Jaké reformy a proč (49) Retro: Dopis ČSSD

25. březen 2014 | 07.32 |

Jedním ze zajímavých materiálů, které jsem našel z doby více než před deseti léty (konkrétně z roku 2003), byl tento dopis, který jsem s přílohami (budou v dalších pokračováních seriálu) zaslal poslancům a členům ČSSD. Odpovědi na tento dopis rovněž uveřejním.

Dopis poslancům ČSSD (na vědomí i dalším členům ČSSD)

Poznámka: Dopis byl zaslán všem poslancům ČSSD na jejich ověřené elektronické adresy a pro srovnání přesně stejnému počtu členů ČSSD či osobám názorově blízkým ČSSD z odborných kruhů. Z poslanců na něj nereagoval ani jeden. Přehled ostatních odpovědí je uveden za dopisem.

Text dopisu

Vážená přítelkyně,

Vážený příteli,

obracím se na Vás s informací týkající se zásadní otázky, návazně pak se žádostí o to, abyste si správnost tvrzení obsažených v této informaci ověřili. Bezprostředním podnětem pro napsání tohoto dopisu byla odpověď ministra financí B. Sobotky na otázku redaktora Práva v rozhovoru otištěném 16.7. (citováno proloženě):

* Co kdybyste vyslyšeli hlasy těch, kteří volají po zavedení alespoň minimálního školného na vysokých školách?

Odpověď:Zavedení školného kolem deseti tisíc na studenta by asi nemělo příliš velký ekonomický smysl. Aby to pro ně bylo zajímavé, muselo by být daleko vyšší, a to už by znamenalo bariéru v přístupu ke vzdělání pro nižší příjmové kategorie. Tady jde o zásadní politické stanovisko sociální demokracie a my v tomto funkčním období nebudeme souhlasit se zavedením školného. Ani já osobně nejsem stoupencem zavádění školného na veřejných vysokých školách. Lidé, kteří mají finanční prostředky, si mohou dovolit studovat na soukromých školách, kde se školné platí. Ale pro lidi z nižších a středních příjmových kategorií bychom tady měli mít bezplatný systém veřejného vzdělání od základních škol až po vysoké školy.

Tato odpověď B. Sobotky obsahuje hned několik velmi závažných nepravdivých tvrzení:

1/ V ČR nikdo nikdy nenavrhoval zavedení školného, které by znamenalo bariéru v přístupu ke vzdělání pro nižší příjmové kategorie. To se týká např. návrhu, který projednávala Poslanecká sněmovna v únoru 2002.[1] V současné době je Institutem pro sociální a ekonomické analýzy[2] připraven návrh reformy financování vysokých škol, který oproti současnému stavu podstatným způsobem zaručuje nezávislost přístupu k vysokoškolskému vzdělání na příjmových poměrech domácností uchazečů a který z tohoto hlediska prošel oponenturou ze strany předních světových odborníků.[3] (Podrobněji viz příloha 1.) Podstatou návrhu je časově omezený podíl vysoké školy na příjmech jejích absolventů (např. 3 % z příjmu po dosažení 1,5 násobku průměrného příjmu po dobu 10 let). (Podrobněji viz příloha 2.)

2/ Jak je zřejmé i z výše uvedeného, dostávaly by vysoké školy touto cestou během několika málo let podstatně vyšší finanční částky ze soukromých zdrojů, než jsou dnes licitované 2 nebo 5,2 miliardy. A podíl soukromých zdrojů by se neustále zvyšoval. Především však by šel přímo ve prospěch těch vysokých škol, které zajišťují svým absolventům nejlepší uplatnění.

3/ Existují nezvratné důkazy o tom, že nerovnosti v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání jsou u nás mnohem vyšší než ve vyspělých zemích, včetně těch, kde existuje spoluúčast studentů na krytí nákladů spojených se studiem (školné). Stejně tak lze snadno na spolehlivých datech ukázat, že čím lukrativnější či atraktivnější obor studia, tím větší je na dané škole podíl studentů z bohatých rodin. Sociální exkluze je u nás obrovská převážně díky omezené nabídce příležitostí studovat.

4/ Logickým důsledkem tohoto stavu je, že na soukromých vysokých školách, kde studenti hradí náklady na své vzdělání v plné míře, studují převážně děti z chudších rodin. Ty si pak musí během studia přivydělávat a tak ze svých daní přispívají těm šťastnějším bohatším, kteří studují za státní peníze. Ani zahraničním expertům neuniká, že náš současný systém je asociální a vede k přerozdělování, kdy chudí platí studium bohatým.

5/ Především pak z hlediska reformy financování vysokých škol nejde jen o peníze, ale o to, aby vysoké školy byly zainteresovány na uplatnění svých absolventů. Dnes prakticky žádná zainteresovanost tohoto typu neexistuje. Výsledkem je, že zatímco ještě v roce 1996 bylo rok po ukončení studia nezaměstnaných jen 1,5 % absolventů, tak počet nezaměstnaných absolventů vysokých škol ještě rok po ukončení studia je dnes již 10 %, tj. více než je průměrná míra nezaměstnanosti![4] To mj. znamená, že stávající systém vysokoškolského vzdělání nejenže není faktorem působícím proti nezaměstnanosti, ale naopak - rozmnožuje ji.

"Zásadní politické stanovisko" nemůže být založeno na celé kaskádě nepravd, přitom zastírat neudržitelnost a asociálnost současného systému financování vysokých škol. Přiznám se, že nedovedu pochopit, proč kompetentní osoby odmítají přijmout nesporná fakta. (Pokud se např. týká B. Sobotky, již v lednu jsem jej dopisem informoval o nutnosti spojit reformu veřejných rozpočtů s reformou financování vzdělání, dostal jsem od něj pozitivní odpověď; návazně B. Sobotka obdržel publikaci "Proč tak těžko...?", ve které jsou fakta o tom, jak současný systém působí asociálně a je podrobně popsána navrhovaná reforma financování vysokoškolského vzdělání.)

A nechápu ještě jedno. Sociálně demokratičtí ministři předkládají bez uzardění návrhy, které jsou z hlediska veřejného mínění skutečně píchnutím do vosího hnízda (prodloužení odchodu do důchodu, podíl na hrazení zdravotní péče do 2000,- Kč ročně apod.). Tímto budou pochopitelně nejvíce postiženi ti, co jsou na tom nejhůře. Ve světle toho se jeví obavy z jakýchsi negativních sociálních dopadů toho, že by se vysoké školy mohly podílet na budoucích příjmech svých absolventů jako čiré pokrytectví. Zejména v době, kdy je veřejnost o možnosti tohoto způsobu dofinancování vysokého školství lépe informována než příslušní ministři a kdy podle výzkumů veřejného mínění má tento systém již většinovou podporu.

Jak je možné, že místo seriózního projednání návrhu na reformu financování vysokého školství přichází MŠMT s "reformou" nazvanou "Konkurenceschopnost českých veřejných vysokých škol - reforma financování", kde se v části "Principy nové struktury pravidel financování veřejných vysokých škol" říká např. doslova (cituji): "Zavedení selektivní podpory výzkumu a vývoje na VŠ podle výkonu. Vyšší finanční podpora specifického výzkumu bude směřovat do škol/fakult, které mají dlouhodobě (např. za posledních 5 let) vyšší poměr mezi prostředky získanými na vědeckou/tvůrčí činnost a prostředky získanými na vzdělávací činnost." (Podobných nesmyslů které přímo deklarují "uchování starých pořádků" a protivýkonnostní orientaci je v materiálu více.)

Čím si vysvětlit tyto paradoxy? Není snad za tím vším snaha neumožnit naší zemi postavit se na vlastní pevné nohy kvalitního systému vysokoškolského vzdělání?

V návaznosti na výše sdělené informace Vás žádám o ověření následujícího:

1/ Systém financování vysokých škol navržený ISEA (Institutem pro sociální a ekonomické analýzy) uveřejněný v publikaci "Proč tak těžko...?" nevytváří žádné "bariéry v přístupu ke vzdělání pro nižší příjmové kategorie".[5]

2/ Současný systém financování vysokých škol vytváří sociální exkluzi (omezuje přístup méně majetných ke studia na lukrativnějších oborech) a vede k tomu, že na soukromých vysokých školách studují převážně děti rodin z nižších a středních příjmových kategorií.

3/ Podle dostupných dat získaných a zpracovaných MPSV a ÚIV dramaticky roste dlouhodobá nezaměstnanost absolventů vysokých škol, což svědčí mj. o prudkém poklesu efektivnosti vzdělávacího procesu na vysokých školách. To je dáno především tím, že neexistuje jejich zainteresovanost na uplatnění jejich absolventů.

Myslím, že problematika, kterou jsem ve stručnosti načrtl, je dostatečně závažná k tomu, aby klub ČSSD pověřil někoho důvěryhodného ověřením výše uvedených skutečností. Myslím, že by bylo naivní a nezodpovědné zaujmout "pštrosí" taktiku.

V Praze dne 20.7.2003

S pozdravem Doc. Radim Valenčík, CSc., člen ČSSD Praha 2



[1]/ Např. ve Stanovisku k zákonu o změně ve financování studia na vysoké škole, které na žádost rektora UK zpracoval tým Martina Potůčka (Centrum pro sociální a ekonomické strategie) 11.2.02, se uvádí:"Hlavní tradovaná námitka proti zavedení školného (riziko sociální exkluze) se ovšem jeví jako neopodstatněná... Oproti výrokům některých politiků a mediálním interpretacím se zákon po našem soudu dobře vyrovnává se sociální stránkou problému. Často slýchané tvrzení o tom, žezákon znemožní potenciálním uchazečům o studium ze sociálně slabších vrstev studovat, se jeví jako neopodstatněné. Školné v podobě, jak je v současnosti navrhováno, neznamená žádnou dodatečnou finanční zátěž pro rodinu studentů během studia, protože je fakticky spláceno až po dokončení studia, a to pouze těmi absolventy, kteří dosáhnou nadprůměrného příjmu. Školné tedy není diskriminací současných ani budoucích chudých. Naopak, s návrhem školného je spojena i reforma sociální podpory studentů, která velmi významně zvyšuje sociální příspěvky pro chudé studenty. Proto je současný návrh zákona spíše než nástrojem diskriminace nástrojem vyrovnávání šancí."

[2]/ Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je občanské sdružení, které vzniklo v roce 2002. Podrobější informace jsou na www.isea-cz.org .

[3]/ Návrh je prezentován v publikaci Proč tak těžko...?, Praha ISEA 2003. Prošel mezinárodní odbornou oponenturou na konferenci University Reform and Accessibility of Higher Education, která se konala 15. - 17.6.03 v Praze.

[4]/ Podle dat ÚIV.

[5]/ Uvedenou publikaci si lze u ISEA objednat na e-mailové adrese: info@isea-cz.org .

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 4.71 (7x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (49) Retro: Dopis ČSSD ondrey 25. 03. 2014 - 08:17