THBU (19.2) a Dunning-Krugerův efekt

7. březen 2013 | 07.37 |

THBU (19.2) a Dunning-Krugerův efekt

Dokážeme pomocí teorie her vysvětlit Dunning-Krugerův efekt? Jaké praktické závěry z toho vyplývají, tj. jak se v praxi bránit Dunnin-Krugerovu efektu? Lze původ psychologických jevů vždy objasnit prostřednictvím teorie her?

Úvodní poznámka

Platí to, co je uvedené v dílu 19.1.

Řešení úloha k zamyšlení 1(19.1): Který či které z dosud prezentovaných nástrojů teorie her v rámci našeho seriálu by bylo možné využít k objasnění Dunnin-Krugerova efektu?

Cestu k objasnění tohoto efektu najdeme zejména v dílech (24)-(26) našeho seriálu. Tyto díly patří k teoreticky nejnáročnějším, ovšem právě proto mají velmi široké využití a umožní podívat se "pod pokličku" toho, co se odehrává.

Pokusíme se populárně využít toho, o co jde (a tím také zpřístupníme náročné teoretické pasáže snadnějšímu pochopení).

V uvedených dílech se popisuje, jak se v různých systémech (které nazýváme redistribučními systémy) vyjednává vytváření koalic a rozdělení výplat. Z modelu pro tři hráče je zřejmé, že pokud se spojí dva méně schopní má to následující důsledky:

- Polepší si na úkor třetího hráče více, než pokud by se některý z nich spojil s tím schopnějším.

- Výkonnost systému poklesne více, než pokud by se některý z nich spojil s tím schopnějším a ještě více, než pokud by dosáhli společně přijatelné dohody.

Nutkání ke spojení dvou méně schopných proti schopnějšímu je značné. Matematický popis vyjednávání v uvedeném systému však říká, že pokud každý z hráčů oceňuje adekvátně své schopnosti, pak nejschopnější hráč určitým ústupkem, pokud jde o rozdělení výplat, získává stejnou možnost vytvořit diskriminující koalici, jako méně schopní hráči. Pro všechny hráče - pokud na systém nepůsobí vnější vlivy - je pak výhodné vytvořit společnou koalici všech tří hráčů. Způsob vytvoření této společné koalice popisuje NM-modifikované Raiffovo řešení Nashova vyjednávacího problému.

Problém je v tom, že nejvýkonnější hráč musí odevzdat část toho, co pochází z jeho výkonu, méně výkonní hráči získávají něco navíc oproti tomu, co je výsledkem jejich výkonu. Proto i při vyjednání společně přijatelné rovnováhy dochází k určitému poklesu výkonnosti systému v důsledku nákladů diskriminace.

Více výkonní tak musejí část toho, co by si zasloužili, odevzdat méně výkonným. A všichni považují za normální. V důsledku námi často zmiňovaného přenosu motivací na zprostředkování (viz díl (19), na který navazujeme) pak dochází přesně k těm jevům, které jsou popsány jako Dunning-Krugerův efekt.

Z toho vyplývají dva významné dílčí závěry:

1. Je dobré co nejvíce chápat námi navržené řešení Nashova vyjednávacího problému pro tři hráče (za které považujeme to, co jsme označili jako NM-modifikované Raiffovo řešení). Jakkoli se jedná o využití netriviálního matematického aparátu, má značný praktický význam a i laik se může naučit to, co toto řešení obsahuje, resp. o čem vypovídá, využívat.

2. Popis dalšího psychologického jevu, tentokrát Dunning-Krugerova efektu, byl podstatně upřesněn s využitím nástrojů teorie her. To svědčí o perspektivnosti programu hledání prostřednictvím teorie her (s přihlédnutím k jejich kontextuálnímu charakteru) vysvětlení standardních sociálních situací souvisejících s určitými psychologickými fenomény. Lépe pak pochopíme podmínky, za kterých nastávají, to jak je využívat či naopak čelit jejich následkům, jak spolu navzájem souvisejí apod.

Jaká praktická doporučení z objasnění Dunning-Krugerova efektu vyplývají?

Každý člověk je v něčem schopnější (lepší, výkonnější, přínosnější apod.) než jiný člověk, každý má svoje místo, na kterém je nejlepší. Pokud chceme vytvořit soudržný tým, od počátku je nutné orientovat se na komplementaritu těch, co ho vytvářejí. Na to, aby se vzájemně učili rozpoznávat své silné stránky, ale také uvědomovat si své slabé stránky.

Pokud zanedbáme vědomé vytváření týmu na bázi komplementarity, dříve nebo později dojde ke vzpouře průměrných a podprůměrných. Často i pod vlivem vnějších faktorů působících na ten či onen systém, v němž jsou lidé sdruženi ke společnému výkonu (a který nazýváme redistribučním systémem).

Úloha k zamyšlení 1(19.2), pro kterou zatím nemáme adekvátní řešení

Zabezpečení komplementarity hráčů v redistribučním systému je nejlepší prevencí proti působení negativních důsledků Dunning-Krugerova efektu. Každý se musí cítit být něčím přínosný, něčím lepší než ostatní a všichni si uvědomují svou vzájemnou prospěšnost. Velmi často se však setkáváme se snahou vytvořit v (redistribučním) systému, v němž jsou lidé sdruženi ke společnému výkonu, situaci, při které dochází k opaku: Místo hledání kompatibility dochází k vyhrocování rivality, a to často i podle kritérií, která nenapomáhají zvyšovat výkon celého systému. Přitom vyhrocování rivality tímto způsobem iniciují nikoli ti, co jsou v systému nejvýkonnější a pro systém nejpřínosnější, ale naopak ti, co z hlediska hlavního výkonnostního zaměření daného systému jsou nejméně přínosní. Nepochybně se jedná o určitou obdobu či pokračování Dunning-Krugerova efektu. Jaké jsou příčiny tohoto fenoménu?

Poznámka:

K Dunnin-Krugerova efektu existuje na internetu velké množství zdrojů. Kromě již citovaných mj. též:

http://inspiromat.cz/post/41785848515/dunning-krugeruv-efekt-hloupost-a-objektivita-v

http://www.avimet.cz/index.php?id=read&idd=1305853710

http://www.growjob.com/clanky-personal/mentalni-mor-vlastni-neobjektivita/

http://massive-error.blogspot.cz/2010/07/vzpoura-diletantu.html#!/2010/07/vzpoura-diletantu.html

Zajímavé a příznačné je, že některé příspěvky (i z těch, na které odkazujeme) jsou projevem toho, co by se dalo nazvat "Dunnin-Krugerův efekt na druhou". Tj. kdy méně schopní využívají argumentaci tímto efektem ve svůj prospěch, aby podpořili své stanovisko a dehonestovali protivníka. Snadno se to pozná podle toho, zda ve vášnivé diskusi argumentuji k věci, nebo se snaží protivníka zpochybnit nikoli vahou svých argumentů, ale tím, že mu připisují (bez dostatečných podkladů), že sám je obětí tohoto efektu.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře