Diskuse k současným problémům/10
Zatímco v seriálu k vizi běží důležitá série k teorii mechanismů (což je součást teorie her s největší mírou angažovanosti při řešení reálných společenských problémů), probíhá v okruhu pěstitelů vize diskuse k otázkám, které s tímto tématem více či méně bezprostředně souvisejí. Vybírám několik významných příspěvků z této diskuse a zařazuji je paralelně se sérií k teorií mechanismů s tím, že je pak ve vhodném kontextu zařadím i do seriálu k vizi.
V této části se pokusím o neúplné shrnutí a několik námětů v několika ne zcela navazujících bodech. Jsem rád, že diskuse se (s určitou nadsázkou) věnovala především otázce "jak diskutovat". To je moment, který nemůžeme přeskočit. Proto také vybírám zejména to, co se toho bezprostředně týká:
1. Podle mě velmi přínosné jsou myšlenky Emila Šilhána vztahující se k roli moderátora a "kruhů" pro dialog. Vybírám jen jeden z aspektů: "Domnívám se, že je třeba vytvořit více "kruhů" pro dialog. První rozhodující kruh představuje "radu starších", který by byl zodpovědný za přípravu nového systému a byl by složen ze zástupců kapacit z mnoha různých odvětví. Další kruhy II. řady by představovaly a zastupovaly jednotlivá odvětví, tedy jednotlivá odvětví průmyslu, vědy, školství, zdravotnictví, obrany apod. Poslední kruh by představoval celou společnost, přičemž občané by mohli vstupovat do problematiky jednotlivých kruhů připomínkami, podněty, například formou hlasování. Open source dialog uvnitř kruhu "rady starších", byl by v tomto kruhu uzavřen a nebyl by přístupný dalším kruhům, teprve výsledky by byly k dispozici kruhům II. řady. Pokud se mezi občany objeví někdo, kdo je vzdělaný, zkušený, má potenciál a snahu se do kruhů II. řady zapojit, nesmí mu být bráněno projevit názor a obhajovat ho. O vstupu nového člena do kruhu II. řady by členové tohoto kruhu hlasovali. To samé platí i o vstupu nových členů z kruhů II. řady do prvního kruhu. Opakuji toto je moje představa, ale samozřejmě je to jen náznak možného principu systému řízení, jistě bude v případě zájmu překonán dokonalejším principem." - Je to blízké hnutí 12*12 průvodců, k tomu v kontextu celého článku v Šilhána:
- Oceňuji kontext, ve kterém je zdůrazněna role moderátora, protože sdílení myšlenek je to nejdůležitější. Na tom, že to (nejen my) neumíme, vše vázne.
- Podle mě je schéma "tvůrci-patroni-průvodci-odpůrci" vhodnější než např. uvažování a "resortním okruhu". Nelze dělat dostatečně nosný resortní program, když nepochopíme podstatu současných změn.
- Nelze přehánět ani fandovství, ale ani despekt k současným opozičním stranám (včetně ANO). Je velmi důležité, aby tyto volby přinesly otevření cesty ke změnám – především obraně proti panujícímu zlu (současné globální moci a jejím poskokům u nás), ale také k částečné nápravě.
- Není třeba podceňovat vliv pěstitelů naší vize, budeme moci dost věcí ještě v rámci těchto voleb ovlivnit. Přitom – zdůrazňuji – naším cílem není vytvořit alternativní volební subjekt, ale kultivovat stávající. Každý z pěstitelů se ovšem může svobodně angažovat při tvorbě či podpoře kteréhokoli současného či budoucího volebního subjektu.
- Bylo by dobré k procesu sdružování využít i elektronické zprostředkování kontaktů v reakci na jednotlivé příspěvky. Komu ze čtenářů se některý z diskusních příspěvků líbí, může požádat o zprostředkování kontaktu. Jak to pak zájemce s osloveným využijí, závisí jen na nich.
2. Rovněž v příspěvku Miroslava Slouky je podstatná část úvah věnovaná tomu, jak si lépe a efektivněji porozumět, tj. sdílet již poznané:"Často se osvědčuje i "oddělené rokování" o metodologických otázkách, při současném používání dalšího "metaslovníku", jímž budou metodologické otázky řešeny (tj. "mimo" obsah řešení základní posloupnosti směrem ke stavu žádoucímu)." – Vřele doporučuji. Společný jazyk je nutné vytvářet za pochodu a snažit se prostřednictvím pojmů vyjasnit, jak chápe pojmy ten druhý, kdo je požívá často v odlišných kontextech.
3. Musíme počítat s tím, že vše nepůjde tak snadno, jak si nyní někteří po zvolení Trumpa myslí. Ten bude ještě dlouho zápolit se současnou globální mocí dobře usazenou v US i dalších "západních" institucích. A bude muset jít i na řadu kompromisů. Proto budeme potřebovat výraznou ideovou převahu opírající se o dobrou teorii. Ta se musí vyzbrojit tím nejlepším, co bylo na akademické půdě vytvořeno, a současně se přesvědčivými teoretickými výboji "zadrápkovat" i na úrovni "oficiální" vědy, resp. na již zmíněné akademické úrovni. Nebude to jednoduché, jak jsem nedáno poznamenal na FB:
Důležitá budu i role rozvíjení vědy mimo akademickou půdu, resp. aby došlo k propojení tvorby teoretického zázemí, které se vytváří spíše po alternativní linii (významnou roli hraje Jungmannova národní akademie Petra Hampla, sdružení Svatopluk, sdružení sv. Vojtěcha spolek Adalbert, časopis !Argument, sdružení Kudy z krize, snažíme se o to i v rámci pěstování Perspektivní, realistické a přitažlivé vize), s akademickou půdou, resp. osobnostmi a pokud možno i odbornými týmy, které zde působí. A to na úrovni toho, kam věda o společnosti došlo i v mezinárodním měřítku nejdále.
(Pokračování dalším tématem)