nedohody.
V levé části horního obrázku jsou body paretovského optima na smluvní křivce (její část mezi indiferenčními křivkami je vyznačena tučnou křivkou) určeny rovností mezní míry substituce obou spotřebitelů, tj. v grafickém vyjádření body dotyku indiferenčních křivek vztahujících se k různým spotřebitelům.
Tučně zvýrazněné části křivek v levé i pravé části horního obrázku jsou množiny bodů splňující požadavek dosažitelnosti a paretooptimality (individuální a skupinové racionality). Jedním z nich je např. bod B v pravé části horního obrázku.
Z obrázku je zřejmé, že tento bod výše uvedenými požadavky není jednoznačně určen. Nashův vyjednávací problém lze pro naše účely zformulovat takto: Hledáme další požadavky, které určí jednoznačně nejvhodnější řešení (přitom pojem "nejvhodnější" chápeme prvotně jako intuitivní, abychom v procesu zkoumání došli k odhalení a přesnému, nejlépe axiomatickému formulování těch předpokladů, které odpovídají povaze problému). Ukázalo se, že axiomatických systémů je velké (neomezené) množství, vedou k různým řešením, a ne vždy máme dostatek podkladů, abychom rozhodli, který je při řešení prakticky relevantní úlohy ten pravý, resp. nejvhodnější.
(Pokračování)
Zdroje:
1. Benerjee, S (ed) 2022, The Collected Papers of Leonid Hurwicz, v. 1. New York.
2. Binmore, K 1994, Game Theory and the Social Contract, vol. 2, Just Playing. MIT Press.
3. Radim Valenčík, Ondřej Černík (2021) THE INEQUALITY IN SOCIETY AND A MULTIPOINT EXTENSION OF NASH BARGAINING PROBLEM, Economy & Business 15, pp. 221-232 scientific-publications.n/...
(Pokračování)