(71.263) Hra: Co přinesl 18.2.2014 – Superaf. 251

22. únor 2014 | 08.00 |

Uveřejňuji poslední pokračování série nazvané "Superaféra" seriálu "Teorie her jako bojové umění". Snažil jsem se v něm každodenně monitorovat dění od 13.6.2013, kdy se rozběhly události vedoucí k pádu Nečas-Kalouskovy vlády, do 18.2.2014, kdy bylo schváleno programové prohlášení řádně zvolené vlády nové, Sobotkovy. Uvidíme, k jaké změně dojde (což asi ano) a zda k jaké změně dojde.

Během několika nejbližších měsíců se pokusím bohatý materiál, který jsem monitorováním událostí nasbíral, zpracovat do podoby monografie popisující chování struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, jejich přirozené selekce a kooperace, kalibrování konceptu popisující tyto procesy. Docela se na tuto práci těším.

Nyní se budu současnému dění věnovat jen výběrově a zaměřím se především na přípravu seriálu čtyř navazujících konferencí Lidský kapitál a investice do vzdělání (2014-2017), v rámci kterých připravíme s kolegy v týmu koncept reforem v oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění (vzdělání, péče o zdraví, penzijní pojištění), podrobněji viz seriál "Jaké reformy a proč?", dále pak práce v rámci diskusní skupiny:

https://www.facebook.com/groups/728107677207981/

Zhodnocení událostí ze středy 18.2.2014 obsahuje zprávu o schválení programového prohlášení vlády (které proběhlo podle očekávání) a podrobnější rozbor zvratu ve vývoji na Ukrajině, kterým začíná nová a velmi nebezpečná hra.

Nejdříve (spíše jen pro dokumentaci) zpráva o schválení programového prohlášení Sobotkovy vlády:

0pt; font-family:"Times New Roman","serif"">Vláda premiéra Bohuslava Sobotky v úterý podle očekávání získala důvěru Poslanecké sněmovny. Stalo se tak až ve večerních hodinách po celodenní diskusi nad programovým prohlášením kabinetu. Pro vládu hlasovalo 110 poslanců koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Kvůli zdravotním důvodům chyběl jeden z lidoveckých zákonodárců. Proti byli poslanci TOP 09 a ODS, komunisté se zdrželi a zákonodárci hnutí Úsvit při hlasování opustili jednací sál. "Hlasování dalo docela zajímavý signál, který se týká určitého diferenciovaného přístupu opozičních stran k vládní koalici. To, že část poslanců odešla ze Sněmovny a snížila kvórum, to, že se část poslanců zdržela při hlasování, ukazuje, že vláda pro prosazování některých svých programových cílů může mít ve Sněmovně i širší podporu, než je 111 hlasů, které formálně tvoří koalici," ocenil po jednání premiér Bohuslav Sobotka. O důvěře rozhodovalo celkem 181 poslanců z celkového počtu 200. Pro jich bylo 110. Sobotkovu kabinetu by v úterý stačilo, kdyby získal jen 91 hlasů. "Na základě dnešního jednání Poslanecké sněmovny vláda bude velmi intenzivně připravovat legislativní plán, konkrétní jízdní řád, harmonogram zákonů, které bychom chtěli připravit a předložit během letošního roku do Poslanecké sněmovny," uvedl Sobotka. Hlavním cílem vlády podle něj nyní bude připravit konkrétní návrhy zákonů a prosadit je v parlamentu. "Dnešní hlasování ukazuje na to, že pokud koalice vydrží jednotně a pospolu, tak má dost velkou šanci na to, aby dokázala svůj program zrealizovat," dodal premiér.Šéfa ANO a vicepremiéra Andreje Babiše překvapila délka debaty. "Myslel jsem, že to bude kratší,” poznamenal. Předseda lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek doufá, že vláda vydrží celé volební období. Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska proběhla standardní debata o důvěře vládě. "Dle očekávání vláda získala důvěru a já jsem zdůvodnil, proč jsme jí důvěru vyslovit nemohli," řekl Kalousek. Sluší se sice vládě popřát hodně úspěchů, nicméně to programové prohlášení je zcela nevěrohodné. Opakuji, že vláda bohužel není vládou práva, neváží si zákonů, není rozpočtově odpovědná a připouští bezprecedentní korupční prostředí, které vzniká v osobě ministra financí a vlastníka Agrofertu v jedné osobě," uvedl. Hlasovalo se po jménech, vládu podpořilo 110 poslanců, proti se jich vyslovilo 38. Zdrželo se 33 zákonodárců. Z hlasování se omluvil kvůli zdravotním důvodům koaliční poslanec za KDU-ČSL Ivan Gabal. Už kolem 16. hodiny si poslanci odhlasovali, že mohou jednat až do pozdní noci. V tu chvíli za sebou měli už pětihodinovou debatu, zatímco bylo stále přihlášeno 30 řečníků, na něž ještě nepřišla řada. Debata se nakonec protáhla na téměř 12 hodin, kterým dominovala kritika opozice. Na úvod vystoupil s projevem prezident Miloš Zeman, který vládě vytkl 15 obsahových rozdílů mezi programovým prohlášením a koaliční smlouvou.  Dodal ale, že není puntičkář a že vládě přeje úspěch. Vzhledem k pohodlné koaliční většině a prohlášení poslanců opozičního Úsvitu, že při hlasování opustí sál, bylo od začátku prakticky jisté, že kabinet při hlasování důvěru získá.

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/328061-sobotkova-vlada-hladce-prosla-poslanci-recnili-skoro-12-hodin.html

Nyní k dění na Ukrajině. Zvrat ve vývoji na Ukrajině, která měla nakročeno ke klidnějšímu řešení (mj. i pod vlivem zkušenosti přenesené do povědomí většiny ukrajinské veřejnosti z toho, jak euroatlantická politika "pomohla" a "pomáhá" Bosně, z toho, co se tam děje v současné době) je důsledkem naprostého selhání erounijní politiky, která:

- Eurounijní politika plně podlehla zájmům, které v této oblasti sledují USA (pokračovat v politice "obkličování Ruska" za cenu spojení s jakýmikoli politickými silami, včetně těch, které budou destabilizovat situaci i v bezprostřední blízkosti EU či uvnitř ní).

- Eurounijní politika nedokázala podpořit (původně) demokratickou opozici nabídnutím přijatelné, průchodné a realistické ekonomické pomoci, tím ji posílit oproti silám radikálního nacionalismu a historického atavismu.

- Následně pak eurounijní politika nedokázala vyvinout tlak na (původně) demokratickou opozici, aby tato odmítla spolupráci s extrémními silami či spíše těmto silám nepodlehla. Ta se tak dostala do jejich vleku. Nyní již ne jako "neposkvrněná", protože to, co předvádí, je ustupování extrémním silám v naivní víře, že v dané situaci převládne demokratizační proces, který ji s pomocí eurounijní politiky vynese opět do čela.

(Osobně mě velmi mrzí, s jakou naivitou či spíše ve snaze nevidět, o co jde, aby se mohl zavděčit, podlehl této eurounijní politice L. Zaorálek.)

Jaké budou důsledky? Chtěl bych se mýlit, ale s největší pravděpodobností se jako střednědobé projeví následující tendence:

1. Oslabování integrity Ukrajiny – diametrálně odlišná rozhodování soudů a to i v otázkách organizované kriminality, státní bezpečnosti, velkých majetkových operací, oslabování role centrální moci (všech jejich složek), pronásledování (zejména na Západní Ukrajině) "nedostatečně národně uvědomělých" a tím vyvolaná migrace i plná politická divergence. Tento proces se střednědobě nepodaří zastavit.

2. Východní Ukrajina se dostane pod výraznější vliv Ruska.

3. Dojde k posílení tendencí k polarizaci světa.

4. EU se nebude moci zříct odpovědnosti za dění na Západní Ukrajině, jejíž ekonomická situace se stane prakticky neřešitelnou a která ani nedisponuje významnějším ekonomickým potenciálem.

5. Tzv. či "původně" demokratická opozice se dostane úplně mimo jakýkoli vliv a extrémní ukrajinský nacionalismus spojení s historickým atavismem bude destabilizovat situaci v zemích, které se Západní Ukrajinou bezprostředně souvisejí.

Zde je pro dokumentaci poslední zpráva z prvního dne zvratu (18.2.2014 vydaná na ČT 24 před půlnocí) s podtržením toho nejdůležitějšího:

