THBU (19.1) a Dunning-Krugerův efekt

6. březen 2013 | 08.00 |

THBU (19.1) a Dunning-Krugerův efekt

Teorie her vysvětluje psychologický jev. Proč neschopní své schopnosti nadhodnocují a schopní podhodnocují? Jaké to má závažné společenské důsledky? Jak být "člověkem na svém místě"? Jak se bránit důsledkům Dunning-Krugerova efektu?

Úvodní poznámka

Toto pokračování seriálu Teorie her jako bojové umění navazuje zejména na díl 19, ve kterém jsme popsali některé důležité psychologické jevy spojené s přenosem prožitků na zprostředkování, tj. z finálního uspokojení určité potřeby na prostředky, činnosti a situace podmiňující uspokojení potřeb. Při zpracování jsem využil kromě internetových zdrojů, na které odkazuji, též některé odborné texty M. Blahouta.

Co je to Dunning-Krugerův efekt?

Dunning-Krugerův efektříká: "Míra odbornosti v daném oboru má vliv na schopnost hodnocení sebe i druhých.

Lidé s nízkými schopnostmi či kompetencemi v dané oblasti dosahují nízkého výkonu, avšak mají naopak tendenci výrazně přeceňovat dosažený výsledek při srovnávání s ostatními. Naopak lidé s vysokou odborností své dosažené výsledky mírně podceňují. V prvním případě jde o přecenění vlastních sil, ve druhém případě o přecenění sil ostatních.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dunning-Kruger%C5%AFv_efekt

Příslušnou studii, kterou publikovali D. Dunning a Kruger v roce 1999 (roku 2000 byli oceněni Nobelovou cenou za psychologii). Studie zkoumá rozpor v lidských schopnostech a způsobu, jak je lidé vnímají. Dunning a Kruger provedli experiment, při němž vzali škálu dobrovolníků s rozdílnými schopnostmi. Požádali je, aby si udělali řadu testů zaměřených na různé schopnosti, logiku, znalosti, gramatiku atd... Poté rozřadili dobrovolníky od nejhoršího po nejlepší podle toho, jakých výsledků dosáhli. Následně byli účastníci testu požádáni, aby sami zhodnotili svůj výkon v daném testu ve vztahu k ostatním účastníkům, tedy zda se domnívají, jestli jejich výsledky budou spadat do kategorie těch podprůměrných, průměrných, či nadprůměrných.  Výsledek byl následující:

Graf 1: Reálné výsledky testu spolu se sebehodnocením účastníků testu

Zdroj: S využitím http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dunning-Kruger%C5%AFv_efekt

vlastní zpracování (M. Blahout, upravil R. Valenčík)

V grafu 1 můžeme vidět, jaký byl výsledek. Na vodorovné ose jsou účastníci seřazeni od nejméně schopných po ty nejschopnější. Na svislé ose hodnoty dosažených výsledků. Modrá čára ukazuje jakých, skutečných výsledků účastníci testu dosáhli. Červená čára ukazuje, jak sami ohodnotili své výsledky. Už z prvního pohledu je patrný velký nepoměr mezi skutečnými a domnělými výsledky těch nejméně schopných účastníků. Ovšem čím lepší výsledky, tím se rozdíl mezi skutečnými a domnělými výsledky zmenšuje. U těch nejvíce schopných jedinců jsou skutečné výsledky dokonce lepší, než ty domnělé. Můžeme tedy z toho vyvodit, že schopnější lidé jsou i lépe schopni ohodnotit své schopnosti.  Tento efekt lze pozorovat ve všech oborech i napříč věkovými a národnostními skupinami.

Zajímavé zjištění je i fakt, že ti nejschopnější své schopnosti podceňují. Ovšem není to proto, že by nedokázali své schopnosti relevantně zhodnotit, ale díky tomu, že podle sebe hodnotí ostatní účastníky a tím je přeceňují. Každý, kdo někdy něco vysvětloval a posléze testoval jeho znalosti, tak se setkal s tím, že od ostatních očekával lepší výsledky. Člověk schopný v dané oblasti má dostatečné dovednosti a znalosti, díky kterým je pro něj řešení případných problémů, či úkolů velmi snadné a věří, že ostatní jsou podobně schopní, jako on. Dunning s Krugerem udělali ještě jeden navazující experiment, který je znárodněn na grafu číslo 2. Požádali účastníky z nejnižšího a nejvyšší kvartilu, aby se seznámili s výsledky ostatních účastníků experimentu. Tím získali povědomí o tom, jak si na tom stojí ostatní. Poté požádali, aby revidovali své rozhodnutí o vlastních schopnostech. Výsledek je vidět ve druhém grafu. Zatímco ti nejschopnější upravili své sebehodnocení tak, že se více blížilo realitě, ti nejméně schopní své sebehodnocení téměř nerevidovali.

Graf 2: Reálné výsledky testu spolu s upraveným sebehodnocením účastníků testu

Zdroj: S využitím http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dunning-Kruger%C5%AFv_efekt

vlastní zpracování (M. Blahout, upravil R. Valenčík)

Neschopní lidé v daném oboru trpí následujícími chybami:

1. Jejich neschopnost jim brání dosáhnout dobrých výsledků.

2. Díky své neschopnosti nejsou schopni rozpoznat svojí neschopnost.

3. Kvůli tomu, že si nejsou vědomi své neschopnosti a svých chyb, nemohou se z nich poučit a tím jsou nuceni k jejich opakování.

4. Jelikož nejsou schopni poznat svoji chybu a žijí v iluzi o svých schopnostech, tak když jsou konfrontováni se svými špatnými výsledky, mají tendenci svádět svá špatná rozhodnutí na externí faktory.

Záměrně se v textu mluví o schopnostech, nikoliv o inteligenci. Inteligentní člověk může mít vysoké IQ a mít výrazné schopnosti v různých vědních oborech, ale tito lidé mívají malé EQ a díky tomu bývají neschopní například v sociálních interakcích. Tedy nezáleží na celkové inteligenci člověka, ale na jeho konkrétních schopnostech v daném oboru.

Méně úspěšní, kteří si nejsou vědomi pravé příčiny své neúspěšnosti, stále trpí iluzí, že si vlastně počínají dobře a mají tendenci si své špatné výsledky vysvětlovat vnějšími faktory. Jako například můžeme uvést: "Vytáhl jsem si špatnou otázku", "Šéf si na mne zasedl v práci". Je důležité říci, že někdy tyto vnější faktory mohou sehrát roli. Je ovšem důležité rozlišit, kdy je to relevantní a kdy nikoliv. Pokud jsou tyto faktory stálé, nebo časté, je nasnadě si uvědomit, že se jedná pouze o výmluvu. Pokud si člověk jednou vytáhne špatnou otázku a díky tomu dosáhne špatných výsledků u zkoušky, jedná se o náhodu, kterou nelze ovlivnit. Ovšem, pokud si ji podle svého zdání vytáhne pokaždé, tak to může brát jako indikátor, že je pod vlivem Dunnin-Krugerova efektu.

Úloha k zamyšlení 1(19.1)

Který či které z dosud prezentovaných nástrojů teorie her v rámci našeho seriálu by bylo možné využít k objasnění Dunnin-Krugerova efektu?

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře