Návrat studené války, či začátek horké ekonomické?

5. březen 2014 | 15.43 |

V souvislosti s krizí na Ukrajině se spekuluje o tom, zda se vracíme do období studené války. Ne. To je chybné hodnocení situace. Začala už horká. Zatím "jen" ekonomická. V ekonomickém světě se totiž vše podřizuje očekáváním. A výroky obou stran (Spojených států a Ruska) byla vyvolána očekávání týkající se nejen budoucnosti ruské ekonomiky, ale i toho, zda se Spojeným státům podaří udržet přibližně 90 % světové ekonomiky jako oblast, ze které vybírá dolarovou emisní daň. Výraznější zmenšení této oblasti ohrozí nejen dolar jako světovou měnu, ale i ufinancování dluhu a aktivit Spojených států. Doposud si totiž Spojené státy mohou tisknout dolar, jak se jim zachce. Inflační tlaky prostřednictvím dolaru bez problémů exportují do celého světa a vybírají tak to, co lze nazvat emisní daň. Bez toho se ufinancování jak dluhu Spojených států, tak zejména ufinancování jejich role ve světě neobejde. Protože již delší dobu bylo jasné, že tento model nevydrží věčně, americké hnutí Tea Party usiloval o snižování dluhu Spojených států.

Viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tea_Party_(hnut%C3%AD)

Zdánlivě tím ohrožovalo ekonomiku Spojených států, Ve skutečnosti jim šlo (aniž by si to všichni členového tohoto elitního klubu možná uvědomovali) o vytvoření vhodných startovních podmínek pro případnou ekonomickou konfrontací se světem, Ruskem či Čínou. Ta nyní začala. Padají sice zatím "jen" slova, ale v ekonomice se přes očekávání i slova mění rychle v realitu. Spojené státy nemají nejlepší výchozí pozici. A první reakce těch zemí, které mají zájem vymanit se z dolarové oblasti (pasti), napovídají, že se situace může vyvíjet velmi dramaticky.

Každopádně popisem hrozeb dala Obamova vrcholová administrativa možná karty příliš brzo na stůl. Dopustila se větší indiskrece, než by odpovídalo situaci. Možná má ještě nějaké trumfy schované, ale to není příliš pravděpodobné. Syrská krize ukázala, že Obamova vrcholová administrativa je odříznuta od informací a že je s ní manipulováno. Nyní se zdá, že totéž platí i o jejím zásobení ekonomickými analýzami.

Důležité rovněž bude, jaké vnitropolitické důsledky ekonomická "horká" konfrontace Spojených států a Ruska bude mít. Nejde totiž jen o ekonomické ztráty, ale i o to, jak kdo situaci ustojí ve své zemi, příp. si touto válkou dokonce posílí pozici.

Mj. o síle Spojených států nijak zvlášť nesvědčí ani "štědrost" ministra zahraničí J. Kerryho, jehož nabídka půjčky ve výši celé jedné miliardy dolarů (!) na tzv. pomoc Ukrajině vyvolala velké rozčarování i na Majdanu (jsou to ani ne dvě třetiny toho, co bude muset Ukrajina zaplatit v nejbližší době jen za plyn Gazpromu).

Nejpravděpodobnější variantou dalšího vývoje je, že Spojené státy začnou pomalu a potichu couvat z ekonomické konfrontace. Možná, že se pokusí něčím tento ústup překrýt (a to může být dost nebezpečné). Ale šídlo je z pytle venku a to, co B. Obama i další členové jeho administrativy svými výroky spustili, už horkou ekonomickou válku nezastaví. Maximálně ji převede z podoby gradujícího konfliktu do podoby vleklého světového střetu.

K tomu ještě uvádím dva články z Aktuálně.cz (to nejdůležitější podtrhuji):

Zatažení do vojenského konfliktu s Ruskem je podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho to poslední, co by chtěl Washington dopustit. To ale podle něj neznamená, že Američanům nezbývá nic jiného než jen nečinně přihlížet, jak armáda prezidenta Vladimira Putina dobývá ukrajinský Krym. Spojené státy mají páky, kterými mohou Moskvě poměrně výrazně zkomplikovat život. Šéf Bílého domu Barack Obama se rovnou nechal slyšet, že je využije tak, aby Rusko izoloval od zbytku světa. Ve hře jsou především opatření jako zmražení aktiv ruských státních podniků i soukromých investorů či vízová omezení vůči ruským občanům. Ekonomika je Achillovou patou Ruska a Američané se do ní strefí, varuje šéf zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Ed Royce. První fáze už ostatně přišla, když Washington v úterý přerušil veškeré obchodní rozhovory s Moskvou. "Pozastavili jsme chystané obchodní a investiční schůzky s ruskou vládou, které byly součástí kroku k prohloubení komerčních a obchodních vztahů," řekl televizi CNN mluvčí Úřadu obchodního zmocněnce Spojených států. Američané navíc zrušili i vojenskou spolupráci s Ruskem, která spočívala především ve vzájemných inspekčních návštěvách základen (jež mají zvýšit důvěru mezi oběma mocnostmi) a občasných společných cvičeních.

