Vize, jakou potřebujeme/1349
Logika dějin a současnost/26
Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách.
V této části ukazuji jednu z aplikací.
Tibor Ganzer, jeden z prvních a nejaktivnějších pěstitelů vize, mně zaslal reakci na mail svého známého. Obsahuje řadu podnětů, které jsem uvedl včera. Současně připomněl nejstručnější (jednostránkovou) verzi vize z prvního roku jejího systematického pěstování. Zde je celá: radimvalencik.pise.cz/... Velmi se přimlouvám za to, aby si ji každý připomněl. Nic neztratila na aktuálnosti a nelze přeskočit její poselství.
Předevčírem jsem uvedl některé myšlenky z mailu T. Ganzera a prezentoval některé výchozí body, které vedly k následující otázce: Kdo bude hegemonem startovní etapy změn, kterými začne v našich lokálních podmínkách historická proměna společnosti srovnatelná s průmyslovou revolucí (ale výraznější), která pozvedne lidskou pospolitost do vyššího levelu (na úroveň, kdy se – zjednodušeně řečeno – ekonomika vrátí k člověku a člověk do ekonomiky)?
(Pro konkrétnější pochopení smyslu této otázky, i toho, co bude dále řečeno, doporučuji přečíst předvčerejší a včerejší díl.)
Dnešní pokračování:
d) Kdo a jak začne změnu a jak změna proběhne?
To jsem z velké části popsal ve 20. pokračování Logiky dějin:
Zrodí se povícero lokálních ekonomických minisystémů (typu někdejších Slušovic či Baťových firem), v nichž převládnou hry založené na vzájemné kooperaci (KK-hry), které budou schopny vzdorovat nepřízni prostředí zamořeného pozičním investováním a podřízeného současné globální moci. – Ty se začnou horizontálně propojovat...
Celé zde: radimvalencik.pise.cz/...
Abych se jen neopakoval, upřesním dále:
- Víme, jak jsou všechna "hnutí odporu" kontaminována. Nevěřím na "hurá akce". Vzpoury nejrůznějšího typu (včetně slavné "sametovky") jsou dostatečně zmanipulovány, aby si držitelé privilegií uchovali moc. Tehdy (v 89.) se k moci drala postátněním zrozená Djilasova "nová třída", která si našla oporu v současné globální moci, se kterou srostla. Jen na malou historickou chvilku "se schovala pod samet", aby pak největší prospěcháři, největší papaláši, největší držitelé privilegií minulého režimu (kteří způsobili jeho degeneraci a znefunkčnění) vyplavali jako smetánka do nejvyšších pozic, až dosáhli i mety prezidentské. Pak odhodili samet, nyní začínají utahovat šrouby a připravují návrat k hodně "nesametovým" represím nápadně připomínající duch padesátých let. A blbečci jim tento historický podvod sežrali i s navijákem. Takovou změnu asi nechceme.
- U nás máme dost tvůrčích týmů, které mohou sehrát roli miniohnisek expanze efektivnosti na bázi her, v nichž se vyplatí kooperovat a v nich převládá komplementarita zúčastněných. Následně odolat i nepřízni prostředí, které je zamořeno parazity a propojeno s globální mocí. Podstatná část z nich je v přikrčené pozici a velmi opatrně využívají své potence. Vedou je k tomu zkušenosti. Jsou v oblasti firem, na akademické půdě, působí v oblasti institucionalizovaného výzkumu, ale i v některých alternativních strukturách (např. mediálních či vzdělávacích). Tam, kde začínají být tato miniohniska efektivnosti příliš úspěšná a mají značný potenciál dynamické expanze nastupuje represe. Proti M. Ševčíkovi – ne proto, co říkal (to mu jen záviděli, že může říkat pravdu), ale hlavně proto, že kolem sebe soustředil velký potenciál skutečných kvalifikovaných osobností velmi pestrého politického, věkového i odborného spektra. Proti T. Mikolovovi, nositeli největšího (a hodně potřebného) inovačního potenciálu v jedné z klíčových oblastí – nejperspektivnějších trendů vývoje umělé inteligence. Jakmile držitelé privilegií založených na propojení pozičního investování se strukturami vzájemného krytí porušování obecně přijatých zásad vycítí nebezpečí, které pro jejich parazitismus znamená expanze efektivnosti, sáhnou k represi.
- Účinnou protihru nabízí zviditelnění této skutečnosti. Jedou cest je prezentovat některé z miniohnisek expanze efektivnosti, které nejsou snadno zranitelné, a dosáhnout toho, aby získaly veřejnou podporu.
- Další možnosti je přenesení této problematiky jako výzkumného programu na akademickou půdu, která je sice hodně prolezlá parazity, ale kde stále existuje značný potenciál skutečných osobností, které vědí, o co jde, a jsou schopny využít možností, které akademická půda má.
- Určitou příležitost nabízejí již tyto volby. Jak ke zviditelnění dané problematiky, tak k profilování osobností, které mohou prostřednictvím těchto voleb vstoupit do politiky a vytvořit účinný protitlak vůči těm, kteří chtějí to, co M. Zeman v Technickém magazínu v srpnu 1989 nazýval "ostrůvky pozitivní deviace" (kterých se nositelé privilegií poskytované minulým režimem též obávali), likvidovat. (To, že volební štáby stran prezentujících se jako nositelé změny tuto možnost v různé míře nedoceňují, je dáno jejich odtržením od teorie a podlehnutím "marketingové iluzi", což není ve skutečnosti nic jiného než "prodávání nevážně myšlených slibů".) Tady může každý sehrát ještě významnou roli.
- Pokud by součástí nápravy deformací, které působí tato vláda v oblasti penzijního systému, byl koncepční obrat k zabezpečení trvalé stability systému průběžného penzijního pojištění formou motivace všech zúčastněných subjektů (nejen klientů, ale i poskytovatelů vzdělávacích, zdravotních, lázeňských apod. služeb), k vytváření podmínek pro dobrovolné prodloužení doby uplatnění člověka na profesních trzích, byla by tím vytvořena i půda pro vznik miniohnisek expanze efektivnosti v oblasti všech úrovní vzdělání, péče o zdraví apod.
Místo závěru:
Každého určitě napadne řada dalších, konkrétních a realizovatelných možností, na jejichž využití se může sám podílet. Jakmile bude alespoň minimální podpora i "shora", může se vše rozjet. Jakákoli skutečná změna k lepšímu musí mít svou reálnou ekonomickou základnu.
Pro inspiraci připomínám i monografii vydanou k problematice tvůrčích mezigeneračních týmů, která je celá ke stažení zde: vsfs.cz/...
(Pokračování – pokud možno s využitím ohlasů)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Už dlouhou dobu jsem toužil podívat se do Temešváru, města v maďaské části Rumunska se slavnou dávnou i nedávnou historií. Město je to dost velké, hodně špatně se tam parkuje, ale stojí za to jej navštívit.
Ubyloval jsem se kousek odsud, asi 50 km, ve městečku Lugoj. Mj. i proto, abych se podíval na druhou stranu až k Železným Vratům na Dunaji. Po cestě jsem navštívil i některá další města, městečka či místa. Bylo to zajímavé a stálo to za to.
Výlet kolem Lugoje. Načasoval jsem si, abych byl fit. 25 km.
Zdejší krajina má spoustu půvabů.
Řeka Témeš u Lugoje. A toto je tatáž řeka u Caransebeš.
Městečko, které mě překvapilo, ale o tom až v některém dalším pokračování.
