Jaké reformy a proč? (27) Elegantní teorie 7

2. březen 2014 | 08.00 |

Problém vztahu mezi efektivností a rovností (jehož součástí je mj. i otázka bohatství a chudoby, odstraňování nerovností apod.) patří mezi nejzávažnější společenské problémy vůbec a přístup k jeho řešení určuje koncepci ekonomiky veřejného sektoru, která je realizována v praxi v té či oné zemi. V oblasti teoretického pojetí vztahu mezi efektivností a rovností dochází k podstatnému posunu, který má závažné dopady i pro ekonomickou praxi.

Viděli jsme, že teorie blahobytu má spoustu problematických míst a že výklad toho, jak chápat společenské optimum, je velmi nejednoznačný. V následující části si ukážeme, kterým směrem kráčí vývoj současné mikroekonomie a jaké přináší řešení výše zmíněných problémů.

Podívejme se ještě jednou pozorně na grafické vyjádření společenského optima v rámci teorie společenského blahobytu (srov. graf 6.3.).

Bod A představuje původní rozdělení užitků  (U11a U21) mezi dva spotřebitele.

Bod B je ten, ke kterému jsme se prostřednictvím sociálně orientovaného přerozdělování chtěli dostat a ve kterém by spotřebitelé dosáhli užitky U12*a U22*.

Bod I s užitky spotřebitelů U12a U22 je ten, který jsme po přerozdělení reálně dosáhli, vzhledem k určité ztrátě efektivnosti, jež je způsobena přerozdělováním.

Při konstrukci, která je znázorněna na grafu 6.3., je interpretace bodu I (reálně dosažitelného optima společenského blahobytu) velmi sporná:

- Jeho (hypotetická) identifikace není založena na paretovských zlepšeních.

- Je určen jedna velmi sporným způsobem definovanou křivkou společenského blahobytu (W).

- Předpokládá řešení dilematu efektivnosti a rovnosti, tj. mj. i určitou ztrátu efektivnosti ekonomického systému.

- Především však platí, že dosažení bodu optima (bodu blaženosti) v koncepci všeobecného blahobytu nutně předpokládá redistribuční roli státu. Bez této role (a vyjevení preferencí obyvatelstva ve vztahu k rovnosti a efektivnosti formou veřejné volby) není bod optima jednoznačně určen, resp. není o něm možné vůbec hovořit.

Předpokládejme nyní, že spotřeba (spotřebitele, domácností, obyvatelstva) má podstatným způsobem produktivní charakter v tom smyslu, že každý svým rozhodováním (využívajícím i prožitkový mechanismus spojený se vznikem pozitivních a negativních prožitků) maximalizuje současnou hodnotu budoucího příjmu (ať již si to uvědomuje či nikoli). Pak místo o hranici dosažitelného užitku můžeme hovořit o hranici dosažitelného budoucího příjmu.

Y´PF je hranice příjmových možností obou spotřebitelů, tj. maximální současná hodnota budoucího příjmu, který mohou oba spotřebitelé společně dosáhnout.

Bod E je jednoznačně určeným bodem paretovského optima, ovšem za určitých podmínek, které budeme muset dále specifikovat.

Graf 7.2. již poměrně jasně říká, proč posun z bodu A do bodu B může být paretovksým zlepšením:

- První potřebitel se vzdal části svého budoucího důchodu o ΔY´1.

- To umožnilo druhému spotřebiteli získat podstatně větší přírůstek budoucího důchodu ve výši ΔY´2.    

- Tento přírůstek si lze představit jako součet ΔY´1(které musí druhý spotřebitel vrátit prvnímu, aby ten nebyl poškozen a změna měla charakter paretovského zlepšení) a samotné paretovské zlepšení, které uvedenou změnou vzniklo: ΔY´2 = ΔY´1 + paretovské zlepšení.
-
O příslušné paretovské zlepšení se přitom v nějakém poměru mohou podělit oba spotřebitelé.

- Bod optima je tam, kde se tečna vedená pod úhlem 45° (tak, jak je vyznačena na obrázku) dotýká hranice dosažitelného užitku.

Pokusme se interpretovat, co "příběh" znázorněný na grafu 7.2. znamená v realitě. V případě, že spotřeba má produktivní charakter a spotřebitel využívá současný příjem ke zvýšení budoucího příjmu, může se jeden ze spotřebitelů ve vztahu k druhému stát věřitelem a druhý dlužníkem. V našem případě je první ze spotřebitelů věřitelem, druhý dlužníkem. Věřitel půjčí dlužníkovi část prostředků, které měly původně sloužit k jeho vlastní spotřebě. Dlužník je využije lépe, vrátí dlužnou částku i s příslušnou částí výnosu, který tím (coby paretovské zlepšení) navíc vznikl, tj. i s úrokem. V čem je zde rozdíl oproti situaci, ve které považujeme za cíl spotřeby dosahování užitku ve smyslu požitku či prožitku? V tom, že o požitky či prožitky se těžko můžeme dělit. Když někomu budu popisovat své požitky, prožitky a zážitky z dovolené, je to plně něco jiného, než když ji bude moci sám prožít a zažít. O budoucí příjem, který vznikne produktivní spotřebou, se naopak podělit lze, pokud bude dostatečně dobře fungovat kapitálový trh.

V této souvislosti upozorníme na jeden důležitý metodologický aspekt dané problematiky. Viděli jsme, že předpoklad produktivního charakteru spotřeby:

- Umožnil podstatně zjednodušit interpretaci společenského optima.

- Interpretace společenského optima se stala jednoznačnou a do značné míry nezávislou na různých velmi uměle konstruovaných předpokladech.

- Teorie se stala "elegantnější".

- Došlo k propojení původně nezávislých oblastí – ukázalo se, že dosahování společenského optima velmi úzce souvisí s tím, jak funguje kapitálový trh.

To vše jsou příznaky, které říkají, že posun teorie tímto směrem je správný. Plnou jistotu, že rozvíjení teorie tímto směrem je perspektivní, získáme ovšem teprve tehdy, když najdeme silné interpretace vyznačující se následujícím:

- Vedou k závěrům, které bez teorie nelze učinit.

- Jsou významné z hlediska řady praktických aplikací.

Na závěr dodejme, že upřesnění pohledu na to, k čemu vztahujeme svou racionální ekonomickou volbu, vede k tomu, že jsme schopni jednoznačně určit optimum z hlediska všeobecné ekonomické rovnováhy i bez uvažování role státu. Ekonomický systém může směřovat k dosažení všeobecné rovnováhy zahrnující i problematiku rozdělení příjmů, pokud je dostatečně rozvinutý trh, včetně kapitálového trhu. Pokud tedy máme uvažovat o roli státu, pak právě v kontextu toho, že trh z hlediska plnění své role při alokaci prostředků na využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem člověka není dostatečně rozvinut

Tímto se budeme zabývat v navazující části.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře