Jaké reformy a proč? (16) Ještě ke vzdělání na VŠ

11. únor 2014 | 12.44 |

Téma vysokoškolského vzdělání a jeho financování patří k nejvíce diskutovaným. Oprávněně. Nejen proto se pokusím reagovat na následující diskusi na stránkách skupiny "Reformy? - Reformy!". Nejdříve ocituji příslušnou část diskuse:

L. Knihová: K otázce školného mám již dlouho dvě myšlenky:

1) Proč vůbec vzniká názor, že vysokoškoláci studiem "zdarma" dostávají neoprávněně něco navíc/čerpají peníze, které jiní nečerpají, a tudíž by za svá studia měli platit? Kde je záruka, že získají vysokoškolsky placená místa/kde je záruka, že vůbec získají nějaká místa? Mnozí z nich již dnes doplňují zboží v supermarketech....

2) Postará-li se naše společnost o vysokou kvalitu vysokoškolského vzdělání (včetně tolik potřebných moderních oborů vyplývajících z požadavků praxe) existuje předpoklad, že tito mladí lidé by se měli stát zaměstnavateli a vytvářet pracovní místa. Existuje statistika o tom, kdo vytváří nejvíce pracovních míst - zda vysokoškoláci či středoškoláci - rozdělená podle oborů ekonomické činnosti? Do nanotechnologií až na výjimky asi převážně nepůjde středoškolák či vyučený v nějakém oboru!

Osobně znám případy inteligentních mladých lidí, kteří by na vysoké škole již měli být, ale prostě ze sociálních důvodů si studium nemohou dovolit ani na veřejných vysokých školách. Případné půjčky na školné v tomto ohledu jejich situaci neovlivní.

D. Vyhlídal:

0pt;font-family: "Times New Roman","serif""> Já zas naopak nám příklady, kdy úspěšný obor nelpí na VŠ, jsou to IT technologie! Jinak Ladislavo, a kde jste získala pocit, že současné studium je zadarmo?

L. Knihová: ...myslím, že jsem napsala že si studium nemohou dovolit ani na veřejných vysokých školách, tj. v současnosti, kdy ještě ani školné není....nemají ani na náklady vysokoškoláka v Praze....tím říkám, že to není ani teď zadarmo, o soukromých vysokých školách ani nemluvě...

K tomu pár mých poznámek:

1. Studium samozřejmě není "zadarmo", i když odhlédneme od úhrady vzdělávacích služeb. Jsou vícenáklady na studium (doprava, bydlení, učebnice, poplatky...) a hlavně pak velmi vysoké náklady obětované příležitosti (obětovaný výdělek). - To ovšem nic nemění na tom, že je zde problém, kdo a jak by měl hradit vzdělávací služby.

2. Ani nejkvalitnější vysoká škola (která si sama vybírá studenty a poskytuje jim vzdělávací služby) nedá stoprocentní záruky toho, že se její absolvent dostatečně (z hlediska svého příjmu) uplatní. Ale jde spíše o to, aby na uplatnění svých absolventů byla účinnou formou zainteresována, pokud možno přímo a finančně. Profesní trhy jsou sice velmi dynamické. Obory vznikají a zanikají, ale:

- Zainteresovaná univerzita by měla být schopná prostřednictvím vzdělávacích služeb vypěstovat ty schopnosti (kompetence) absolventa, které podstatným způsobem zvyšují jeho uplatnitelnost.

- Kdo lépe než univerzita, která je dobrá v příslušných vědních oborech, ví, jak se budou vyvíjet požadavky příslušných profesních trhů s těmito obory spjatými: Vždyť nové obory vznikají právě jako výsledek vědecké práce univerzit a jen univerzity jsou uzpůsobeny k tomu, aby nejnovější trendy zachytily a promítly do obsahu vzdělávacího procesu.

- Nejvíce nevyužitou možností zvýšení uplatnitelnosti absolventů jsou právě funkční kooperující absolventské sítě.

(Univerzitu, jejíž absolventi se uplatňují tak akorát v supermarketech, raději zavřít, resp. velmi naléhavě potřebujeme takový motivačně informační systém, který by dal na bázi tvrdých dat veřejně přístupný přehled o tom, jak se v jednotlivých létech a v jednotlivých oborech uplatňují absolventi jednotlivých oborů jednotlivých univerzit.)

3. Jak v motivovaném prostředí ta či ona univerzita umožní přístup ke studiu kvalitním uchazečům by měl být její problém. Např. v systému, který navrhuji, je její problém, zda prostředky, které získá "navíc" (které systému bude generovat ve stále větším množství) použije k získání kvalitnějších pedagogů, lepšímu vybavení nebo sociálnímu stipendiu na vícenáklady talentovaného studenta ze sociálně slabé rodiny (která by navíc potřebovala třeba i jeho příjem ze zaměstnání, místo aby studoval). Rozumná univerzita o takové studenty bude usilovat. (Vím, o čem mluvím - působím na soukromé univerzitě a máme prospěchová i sociální stipendia právě z tohoto důvodu.)

4. Pokud jde o to, že dnes existují neakreditované vysoce efektivní vzdělávací služby, má D. V. pravdu obecně i konkrétně. Je to dáno tím, že současný systém vysokoškolského vzdělání má podobu spíše cechovního (rigidního, zglajchšaltovaného) uspořádání, než systému, který inovuje své aktivity, dynamicky se vyvíjí a táhne celou ekonomiku. Proto je změna víc než aktuální. To, že budou vznikat vysoce užitečné a přínosné neakreditované vzdělávací aktivity "ve škvírách" terciárního systému vzdělání není systémové řešení. (Přitom v naší rodině jsme je s úspěchem využili právě v oboru IT, takže vím, o čem to je.)

5. A jen drobnost - L. K. skutečně nepsala, že studium je zadarmo, ale přesný opak. Někdy je dobré lépe vnímat, co druhý říká.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 4.88 (8x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře