Vize, jakou potřebujeme/1348

25. srpen 2025 | 00.01 |

blog ›

Logika dějin a současnost/25

Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách.

V této části ukazuji jednu z aplikací.

Tibor Ganzer, jeden z prvních a nejaktivnějších pěstitelů vize, mně zaslal reakci na mail svého známého. Obsahuje řadu podnětů, které jsem uvedl včera. Současně připomněl nejstručnější (jednostránkovou) verzi vize z prvního roku jejího systematického pěstování. Zde je celá: https://radimvalencik.pise.cz/10363-vize-jakou-potrebujeme-202.html Velmi se přimlouvám za to, aby si ji každý připomněl. Nic neztratila na aktuálnosti a nelze přeskočit její poselství.

Včera jsem uvedl některé myšlenky z mailu T. Ganzera a prezentoval některé výchozí body, které vedly k následující otázce: Kdo bude hegemonem startovní etapy změn, kterými začne v našich lokálních podmínkách historická proměna společnosti srovnatelná s průmyslovou revolucí (ale výraznější), která pozvedne lidskou pospolitost do vyššího levelu (na úroveň, kdy se – zjednodušeně řečeno – ekonomika vrátí k člověku a člověk do ekonomiky)?

(Pro konkrétnější pochopení smyslu této otázky, i toho, co bude dále řečeno, doporučuji přečíst včerejší díl.)

Dnešní pokračování:

c) Porovnání předpokladů a pravděpodobnosti alternativy startovní etapy změn "pod taktovkou" hegemona "shora" a "zdola":

* Alternativa "shora":

Současná globální moc se vyznačuje systematickou likvidací potenciálních reformátorů a příklonem ke stále více iracionální ideologii: Genocidně upravené setrvačné restriktivní koncepci Klause Schwaba. Tento proces degenerace narazil na určité meze:

- Iracionalita dosahuje míry, která znemožňuje zabezpečit funkčnost společnosti.

- Dosazování omezenců omezenci (osob, které svou kariéru zakládají na službě moci "do – parafrázujíc Švejka – roztrhání duše", resp. fatálně vedoucí k morální i intelektuální vyprázdněnosti) proces degenerace urychluje a činí nevratným.

- Část těch, kteří patří k privilegovaným elitám, se oprávněně obává, že tato cesta může vést až k zániku celé lidské pospolitosti.

Ve Spojených státech se to projevilo odchodem od excesívní linie dosazování ovládaných nesvéprávných osob do struktur viditelné reprezentace moci k alternativě osob s vyšší mírou autonomie (od "Bidena k Trumpovi"). To vede ke vzniku nových polarit, současně ukazuje na přetrvávající vliv současné globální moci, který musí respektovat i zastánci reforem "shora". Rovněž tak se ukazuje, že odpůrci současné globální moci "shora" nedisponují dostatečným ideovým zázemím (což lze pojmenovat i jako deficit perspektivní, realistické a přitažlivé vize).

V naších podmínkách (České republiky) pokračuje proces "bidenizace" politiky. Současná globální moc si udělal z Evropské uhnije rukojmí i platzdarm držby a návratu oslabených globálních pozic a z naší země jednu z nejvíce zneužívaných zemí tohoto historického zoufalství. Tento historický exces může vyústit v radikální obrat, současně je však nutné počítat i se snahou současné globální moci použít krajní prostředky k tomu, aby se takové změně zamezilo.

Projevuje se deficit osobností i idejí, které jsou nezbytnou podmínkou prosazování změn "shora" oproti moci, která se přežila, degeneruje a selhává. Chybí skutečná pravice, zejména její střední generace. (Nepozvání na Pražský hrad při příležitosti 8. května prezidenta Václava Klause osobou vykonávající prezidentský úřad v současné době je názornou ilustrací rozložení sil, o nepozvání prezidenta Miloše Zeman nemluvě.)

* Alternativa "zdola":

To, co bylo uvedeno při charakteristice alternativy "shora", by mohlo vést k závěru, že na forhontě je alternativa "zdola". Ta totiž dle historických zkušeností zpravidla nastupuje tam, kde se reformy "shora" zablokují.

Opozice vůči vládě posiluje, existuje řada kvalifikovaných perspektivních osobností hlásících se ke středolevé pozici, zejména pak poměrně široké zázemí odborně zdatných osob všech aktivních věkových kategorií (od doyenů, přes střední a mladší generaci až po tu nejmladší).

Na druhé straně se však projevuje velké množství deficitů:

- Důsledky devastace všech složek levice dlouhodobým odklonem od funkční teorie, nejen nedoceněním teorie, ale i jejím dlouhodobým odmítáním.

- Nepochopení některých základních pravd (například toho, že ideové zázemí musí být tak silné, aby umožnilo "rozštípnout zdola držitele moci shora" a získat spojence, bez kterých to nejde), což je důsledek předešlého.

- Přežívající ortodoxie v chápání společenské změny (jako "znárodnění", přesněji postátnění a následné socializace, tj. cesty, která je ze zásadních důvodů neprůchodná, mimo logiku dějin, ale kterou nechce opustit ani radikální, ani umírněná levice).

- Neschopnost promítnou některé pozitivní jevy v obnově ideového zázemí (již zmíněné kvalifikované osobnosti, např. I. Budil, J. Campbell, P. Drulák, P. Hampl, Michal Ševčík, Miroslav Ševčík, I. Švihlíková, Z. Zbořil... - omlouvám se všem, kteří sem patří a které jsem neuvedl) do volební kampaně, která je stále pojímána jako "marketingově upravené sliby".

- Nedotažená spolupráce těch, kteří se podílení na rozvíjení ideového zázemí levice do podoby ucelených, funkčních, explicitně formulovaných, rozvíjejících se systémů, které jsou schopné se vzájemně ovlivňovat, doplňovat, přejímat podněty, předjímat proces reálného sjednocování jak levice, tak zejména získávaní spojenců "shora".

Průběžný závěr: Bylo by fajn, pokud by úsilí o systematické pěstování vize mělo více ohnisek; bez toho také k žádoucímu posunu nedojde.

(Pokračování dalšími aktuálními body)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Už dlouhou dobu jsem toužil podívat se do Temešváru, města v maďaské části Rumunska se slavnou dávnou i nedávnou historií. Město je to dost velké, hodně špatně se tam parkuje, ale stojí za to jej navštívit.

Ubyloval jsem se kousek odsud, asi 50 km, ve městečku Lugoj. Mj. i proto, abych se podíval na druhou stranu až k Železným Vratům na Dunaji. Po cestě jsem navštívil i některá další města, městečka či místa. Bylo to zajímavé a stálo to za to.

Třetí den - návštěva Temešváru. Při návratu jsem se stavil v poměrně velkém místním skanzenu na kraji města.

Skanzen je zajímavý tím, že ukazuje, jak se do této oblasti promítaly různé kultury. Včetně naší. V Bantustanu žije velké množství Čechů.

Poměrně dost se lze dočíst i zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ban%C3%A1t

Tady je český původ dost zřejmý.