Vize, jakou potřebujeme/1351

Vize, jakou potřebujeme/1351

Logika dějin a současnost/27

Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách. V následujícím pokračování ukazuji další aplikaci. Zajímavou a aktuální. Vznikla ve spolupráci s Marií Neudorflovou (předním odborníkem na dílo T.G. Masaryka) a s využitím AI v roli vyhledavače.

Tento díl pouze připomíná některé reálie, návazně nastoluje otázky, které čekají na odpověď.

Masaryk a vznik státu Izrael

V následujícím textu se pokusíme dokumentovat, že jakýkoli dějinný projekt, který může mít šanci na úspěch:

1. Musí být založen na hrách, v nichž se zúčastněným stranám vyplatí kooperovat.

2. Musí obsahovat možnost kaskádového generování investičních příležitostí v dostatečně dlouhé perspektivě.

3. Musí být odolný vůči pozičnímu investování iniciovanému zvenku i zevnitř.

Pohled T. G. Masaryka

Podívejme se nejdříve, jaký byl názor T. G. Masaryka na vznik státu Izraele. Vyjadřoval podporu sionistickému hnutí a myšlence vzniku židovského státu. Masaryk navštívil Palestinu v roce 1927 jako první hlava státu, která tak učinila. Jeho cesta byla sice oficiálně soukromá, ale vyvolala velký ohlas. Byl přijat představiteli židovských komunit, navštívil kibuc Beit Alfa (založený Židy z Československa), Jeruzalém, Tel Aviv a další místa. Jeho návštěva byla vnímána jako výraz podpory židovskému úsilí o vlastní stát

Masaryk měl k Židům hluboký respekt, který se formoval už od jeho mládí, kdy se postavil proti antisemitským předsudkům, například v kauze Hilsner. Podporoval sionismus jako legitimní národní hnutí a vnímal snahy Židů o návrat do historické domoviny jako paralelu k českému boji za samostatnost. Masaryk vnímal sionismus jako morální úsilí, nikoli jen politický projekt.

Několik myšlenek T. G. Masaryka o možnosti vzájemného přínosu Židů a Palestinců při vzniku státu Izrael:

- "Chápu sionismus především mravně. V sionismu vidím kapku oleje prorokova." (Tento výrok zazněl v rozhlasovém pořadu o jeho cestě do Palestiny v roce 1927.)

- Masaryk věřil v národní sebeurčení a podporoval myšlenku, že národy si mají pomáhat v budování svých států. Jeho podpora sionismu vycházela z přesvědčení, že Židé mají právo na vlastní domovinu, podobně jako Češi.

- V odborné práci Vztah T. G. Masaryka k Židům se uvádí, že Masaryk vnímal židovské osídlení jako přínosné pro rozvoj Palestiny, a že věřil v kulturní a hospodářský přínos Židů pro region

- V knize Hovory s T. G. Masarykem od Karla Čapka Masaryk vzpomíná: "Kdy že jsem v sobě překonal ten lidový antisemitismus? Panáčku, citem snad nikdy, jen rozumem." Tento výrok ukazuje, že Masaryk se snažil překonat předsudky vůči Židům racionálně a že jeho podpora sionismu byla vědomá a promyšlená

Kde se stala chyba?

Scénář vzájemně výhodné spolupráce Židů a Palestinců hrál při vzniku státu Izrael nepochybně velmi významnou roli a přinášel oběma národům prospěch. Nebyla to jen naivní Masarykova představa, ale vlivný dějinný faktor, který se za určitých podmínek mohl stát dominantním.

Dnešní realita je jiná. Dominuje nepřátelství živené zevnitř i zvenčí. Bez identifikování toho, jaké konkrétní formy pozičního investování nejen z jedné a druhé strany, ale i z hlediska rozlišení na vnější (geopolitické zájmy mocností, které podporují jednu stranu konfliktu kvůli vlastním strategickým cílům) a vnitřní (spekulace s vlastnictvím pozemků, činnost politických frakcí, které využívají konflikt k upevnění moci nebo k získání přízně části veřejnosti) formy pozičního investování postupně likvidovaly předpoklady pro spolupráci, se perspektiva vzájemně prospěšných vztahů nenajde.

K tomu ještě jedna obecnější poznámka. Utrpení těch, na které současná situace dopadá, je do značné míry dán i tím, že celému světu chybí perspektiva překonání současného osudového úskalí a změny historického významu, která posune lidskou pospolitost do vyššího levelu. Mj. i proto, že ten, kdo pochopí a jasně vidí tuto perspektivu, je schopen vidět i perspektivu generování investičních příležitostí, které se v podmínkách spolupráce mohou stát zdrojem reálného bohatství (reálného v tom smyslu, že nejde jen o bohatství materiální, ale i duchovní, resp. naplněné smyslem). Nebo, řečeno z opačného zorného úhlu, do současné situace státu Izrael se promítá i převládající neschopnost překonat setrvačné vidění světa.

Stojí za připomenutí, že i dnes existují projekty, které se snaží o spolupráci mezi Izraelci a Palestinci – např. společné podniky, vzdělávací programy, ekologické iniciativy. I když jsou často marginální, ukazují, že prostor pro "kaskádové investiční příležitosti" stále existuje.

K tomu ještě některé paralely potvrzující obecnost použitého konceptu

- Paralela s Marshallovým plánem: Po druhé světové válce byl Marshallův plán nástrojem k obnově Evropy – nejen ekonomicky, ale i jako strategická investice do stability. Podobně by se dalo uvažovat o tom, že investice do spolupráce mezi Židy a Palestinci mohla být "Marshallovým plánem" pro Blízký východ. Jeho absence vedla k pozičnímu investování do konfliktu místo do stability.

- Paralela s Jihoafrickou republikou: Proces smíření po apartheidu ukazuje, že i hluboce rozdělené společnosti mohou najít cestu ke kooperaci skrze pravdu a uznání utrpení. Inspirující je např. koncept restorativní spravedlnosti jako alternativy k retributivnímu přístupu.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Už dlouhou dobu jsem toužil podívat se do Temešváru, města v maďaské části Rumunska se slavnou dávnou i nedávnou historií. Město je to dost velké, hodně špatně se tam parkuje, ale stojí za to jej navštívit.

Ubyloval jsem se kousek odsud, asi 50 km, ve městečku Lugoj. Mj. i proto, abych se podíval na druhou stranu až k Železným Vratům na Dunaji. Po cestě jsem navštívil i některá další města, městečka či místa. Bylo to zajímavé a stálo to za to.

V určitém smyslu slova byla pro mě překvapením návštěva malého městečka Caransebeš nedaleko Lugoje. Velmi úpravné, skvěle fungující trh se spoustou lahůdek.

Hlavní obchodní ulice s několika trhy - zeleniny, sýrů, masa...

Radnice v Caransebeš.

Centrum městečka.