Situace v Kyjevě se vyhrotila. Policie večer obklíčila náměstí Nezávislosti a pronikla do opozičního tábora. Demonstranti ve snaze ubránit své pozice hází na příslušníky pořádkových sil zápalné lahve a kamení. Policisté odpovídají ohlušujícími granáty a vodními děly. Televizní záběry ukazují hořící stany opozice. Počet obětí dnešních nepokojů stále roste, nejnovější bilance hovoří o nejméně 18 mrtvých. K eskalaci násilí došlo poté, co se policie pokusila zastavit agresivně naladěné protestující, pokoušející se proniknout do sídla parlamentu. Opoziční lídr Vitalij Kličko dorazil do sídla prezidenta Viktora Janukovyče, se kterým chce o situaci jednat. Zpravodaj ČT Josef Pazderka informuje o dění v Kyjevě: "Je to regulérní pouliční válka. Na místě, kde teď přebýváme – je to asi 500 metrů od Majdanu – zastřelili na ulici dva mladé muže. Pozornost je upřena na Majdan, kde dochází k dalším střetům mezi policejními složkami a demonstranty, ale násilnosti se masivně rozšířily i do dalších přilehlých ulic a částí města. Střílí se ostrými náboji. Mluví se zhruba o 12 mrtvých a tisícovce raněných. Ta čísla ale určitě porostou. Policie odřízla centrum Kyjeva a vypla pouliční osvětlení. Máme informace, že jsou zastavovány vlaky, aby se zabránilo v příjezdu dalších demonstrantů." Část náměstí Nezávislosti je v plamenech. Demonstranti zapalovali pneumatiky, aby zabránili policistům v postupu směrem k táboru. Rozebírali provizorní stavby, které si na náměstí postavili, aby mohli použít na podpal jejich dřevěné konstrukce. Vitalij Kličko vyzval protestující, aby náměstí bránili. "Nikam odsud nepůjdeme," hřímal Kličko z pódia, pod kterým se podle některých informací shromáždilo až 20 000 lidí a další desítky jich na Majdan neustále mířily. "Toto je náš ostrov svobody a my ho ubráníme," dodal opoziční vůdce.  Ministerstvo vnitra a tajná služba daly opozici čas do 17:00 SEČ k uklidnění situace. Bezpečnostní složky během dne postupovaly směrem k náměstí Nezávislosti, které obklíčily. Opoziční vůdce Vitalij Kličko proto v obavě před krveprolitím vyzval ženy a děti na náměstí, aby raději odešly. Protestující ale požádali své příznivce, aby je přišli do centra podpořit. Doprava po městě byla ovšem značně ztížena, protože úřady zavřely všechny stanice metra. Od půlnoci bude navíc omezena i automobilová doprava do centra, aby se "zabránilo dalším obětem a vyhrocení násilí". Ukrajinský premiér v podvečer ujistil eurokomisaře Štefana Füleho, že bezpečnostní složky udělají vše pro to, aby se vyhnuly použití zbraní proti protestujícím. Bilance obětí se rozcházejí, agentura Reuters informovala o 18 mrtvých a AP o 13 usmrcených a zpravodajská stanice CNN hlásí až 15 zabitých. Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo sedm zabitých policistů; 160 příslušníků pořádkových sil skončilo v nemocnici, z toho 35 je ve vážném stavu. Většina z nich utrpěla střelná zranění. Kyjevská policie oznámila podrobnosti o úmrtích civilistů. Dva lidé zemřeli na infarkt, jeden zahynul při dopravní nehodě, jeden uhořel a tři byli zastřeleni. O třech zastřelených informovali i lékaři působící v opozičním táboře. Další dvě osoby údajně zahynuly při útoku radikálních demonstrantů na kyjevské sídlo hlavní vládní Strany regionů. Násilí zažehl pokus demonstrantů o vniknutí do parlamentu. Policisté při dnešním zásahu použili gumové projektily, obušky, slzotvorný plyn a ohlušující granáty. Někteří zranění mají poraněné oči nebo utržené prsty. Dav se zmocnil několika policejních vozů, v okolí parlamentu lidé zapálili hromady pneumatik. Šéf parlamentu Volodymyr Rybak se pod tlakem bouřlivých událostí údajně zhroutil. Organizátoři opozičního pochodu vyzývali z tlampačů účastníky demonstrace, aby upustili od násilných akcí a neútočili na policisty. Jejich výzvy ale zanikaly v explozích dělobuchů a ve skandování protivládních hesel. Násilnosti se postupně rozšířily do dalších ulic, v centru vyrostly barikády i v místech, kde je demonstranti v minulých dnech rozebrali. Napjatá situace dnes panovala i v parlamentu, kde opoziční poslanci obsadili předsednické lavice a blokovali jednání. Opozice tak protestovala proti neochotě vládní většiny zařadit do jednacího programu debatu o ústavní reformě. V reakci na bouřlivou situaci v bezprostředním okolí parlamentního sídla se ale nakonec vedení sněmovny rozhodlo okamžitě zařadit na jednací