Bitva se odehrává i na diplomatickém poli. Sedm nejvyspělejších zemí světa v pondělí zastavilo přípravy červnového summitu G8, který mělo hostit ruské černomořské letovisko Soči. Reakce Moskvy na americká, potažmo euroatlantická opatření přišla vzápětí. Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev pohrozil, že Moskva nebude používat dolar coby rezervní měnu, čímž ho oslabí. Navíc přestane splácet dluhy americkým bankám.Pokud by navíc USA zmrazily účty ruských podnikatelů, doporučí ruská vláda občanům, aby se zbavili amerických cenných papírů. Rusko prý také může vytvořit vlastní účetní a platební systém. "Najdeme nejen způsob, jak zrušit naši finanční závislost na USA, ale vyjdeme i z těchto sankcí posíleni." Putinův muž se opřel i do Bruselu. Varoval, že pokud Evropská unie vyhlásí hospodářské sankce proti Rusku, čeká ji "nevyhnutelná ekonomická katastrofa". Glazjev, který má v Rusku pověst vyhlášeného jestřába, jehož výroky Kreml používá k nezastřeným výhrůžkám Západu, přitom použil oblíbeného strašáka - zemní plyn. "Zastavení dodávek ruského plynu nelze v dohledné době kompenzovat," podotkl. Kreml se od jeho výroků podle agentury RIA Novosti vzápětí distancoval. Prý jde o výhradně osobní názor.

Viz: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rubl-je-achillova-pata-ruska-a-my-ji-trefime-zni-z-usa/r 11036520a38d11e38f6b002590604f2e/

Krize na Ukrajině přerůstá v krizi mezi Ruskem a Západem. Kvůli ruské intervenci na Krymu Spojené státy a Kanada zmrazily vojenskou spolupráci s Moskvou. Washington navíc hrozí, že uvalí ekonomické sankce na ruské banky a zavede pro Rusy vízová omezení. Také Brusel zvýšil na Moskvu hlas. Evropská unie pohrozila zastavením jednání o zavedení bezvízového styku, o které Rusko horlivě usiluje. "Mnohokrát - s fakty v rukou a s právním výkladem - jsme Američanům vysvětlovali, proč jejich jednostranná sankční opatření nezapadají do norem civilizovaných mezistátních vztahů. Žádoucí výsledek to ale nemá. Znamená to, že budeme muset odpovědět, a to nikoliv nutně zrcadlově. Jako vždy v podobných situacích, vyprovokovaných nepromyšleným a neodpovědným počínáním Washingtonu, zdůrazňuji, že to není naše volba," varoval Západ tiskový mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič. Ani odpověď Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat. Horní komora ruského parlamentu - Rada federace - připravila návrh zákona, který má umožnit zabavení majetku firem i soukromých osob z Evropy a USA. "Zákon dává takovou možnost prezidentovi a vládě v zájmu ochrany naší svrchovanosti před útoky," uvedl autor návrhu Andrej Klišas, šéf ústavněprávního výboru Rady federace. Zákon bude podle něj odpovídat evropským standardům. Konfiskace by se měla týkat jak aktiv, tak i bankovních účtů zahraničních firem a soukromých osob. Tedy teoreticky kupříkladu i českého miliardáře Petra Kellnera, který má v Rusku rozsáhlé obchodní aktivity. Zákon dává takovou možnost prezidentovi a vládě v zájmu ochrany naší svrchovanosti před útoky. Podle Klišase teď právníci pečlivě zkoumají, jestli legislativa nebude odporovat ruské ústavě. Jak ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl prezident ruského Institutu národní strategie Michail Remizov, návrh zákona na "znárodnění" majetku zahraničních firem a občanů ve jménu ochrany ruské suverenity je se vší pravděpodobností pouze varovný signál určený západním partnerům. "Zákon o zabavení majetku zahraničním vlastníkům, podobně jako zákon o zjednodušení připojení cizího území k Ruské federaci, je signál mezinárodním partnerům, že v případě eskalace napětí je Moskva připravena k takovému scénáři," vysvětluje ruský expert. Ruský parlament a vláda mají podle něj -  podobně jako ve Spojených státech - rozděleny své funkce: Státní duma s Radou federace navrhují krajní řešení, která vláda a prezident následně mírní. Remizov proto nepředpokládá, že by došlo k masovému znárodňování zahraničního majetku v Rusku. Od minulého týdne v ruské Státní dumě leží zákon, který by měl umožnit připojit k Ruské federaci území cizího státu. Návrh zákona předpokládá, že území, náležící jinému státu, by se mohlo stát součástí Ruska pouze na základě referenda nebo žádosti "legitimního mocenského orgánu" oblasti. Ruští poslanci přitom neskrývají, že návrh zákona má přímou souvislost se situací na Ukrajině. "Pokud rozpad státu bude pokračovat, chtěli bychom, aby Rusko mělo manévrovací prostor. Pokud se Ukrajina bude rozpadat, my bychom mohli operativně přijímat rozhodnutí o připojení nových subjektů," vysvětlil autor zákona, místopředseda klubu provládní strany Spravedlivé Rusko ve Státní dumě Michail Jemeljanov. Ruský prezident Vladimir Putin na úterní mimořádné tiskové konferenci nicméně popřel, že by Rusko usilovalo o připojení Krymu. Jak nicméně dodal, "pouze samotní občané, žijící na určitých územích, mají právo rozhodovat o svém vlastním osudu".

Viz: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/moskva-vraci-uder-na-sankce-odpovi-znarodnenim/r 67d2ebdaa46111e3a55f002590604f2e/

Jinak, ještě trochu optimismu na závěr: Kdo to všechno zaplatí? - No přece my. My, kteří toho moc nemáme a musíme se hodně snažit, abychom si vydělali na živobytí.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.71 (7x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší