Jaké reformy a proč? (11) Vostatek v Hydeparku aj.

31. leden 2014 | 10.20 |


Vostatek v Hydeparku:

Jednou z nejvýznamnějších událostí uplynulých dní bylo vystoupení prof. J. Vostatka z naší univerzity, tj. Vysoké školy finanční a správní, v pořadu Hydepark na ČT 24 na téma: "Jaké ekonomické úkoly čekají na novou vládu? Podniky a ekonomové očekávají od rozpočtové politiky nové vlády zodpovědnost, která by neškrtila investice a podpořila veřejnými zakázkami růst ekonomikyJak zlepšit výběr daní a zvýšit konkurenceschopnost země?"

Viz: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/30.1.2014/

Doporučuji se podívat na celý záznam. Byla zde velmi srozumitelně vysvětlena řada otázek vztahujících se k problematice "Jaké reformy a proč?". Mj. - po skvělém výkonu, který J. Vostatek předvedl, věřím mnohem víc v to, že projekt čtyř navazujících konferencí v létech 2014-2017, které vyústí v návrh komplexních reforem v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění, je zcela reálný. Podrobně jsem o tom psal ve druhém pokračování seriálu, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/967-jake-reformy-a-proc-2.html

Rozpaky nad vystoupením Maksové-Tominové (ale možná vše dopadne dobře):

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">Nejdříve zpráva z uvedení nové ministryně práce a sociálních věcí do úřadu:

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová počítá se zrušením 2. pilíře důchodové reformy a jeho sloučením s penzijním spořením k 1. lednu 2016. K tomuto datu by lidé už nemohli posílat část odvodů na penze do tohoto pilíře. Peníze, které do něj vložili ze svého, by se převedly do systému penzijního připojištění. Příslušný zákon předloží ministryně v co nejkratší době. Perspektiva je, že k 1. 1. 2016 by už nemělo být umožněno přispívat do druhého pilíře. První věc odborné skupiny je rozhodnout, co se stane s penězi lidí, kteří už tam naspořili, protože naším zájmem rozhodně není někoho poškodit," řekla ministryně. Počítá s novou penzijní reformou. Zavedení druhého pilíře penzijní reformy prosadil kabinet Petra Nečase. Ten, kdo se rozhodl pro druhý pilíř, nemusel část povinných odvodů (tři procenta z nynějších 28 procent ze mzdy) posílat do státního průběžného systému, ale do penzijního fondu na svůj individuální účet. Podmínkou však je, že si přidá další dvě procenta "ze svého". Lidé, kterým bylo na začátku reformy (k 1. lednu 2013) více než 35 let, se mohli rozhodnout ke vstupu do systému jen do poloviny roku 2013. Ostatní zájemci mohou vstoupit do druhého pilíře vždy nejpozději do konce roku, v němž dosáhnou 35 let věku. Vstup je sice dobrovolný, ale kdo se pro něj rozhodne, nemůže ze systému vystoupit. Zájem o tento systém byl ovšem minimální. Ve druhém pilíři spořilo na penzi ke konci loňského prosince necelých 84 tisíc lidí. Penzijní společnosti přitom původně očekávaly, že do druhého pilíře vstoupí za první půlrok asi půl miliónu lidí. Kromě toho se na tento systém snesla vlna kritiky. Vytýkala se mu nejen ekonomická neefektivnost, ale také nulové garance, že se systém nebude v průběhu měnit, žádné záruky, že nedojde k vytunelování fondu a člověk nepřijde o své úspory.  Vadilo také neprůhledné zhodnocování peněz. Sociální demokracie dlouhodobě avizovala, že chce druhý pilíř zrušit.

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/326167-druhy-pilir-necasovy-vlady-novy-kabinet-zrusi-za-dva-roky.html

Lze z ní sice obtížně vyčíst konkrétní záměry, ale vzniká několik otázek:

1. Proč až k 1.1.2016 (tj. za dva roky), když by nesmyslný tzv. druhý pilíř, jehož existence destabilizuje první pilíř, bylo možné zrušit (např. formou transformace na třetí pilíř) mnohem dříve?

2. Proč se okamžitě nepřijme velmi jednoduchý zákon, kterým by se okamžitě zastavil vstup nových účastníků do tzv. druhého pilíře? (Zde nehrozí žádné porušení pravidel a ani by vůči tomu patrně nebyl žádný odpor, zabránilo by se tím ovšem případnému spekulativnímu chování.)

3. Je dobré, že nikdo nechce poškodit ty, co již vstoupili do druhého pilíře, měly by však být ochráněny i zájmy těch, kteří tam nevstoupili. Přitom transakční náklady na zřízení tzv. druhého pilíře byly hodně velké. A tyto náklad by měli nést ti, kteří se různou měrou pokusili přispět k destabilizování prvního pilíře (ať již jejich motivy byly jakékoli).

4. A když už si Sobotkova vláda dává načas (prodlužuje období oslabování prvního pilíře a otevírá prostor pro různé možnosti spekulativního chování), tak proč alespoň nedeklaruje, že změnu v oblasti druhého pilíře spojí s přechodem na plně zásluhový první pilíř (což by transformaci druhého pilíře udělalo velmi jednoduchou a naprosto korektní)?

Je možné, že Sobotkova vláda má vše dobře promyšlené. Ale je též možné, že se brzy projeví limity její kompetentnosti a dostane se pod tlak nejrůznějších lobby, které v dané oblasti působí.

K poznámkám "strigi":

strigi:Dovolím si několik poznámek:
a) K penzím (viz výše, díl 9): Předvedení číselného modelu fungování penzí by určitě bylo dobré. Ze slovního popisu napadají některé otázky, např.: Šlo by o shromažďování odvedených peněz/bodů na individuálních účtech? Počet bodů či "přepočítaných korun" se převede na konkrétní penzi teprve v okamžiku uplatnění nároku? "Nárok na určitý díl z toho, co se v daném roce vybere" se rozumí z podílu na odvedených penězích všech lidí v určitém roce v minulosti, nebo z peněz, které byly vybrány od lidí platících do systému v současnosti , tj. v době, kdy je penze skutečně vyplácena?
b) K reformám obecně: Za poměrně klíčovou považuji zmínku v dílu 4 o reformách, že reformy nejsou primárně otázkou politickou a že je lze realizovat v rámci pravicové i levicové politiky.
Řada lidí se často domnívá, že příčiny společenských potíží tkví v tom, že právě nevítězí pravice nebo levice – podle toho, co je jim bližší. (Např. vše se zlepší, až podstatně snížíme či rovnou zrušíme daně a státní úředníky/ až zrušíme soukromé vlastnictví.) Pokud vyjdu z Vaší teze, pak toto pravo-levé vidění může zastírat podstatu věci a bránit v širším uvažování. Věřím, že bude dále vysvětleno.
c) Rozpracování role fin. trhů je určitě důležité (viz zmínka v díle 5). Obecně se uvádí, že peníze v poslední době stále více plnily a plní úlohu uchování hodnoty. Peníze na účtech hromadí hlavně bohaté domácnosti a podniky. Mohly by zde (postupně představované) reformy vést k tomu, že se tento trend obrátí? Tj. že (zejména tyto bohaté) entity budou motivovány k utrácení (nákupu, investování) např. do nových druhů služeb, které by vznikly, aniž by se významně měnila peněžní zásoba? Nebo to znamená, že se (znovu) zvýší úvěrová tvorba peněz?

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/1000-komentare.html

Ad a) Model určitě v rámci seriálu konferencí vytvoříme. Spíš půjde o data, aby byly správně spočítány parametry systému.

Ad b) Nezpochybňuji význam rozlišování pravice - levice. Ale někdy může být vidění tímto prizmatem škodlivé, protože vede ke zjednodušenému schématu uvažování: "Když zvítězíme MY (praví, nebo leví), vše se vyřeší." - A takové uvažování skutečně zastírá podstatu věci. Úplně patologické myšlení pak dokáže vysvětlit i selhání v případě, že se k moci dostane "jeho pravice" nebo "jeho levice". Totiž tím, že jednak nebyla plně zlikvidována "nepřátelská levice" či naopak "nepřátelská pravice", jednak tím, že nevládla "skutečná pravice" či skutečná levice". Třeba i na Facebooku se najde dost příkladů takového uvažování, ale to už je opravdu případ pro specialisty. Pokud jde o změnu historického významu, jakou je přechod od postindustriálního typu společnosti ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivní spotřebě, zde je nutno rozlišit dva aspekty:

- Funkční pravice a funkční levice by svou politikou napomáhaly hledat a vyvažovat optimální parametry přechodu, bránit excesům, minimalizovat transakční náklady na tuto historickou změnu.

- Dnešní (dost zdegenerovaná pravice i dost zdegenerovaná pravice, obojí zdegenerované pod vlivem toho, co nazývám strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad) si výše naznačenou roli neplní. Zdegenerovaná pravice se postavila na obranu přeměny majetkové výhody ve výsadu (tj. pozičního investování), a to i majetku získávaného právě porušování obecně přijatých zásad, zdegenerovaná levice je pod vlivem katastrofických vizí, vsází na administrativní přerozdělování a velmi snadno podléhá pokušení "kešovat moc", pokud se jí zdá, že ji má, a pokud se jí k tomu naskytne příležitost.

Ale hlavně: Není to o to, zda zvítězí zdegenerovaná pravice nebo zdegenerovaná levice. Je to o tom, zda dojde k dostatečné reflexi (pochopení doby) a nezbytných změn, které vymaní současnou společnost z pasti setrvačného vývoje.

Ad c) Jde především o vytvoření zpětné vazby mezi (finančními) efekty vznikajícími poskytováním produktivních služeb v oblasti nabývání a uchování lidského kapitálu, a (finančními) zdroji těch, kteří tyto služby poskytují. To je cesta k prolomení bariér, které vznikají pozičním investováním a jeho následkem - prohlubování ekonomické a návazně i společenské segregace, přeměny majetkové výhody ve výsadu, omezováním rovnosti příležitostí. V nejbližší době se pokusím ukázat, o co jde, na příkladu kontroverzní problematiky financování vysokého školství. Teď jen (z důvodu názornější představy o tom, co mám na mysli) uvedu, že jde např. o to, aby vysoké školy byly financovány podle toho, jak se uplatňují jejich absolventi. Pokud budou takové podmínky vytvořeny, budou mít vysoké školy zájem o profesní a společenských vzestup svých absolventů nezávisle na jejich výchozí majetkové situaci.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč? (11) Vostatek v Hydeparku aj. ondrey 31. 01. 2014 - 19:10