program veškeré návrhy opozičních stran na reformu ústavy. Poslanci Strany regionů spolu s komunistickými zastupiteli nakonec ale kvůli blokádě předsednických míst sněmovnu opustili. Opozice z tohoto kroku usoudila, že vládní tábor ztratil zájem na kompromisu a do reformy ústavy se zapojit nehodlá. "Dnes se zjevně o ničem hlasovat nebude," uvedl opoziční poslanec Oles Donij. Opozice nemá v parlamentu většinu, k prosazení ústavních návrhů jí podle místního tisku chybí asi 40 až 50 hlasů. Hlavní vládní Strana regionů diskusi o změně ústavy neodmítá, věc chce ale svěřit speciální pracovní skupině. Proces reforem by podle ní měl trvat zhruba půl roku, opozice naopak požaduje okamžité hlasování. Podstatou úpravy hlavního zákona má být návrat ke stavu z roku 2004, kdy hlavní exekutivní pravomoci byly v rukou parlamentu, nikoli prezidenta, jak je tomu nyní. Návrhy jsou údajně nejméně tři, jelikož se opoziční strany nedokázaly shodnout na jednotném postupu. Vůdce opozičního hnutí UDAR Vitalij Kličko vyzval policii, aby z ulic v centru Kyjeva odvolala své pořádkové síly. Na tiskové konferenci v budově parlamentu, která se konala přesně ve chvíli násilných střetů, také prohlásil, že opozice je připravena sestavit novou vládu. Podmínkou ale je, aby prezident Viktor Janukovyč vyhlásil mimořádné parlamentní volby. Vitalij Kličko, lídr hnutí UDAR: "Pouze na prezidentovi závisí řešení nynější politické krize. Vyzývám ho, aby vyhlásil mimořádné parlamentní a prezidentské volby... Pokud to udělá, vyvede zemi z krize. Bude to mužné rozhodnutí. (...) Parlament musí zformovat novou vládu. My jako opozice jsme připraveni převzít odpovědnost za její vytvoření. Čas nyní už neodpočítáváme po hodinách, ale po minutách." Kličko prohlásil, že prezident by měl požádat poslance své Strany regionů, aby v parlamentu nechali projít návrh ústavní reformy, která by podstatnou část exekutivních pravomocí odebrala hlavě státu a předala parlamentu. Jen takový krok může podle Klička snížit napětí v zemi. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier vyzval ukrajinskou vládu, aby zastavila násilí v ulicích Kyjeva. "Návrat k násilí na Ukrajině určitě není cestou, jak dosáhnout dohody a zajistit zemi lepší budoucnost," uvedl Steinmeier v rozhovoru s ukrajinským ministrem zahraničí.Hluboké znepokojení z eskalace násilí na Ukrajině a zpráv o obětech vyjádřila i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová: "Odsuzuji veškeré použití násilí, včetně násilí vůči veřejným a stranickým budovám." K zastavení násilí vyzval ukrajinského prezidenta i Bílý dům. Podle Washingtonu "použití síly krizi nevyřeší" a prezident by měl opět zahájit dialog s opozicí. Polské ministerstvo zahraničí si zase předvolalo zástupce ukrajinského velvyslance ve Varšavě. Nejrychleji na dnešní události na Ukrajině ale reagovala ruská diplomacie - bez okolků je označila za přímý důsledek politiky Západu, která zavírá oči před agresivními akcemi ukrajinských radikálů. Ukrajinskou opozici vyzývá, aby zanechala výhrůžek a ultimát a zahájila "věcný dialog se státní mocí s cílem nalezení cesty z hluboké krize". "Násilníci, které opoziční lídři vyzvali k takzvané pokojné ofenzívě, bijí ochránce pořádku a házejí na ně kamení, zapalují auta, zaútočili na sídlo Strany regionů a blokují parlament. Poslancům jsou předkládány ultimativní požadavky. Opozice situaci ve svých řadách nekontroluje."

Viz: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/263245-v-kyjeve-propukla-poulicni-valka-pocet-obeti-roste/

Zde je zajímavé mezi řádky číst, kdo vyhrocení situace vyvolal. Nevím, zda je přípustné koketovat se silami, která sáhnout až k násilnému obsazení zákonodárného sboru. Lze sice namítnou, že to mohla být provokace (jak se v některých zprávách uvádí). To je však málo pravděpodobné, protože danou oblasti již dlouhodobě ovládalo extrémní křídlo demonstrantů, kteří, pokud by s tím nesouhlasili, měli dostatek prostředků takovému frapantnímu překročení mezí zabránit. Poměrně rozumné stanovisko sice formulovala C. Ashtonová, ovšem v danou chvíli to bylo jen plácnutí do vody a vývoj šel mimo ní.

A tak nezbývá, než si klást otázku: Jak je možné, že došlo k takovému selhání eurounijní politiky? – Následně pak bedlivě sledovat další dění, které nepochybně poodkryje karty, s nimiž se v dané hře hraje.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře