Vize, jakou potřebujeme/1343

Vize, jakou potřebujeme/1343

Logika dějin a současnost/20

Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách.

V této části se pokusím o určité shrnutí stávajícího.

Několik tezí vyplývajících ze stávajícího teoretického zpracování tématu ekonomie produktivní spotřeby

a pozičního investování – část I.

(Shrnutí pod určitým zorným úhlem)

1. K velké společenské proměně srovnatelné s průmyslovou revolucí, ve které se dominantním sektorem stane odvětví produktivních služeb (a která – jak s oblibou říkám – navrátí ekonomiku k člověku a člověka jakožto člověka do ekonomiky) dojde následujícím způsobem:

1.1. Zrodí se povícero lokálních ekonomických minisystémů (typu někdejších Slušovic či Baťových firem), v nichž převládnou hry založené na vzájemné kooperaci (KK-hry), které budou schopny vzdorovat nepřízni prostředí zamořeného pozičním investováním a podřízeného současné globální moci.

1.2. Tyto lokální minisystémy se mezi sebou začnou horizontálně podporovat a využívat možnosti vzájemné kooperace (čím se KK-hry posunou na vyšší úroveň, a to na nadnárodní, postupně i globální).

1.3. Významnou (orientující, zprostředkující) roli v tom budou hrát ty univerzity či fakulty, které budou reagovat vlastním pozitivním vývojem na současnou krizi vzdělávacího systému, zejména na úpadkem či přesněji "zamoření" akademické půdy pozičním investováním, jeho produkty a důsledky.

1.4. Předcházející tři body předpokládají průběžné vyvíjení teoretického zázemí, které bude řešit jak otázky spojené se strategickým směřováním, tak i akční a realizační problémy.

K tomu:

- V obecné rovině na výše uvedeném pohledu není zas tak nic nového, pokud si připomeneme článek M. Zemana v Technickém magazínu uveřejněný v srpnu 1989: "Evoluční scénář simuluje vývoj, podmíněný takovou změnou systému společenského řízení, která je založena na postupném obnovování kontrolních mechanismů zpětné vazby. Zdá se, že významnou roli by zde mohl sehrát jev, označovaný jako ostrovy pozitivní deviace. Jde o lokální společenství, která mají výrazně vyšší výkonnostní parametry než celospolečenský průměr, jejichž členové ještě neztratili vnitřní zájem o svou práci a přijímají i často dnes neúnosné riziko, ať již jde o nové formy podnikatelských činností, kulturních aktivit, občanských iniciativ, spotřebitelských nebo ekologických hnutí apod. Postupný vznik horizontální informační šité mezi těmito ostrovy by vedl k urychlení jejich difúze, ke vzniku širokého celospolečenského hnutí na podporu přestavby. I zpočátku drobné změny by mohly uvolnit zesilovací zpětnou vazbu, pracující tentokrát v režimu "čím více, tím více", resp. "čím lépe, tím lépe". Za této situace, vyžadující i širší uplatnění samosprávných prvků, včetně vlastní alternativní volby řídících pracovníků, by bylo funkční otevření se vnějšímu prostředí a využití jeho podnětů bez pasivního a nedůstojného čekání na vnějšího spasitele." – Celý (i dnes fascinující) článek je ke stažení např. zde: https://interkom.vecnost.cz/1989/19891354.htm

- Lepší mechanismus změny nikdo nenajde (povstání zoufalých, které v logice věci nemůže nebýt zmanipulované existující mocí, či bezradné (gorbačovské) administrativní předepisování nefunkčních samospráv či družstev nikam nevede, resp. jen by prohloubilo úpadek).

- Z výše uvedeného hlediska je inspirující teorie designu a implementace mechanismů v podání L. Hurwicze, zejména jeho odpověď na otázku, kdo uhlídá strážce pravidel hry (zákonů): konvergence zájmů prostřednictvím navržených mechanismů a sebeprosazování Nashových rovnováh v systému (tj. to, že se nikomu, resp. dostatečné většině, nevyplatí ze samotné podstaty hry, resp. navržených mechanismů, pravidla hry porušovat).

- Prezentované teze lze interpretovat i jako "oprášení" dávno zapomenutého (kdysi slavného) článku M. Zemana, samozřejmě obohaceného o teoretickou reflexi negativních historických zkušeností (toho, co se reálně událo v důsledku bujení struktur založených na pozičním investování a struktur založených na vzájemným krytí porušování obecně přijatých zásad, které se velmi rychle propojily se zbytnělou současnou globální mocí).

- Komu se bude zdát, že výše řečené je "moc teoretické", může dál snít nereálné sny, nebo propadnout zoufalství bezmoci. Podle mě je lepší, kdy se pokusí sám pro sebe i pro druhé to, co je zde napsán, interpretovat srozumitelně.

(Pokračování dalšími tezemi)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Už dlouhou dobu jsem toužil podívat se do Temešváru, města v maďaské části Rumunska se slavnou dávnou i nedávnou historií. Je využito i v několika vtipech (Kohn - "Prý si chtěj, Roubíček, vzít Sáru z Temešváru. Věděj von, že ji zná celý Temešvvár?" Roubíček - "Já tam byl, a ono to není zas tak velký město."). Město je to dost velké, hodně špatně se tam parkuje, ale stojí za to jej navštívit.

Ubyloval jsem se kousek odsud, asi 50 km, ve městečku Lugoj. Mj. i proto, abych se podíval na druhou stranu až k Železným Vratům na Dunaji. Po cestě jsem navštívil i některá další města, městečka či místa. Bylo to zajímavé a stálo to za to.

Třetí den návšta Temešváru. Jedno ze dvou velkých náměstí.

Kostel na náměstí.

V nedávno vydaném průvodci městem (překlad z angličtiny) se říká, že v Temešváru jemálo restaurací. Tady se asi hodně změnilo k lepšímu. Jsou zde všude a dobré.

Téměř všechny secesní domy v centru jsou již opravené, takže se městu vrací bývalá krása.