(71.242) Hra: Co přinesl 28.1.2014 – Superaf. 230

1. únor 2014 | 08.00 |

Lze si poměrně snadno spočítat, jaké důsledky bude mít použití dvojího metru reprezentantem politiky USA, viz následující zpráva z 28.1.2014 (dle Novinky.cz):

Americký viceprezident Joe Biden v noci na úterý telefonickém rozhovoru varoval ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče před vyhlášením výjimečného stavu či přijetím jiných tvrdých bezpečnostních opatření, které by jen zhoršily situaci a "zavřely prostor pro pokojné řešení politické krize”. Volal mu před úterním klíčovým zasedáním parlamentu, které může situaci v zemi vyřešit poklidnou cestou. Biden zdůraznil, že nelze déle ztrácet čas, a vybídl Janukovyče, aby stáhl pořádkové policejní jednotky a spolupracoval s opozicí na přijetí okamžitých opatření, které by snížily napětí mezi demonstranty a vládou. Vybídl jej také k odvolání "protidemokratických zákonů” během dnešní mimořádné schůze parlamentu. Janukovyč během pondělní čtyřhodinové schůzky s opozičními předáky souhlasil s propuštěním zadržených a zrušením sporných zákonů omezujících svobodu projevu, která prosadila v půlce ledna vládní většina. Prohlášení z pondělní schůzky se také nijak nezmiňovalo o výjimečném stavu, jehož vyhlášením hrozili ministři z vlády podléhající Janukovyčovi. V úterý se sejde na mimořádném zasedání parlament. Pozice jednání označuje za "den posledního soudu”. Pořad jednání nebyl předem přesně stanoven, podle místních komentátorů ho mají dohodnout předsedové hlavních politických stran. Nejistota podle médií vyvolává divoké spekulace o silovém řešení či o sjednávání zákulisních dohod. Janukovyč minulý týden slíbil, že parlament projedná reformu protidemokratických zákonů schválených v polovině ledna, amnestii pro zadržené demonstranty, úpravu prezidentských pravomocí a reformu vládního kabinetu. Návrh prezidenta, aby opoziční lídři Arsenij Jaceňuk a Vitalij Kličko obsadili klíčové vládní posty, opozice odmítla. Opoziční strany jsou v parlamentu v menšině a na vyhlášení mimořádných parlamentních nebo prezidentských voleb nemají dostatek hlasů. Vládní Strana regionů se při hlasování opírá o hlasy komunistů a řady nezařazených poslanců. Opozice se své záměry často snaží prosadit blokádou řečnické tribuny či celého jednacího sálu. "Ve sněmovně se může stát cokoli, počínaje zatčením opozičních vůdců přes vyhlášení výjimečného stavu až po pád vlády,” napsala agentura Unian. Štáb "národního odporu” vyzval demonstranty mobilizovat v poledne (11:00 hodin SEČ) veškeré síly na centrálním kyjevském Náměstí nezávislosti. Opoziční aktivisté by měli podpořit poslance v jejich snaze "odvrátit konfrontaci, obnovit občanská práva a vrátit se k jednání s Evropskou unií”. Během klíčové parlamentní schůze bude v Kyjevě pobývat eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle, není ale zřejmé, zda se schůze přímo zúčastní. Účast na jednání plánuje šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok a řada europoslanců. Mezi hosty schůze budou i bývalí prezidenti Leonid Kravčuk, Leonid Kučma a Viktor Juščenko. Večer by měla dorazit i ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová, která měla do Kyjeva přiletět až ve čtvrtek.

Viz: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/325802-viceprezident-usa-varoval-pred-parlamentni-schuzi-janukovyce-aby-nepouzil-silu.html

Za ztráty, které to bude znamenat pro EU, podstatným způsobem nese odpovědnost politická reprezentace svou politikou vůči Ukrajině, která je servilní vůči politice USA v této oblasti a tudíž z hlediska obhajoby zájmů EU naprosto sterilní, ne-li škodlivá. Mj. v této souvislosti stojí zato upozornit na informační embargo na dění v Bulharsku, kde je v dlouhodobé ofenzívě skutečně demokratická opozice, aniž by se jí dostalo od EU jakékoli podpory.

Bohužel ani demokratická opozice na Ukrajině si nedostatečně uvědomuje, jaké síly svým ustupováním tlaku radikálů vpouští do hry:

Ukrajinský premiér Mykola Azarov v úterý odstoupil před klíčovou mimořádnou schůzí parlamentu. Ten o pár hodin později zrušil devět sporných zákonů, které aktivisté i EU považovali za nedemokratické. Uvedl to list Ukrajinska Pravda s odvoláním na tiskové oddělení vlády. Očekává se, že prezident jeho demisi přijme, což bude znamenat pád vlády. "Abych vytvořil větší možnosti pro společensko-politický kompromis, pro pokojné urovnání konfliktu, dospěl jsem k rozhodnutí požádat prezidenta, aby přijal moji demisi z postu premiéra," zdůvodnil Azarov svou demisi. Hájil vládu se slovy, že se snažila o klidné řešení konfliktu, zabránění krveprolití a zajištění fungování ekonomiky a systému sociálního zabezpečení v extrémních podmínkách. "Vyhrocenost a hrozby konfliktu pro naše občany a budoucnost Ukrajiny vyžadovala další důležitý krok," dodal Azarov. Představitel opozice Vitalij Kličko ocenil Azarovův krok, ale řekl, že to "není vítězství, ale jen krok k vítězství". Azarovův odchod může usnadnit jednání na úterní mimořádné schůzi parlamentu. Dorazilo na ni 412 ze 450 poslanců, i když jsou parlamentní prázdniny. Jediným bodem programu je řešení hluboké politické krize. Zasedání začalo minutou ticha za oběti protivládních demonstrací, které na Ukrajině trvají již déle než dva měsíce. Jednokomorová Nejvyšší rada, jak se ukrajinský parlament nazývá, zrušila reformu devíti protidemokratických zákonů schválených v polovině ledna, což se čekalo. Zákony pod tresty vězení zakazovaly účast na protestech u státních nebo místních úřadů a na nepovolených demonstracích. Poslanci zmíněný balík zákonů schválili 16. ledna, dnes však 361 poslanců souhlasilo s jeho zrušením.  Opozice nemá dost poslanců, aby mohla vládu svrhnout, což se ukázalo už na konci loňského podzimu, kdy vypukly v zemi protesty. Po odchodu premiéra ale lze jednat o sestavení nové prozatímní vlády nebo o vypsání voleb, které opozice požaduje, i když vzhledem k rozložení sil v jednokomorovém parlamentu není jasné, zda se jí to podaří. O Azarovově odchodu se spekulovalo už delší dobu. Na Ukrajině byl tento technokrat z východu mimořádně neoblíbený, k čemuž přispívalo i to, že nemluvil dobře ukrajinsky. Už o víkendu prezident Viktor Janukovyč nabídl post premiéra šéfovi opoziční strany Otčina Arseniji Jaceňukovi, který to však odmítl. Nikdo z opozice neměl zájem být spojován s neoblíbenou Azarovovou vládou, což by ho do budoucna mohlo v očích voličů diskreditovat. Azarov zastával tvrdší postoj vůči opozici než prezident. Ještě před týdnem řekl ve švýcarském Davosu, kde se účastnil Světového ekonomického fóra, že požadavek opozičních vůdců na vypsání předčasných prezidentských voleb je nereálný, a akce protestujících označil za pokus o státní převrat. Protestující občany označil za teroristy.

Viz: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/325823-ukrajinsky-premier-azarov-podal-demisi-parlament-zrusil-sporne-zakony.html

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře